|
|
Přínos osobní asistence z pohledu uživatelů
SLÁČÍKOVÁ, Olga
Bakalářská práce je zaměřena na přínos osobní asistence z pohledu uživatelů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je přínos osobní asistence jako terénní sociální služby z pohledu uživatelů organizace PROSAZ, z.ú. (dále jen jako "PROSAZ") v Praze. Bakalářská práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá se čtyř základních kapitol. První je zaměřena na legislativní vymezení osobní asistence, její typy, co vlastně osobní asistence obnáší, předpoklady pro vykonávání práce osobního asistenta, kdo je to uživatel (klient) sociálních služeb. Ve druhé kapitole je popsána Maslowova pyramida potřeb, třetí kapitola je věnována seniorům, vymezení stáří a stárnutí, dělení stáří, biologickým, psychickým, sociálním aspektům, demografickým aspektům stáří a stárnutí a jsou zde popsány specifika komunikace se seniory a specifika komunikace se seniory s diagnostikovanou demencí. V závěru třetí kapitoly jsou popsány potřeby seniorů. Čtvrtá kapitola se týká osob se zdravotním postižením. V této kapitole jsou popsány specifika jednotlivých druhů postižení - porucha intelektového vývoje, sluchové, zrakové, tělesné - a specifika komunikace s klienty s jednotlivými typy postižení. Poslední kapitola teoretické části uzavírá základní vymezení potřeb osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem této práce bylo zjistit přínos osobní asistence z pohledu uživatelů. Dílčím cílem bylo zjistit spokojenost s poskytovanými službami. Kromě přínosu osobní asistence z pohledu uživatelů a spokojenosti s poskytovanými službami, práce zkoumá i oblasti, se kterými uživatelé spokojeni nejsou a jaký je jejich vztah k asistentům, kteří ke klientům dochází. V závěru rozhovoru mohli klienti říct svůj názor na osobní asistenci jako takovou, případně se vyjádřit k jejímu přínosu pro společnost. K realizaci výzkumné části byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, probíhal metodou dotazování a za pomoci techniky polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly se svolením klientů nahrávány, přepsány do písemné podoby a zakódovány otevřeným kódováním. Cílovou skupinou byli senioři a osoby se zdravotním postižením, kteří zároveň tvoří cílovou skupinu organizace PROSAZ. Z výzkumu vyplynulo, že pro klienty spočívá přínos osobní asistence zejména v možnosti žít ve svém domácím prostředí a jistot pomoci s činnostmi, na které již nestačí, ženy navíc byly rády za možnost si s někým popovídat. Výzkum ukázal, že klienti jsou s úrovní poskytovaných služeb spokojeni, naopak měli výhrady k problémovému koordinátorovi a telefonickým kontrolám asistentů. Vztahy s asistenty se lišily podle pohlaví: muži měli s asistenty neutrální až přátelský vztah, asistenty vnímali jako pomoc zvenčí a ženy navíc vnímaly asistenty jako svá vnoučata a jejich vztah byl tedy do jisté míry ochranitelský. Klienti vnímali službu jako potřebnou, ale z pohledu veřejnosti i politiků nedoceněnou, a tedy i finančně podhodnocenou.
|
|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
host ::
RSS.