|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
|
Jan Uher (1891-1942)
Zemková, Jana ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce přibližuje životní příběh Jana Uhra (1891 - 1942), jeho pedagogické působení a myšlenkový odkaz. Zároveň sleduje, do jaké míry by tento odkaz mohl být pro dnešní dobu srozumitelný a podnětný a zda by i dnes dokázal inspirovat. Životopisná část je věnována popisu prostředí, ve kterém Jan Uher vyrůstal, období jeho středoškolských a vysokoškolských studií, následným učitelským začátkům a jeho působení ve společenských organizacích (Sokol, YMCA aj.). Zachycuje také jeho zahraniční cesty i další profesní činnost na univerzitách v Praze, v Brně a v Bratislavě. Neopomíná ani Uhrovo aktivní zapojení se do protinacistického odboje. Pedagogickým odkazem se hlouběji zabývá část druhá. Jsou v ní nastíněny situace československého školství v období první republiky a reformní snahy meziválečné generace pedagogů s důrazem na reformní návrhy Jana Uhra. Tato část je doplněna přehledem Uhrovy publikační činnosti do r. 1942 a přibližuje jeho díla: Problém kázně, Základy americké výchovy, Středoškolský student a jeho svět, Filosofie národní výchovy.
|
host ::
RSS.