|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů po operaci páteře
MACHOVÁ, Karolina
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití NIC, NOC klasifikací u pacientů po operaci páteře. Teoretická část práce se zabývá jak traumaty páteře, tak i neúrazovým postižením páteře a s tím spojenými příznaky, diagnostikou a způsoby léčby. Dále pojednává o ošetřovatelské péči u pacientů jak před operací, tak po operaci páteře. Ošetřovatelská péče po operaci páteře je uvedena nejprve z hlediska obecného, jako je kontrola vitálních funkcí, poté jsou uvedena specifika ošetřovatelské péče po operaci jednotlivých segmentů páteře. Další oblastí, které se teoretická část práce věnuje, je ošetřovatelský proces, kde jsou popsány jednotlivé fáze tohoto procesu a zdravotnická dokumentace s jejím využitím a pravidly. Práce dále pojednává o klasifikaci ošetřovatelských diagnóz NANDA, NIC a NOC klasifikaci, a Alianci 3N. Prvním cílem bylo zjistit, jaké znalosti mají sestry v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci páteře. Výzkum odhalil, že většina sester je v ošetřovatelské péči o pacienta po operaci páteře dobře orientována, i přes některé dílčí nedostatky sester. Druhým ze stanovených cílů diplomové práce bylo zjistit, jaký přínos mají NIC, NOC klasifikace pro poskytování ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře. Podle výsledků výzkumu můžeme říci, že většina sester považuje klasifikace NIC a NOC do praxe spíše za nepřínosné. Tyto informace nám zároveň i odpovídají na stanovenou výzkumnou otázku: Je klasifikace NIC a NOC podle sester přínosná pro praxi? Následující dva cíle: Zjistit, jaké intervence klasifikace NIC sestry používají u pacientů po operaci páteře., Zjistit, jaké cíle klasifikace NOC jsou sestrami typicky využívány., jsou obsaženy v tabulkách 3-10. U výzkumné otázky, jaký mají sestry názor na klasifikaci NIC a NOC, byly výsledkem výzkumu ve velké většině spíše negativní názory. U další výzkumné otázky: Jak jsou sestry spokojené s vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací v péči o pacienty po operaci páteře, jsme zjistili, že většina sester je s námi předloženou ošetřovatelskou dokumentací spíše nespokojená. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: H1: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny délkou praxe - byla zamítnuta. H2: Znalosti zásad ošetřovatelské péče u pacientů po operaci páteře jsou ovlivněny vzděláním - byla také zamítnuta. Přestože NIC a NOC klasifikace nejsou v České republice ve zdravotnictví používány, mnoho sester klasifikace znalo. Vzhledem k tomu, že jsme se u mnoho sester setkali spíše s negativním postojem ke klasifikacím, můžeme se domnívat, že pokud by byly klasifikace upraveny pro podmínky českého zdravotnictví a prošly by určitými opatřeními jako je například zjednodušení či zkrácení obsahu, sestry by možná mohly mít pozitivnější přístup k těmto klasifikacím. Klasifikace NIC a NOC by tak mohly být součástí standardů, neboť jsou verifikovaným nástrojem pro poskytování ošetřovatelské péče.
|
|
|
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad
Hollasová, Sára ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Šembera, Martin (oponent)
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad Abstrakt Diplomová práce v teoretické části shrnuje poznatky ohledně bolesti a jejích typech, především chronické bolesti. Zaměřujeme se také na vertebrogenní algický syndrom a momentálně využívané přístupy léčby tohoto syndromu. V práci shrnujeme, jaký vliv mají centrální senzitizace, potenciálně traumatické zážitky a psychologické trauma na bolest (zejména bolest zad). V praktické části jsme zjišťovali, jaký vliv má centrální senzitizace a prožitá potenciálně traumatická událost a příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) na efekt spondylochirurgické operace. Výsledky byly získány pomocí dotazníků Central Sensitization Inventory (CSI), PTSD Cecklist dor DSM-5 (PCL-5) a Life Event Checklist (LEC-5 Standard), Short Form 36 Helth Survey Questionnaire (SF-36), NASS Lumbar Spine Questionnaire. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována. Vliv vyššího skóru v CSI (vyšší míra centrální senzitizace) a LEC-5 (více prožitých potenciálně traumatických událostí) na horší efekt operace bederní páteře se ukázal jako statisticky signifikantní. Zároveň se potvrdil statisticky významný vztah mezi PCL-5 (hodnotící příznaky PTSD) a CSI. Klíčová slova: Bolest, centrální senzitizace, životní traumatická událost, psychologické trauma, posttraumatická...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci meziobratlové ploténky v oblasti LS páteře
Císař, Tomáš ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Reckziegelová, Petra (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci meziobratlové ploténky v oblasti LS páteře Cíl práce: Shrnutí teoretických poznatků a zpracování kazuistiky pacienta po operaci meziobratlové ploténky v úseku L5-S1. Souhrn: Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Obecná část zahrnuje anatomický a biomechanický popis páteře s důrazem na lumbosakrální část. Dále je zde přiblížena patofyziologie výhřezu meziobratlové ploténky a způsoby jeho hodnocení. Speciální část se věnuje kazuistice a rehabilitačnímu plánu pacienta. Terapie se zaměřuje na snížení bolestivosti, zlepšení svalové síly a zvýšení mobility pacienta. Kazuistika byla zpracována v době praxe od 05. 01. do 30. 01. 2015 v ambulantní části rehabilitačního oddělení v Oblastní nemocnici Kladno a.s. Klíčová slova: meziobratlová ploténka, kazuistika, neurologie, výhřez, operace páteře
|
host ::
RSS.