Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The Freezing Point Determination Of Electrolytes With Fire Retardant By Cryoscopy Method
Štulák, Stanislav ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
The thesis is devoted to the field of properties investigation of new types of electrolytes, and assess the appropriateness of electrolytes studied in this paper for use in Li -ion batteries. It focuses specifically on electrolytes based on aprotic solvents and their mixtures with the flame retardants. The goal of the thesis is to investigate the effects of FRAs on electrolyte mixtures via changes in specific conductivity and freezing point. These objectives were fulfilled by using electrochemical impedance spectroscopy in combination with a cryoscopic measurement method. There were overall 16 samples examined. The samples were prepared as a combination of chemicals, specifically Ethylene carbonate (EC), propylene carbonate (PC), dimethyl carbonate (DMC), dimethyl sulfone (DMSO2), triethyl phosphate (TEP) Dimethyl methylphosphonate (DMMP), triphenyl phosphate (TPP). Based on the results of the experiments, the mixtures were sorted according to the observed properties in the tables listed in the last part of this paper. These values can be further used to supplement the continuing research of electrolytes and also as assistance in searching for the new electrolyte mixtures.
Charakterizace plazmatem aktivované vody pro biomedicínské aplikace
Šindelková, Kateřina ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat plazmatem aktivovanou vodu (PAW) připravenou v různých plazmových systémech využívajících přímou i nepřímou interakci plazmatu s kapalinou nebo jejím povrchem. Plazma bylo generováno pomocí elektrických výbojů za atmosférického tlaku. Připravená plazmatem aktivovaná voda byla studována s ohledem na její využití v biomedicínských aplikacích. Teoretická část se zabývá plazmatem aktivovanou vodou. Nalezneme zde popis přípravy PAW, její charakterizaci z pohledu produkovaných částic nebo také její fyzikálně-chemické vlastnosti. Rovněž v této části nalezneme popis metod pro stanovení antimikrobiální aktivity anebo kolorimetrické stanovování produkovaných částic. V experimentální části této práce nalezneme typy výbojů, které byly využívány pro přípravu PAW, a jejich vzájemné porovnání. Pro aktivaci byly zvoleny dva druhy kapaliny, a to destilovaná a kohoutková voda. Následně byly stanovovány koncentrace vybraných reaktivních částic v PAW (peroxid vodíku, dusičnany a dusitany) vygenerovaných ve třech různých plazmových systémech. Kromě porovnání produkce reaktivních částic v jednotlivých systémech byla studována i jejich časová stabilita. V průběhu času po přípravě se hodnoty koncentrací aktivních částic měnily, a to v důsledku vzájemných interakcí mezi částicemi, kdy docházelo k oxidaci dusitanů na dusičnany a také obráceně, v závislosti na typu PAW a ostatních podmínek. Součástí práce bylo také sledování vybraných fyzikálních vlastností PAW, a to hodnota pH a měrná vodivost. Zjistilo se, že PAW si nezachovává své aktivované účinky příliš dlouho, záleží na typu přípravy a způsobu skladování. Důležitým cílem práce tak bylo nejen porovnání vhodnosti různě připravené PAW pro biomedicínské aplikace z hlediska složení, ale také z hlediska stability a optimálních skladovacích podmínek.
Technologie přípravy aprotických gelových polymerních elektrolytů na bázi PMMA
Kratochvíl, Martin ; Krejza, Ondřej (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá přípravou a měřením elektrické vodivosti gelových elektrolytů, s obsahem lithných a sodných iontů, připravených různou technologií přípravy. V teoretické části se obecně věnuji druhům gelových polymerních elektrolytů, jejich využití, vývoji či principu měření jejich elektrické vodivosti. Experimentální část se zabývá přípravou gelových elektrolytů na bázi PMMA s rozdílnou iniciací polymerace, či použitím jiných nosných polymerních matric jako jsou PEMA či PEOEMA. Dále pak samotnému měření elektrické vodivosti a vlivem změn v jejich chemickém složení.
Charakterizace plazmatem aktivované vody pro biomedicínské aplikace
Šindelková, Kateřina ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl charakterizovat plazmatem aktivovanou vodu (PAW) připravenou v různých plazmových systémech využívajících přímou i nepřímou interakci plazmatu s kapalinou nebo jejím povrchem. Plazma bylo generováno pomocí elektrických výbojů za atmosférického tlaku. Připravená plazmatem aktivovaná voda byla studována s ohledem na její využití v biomedicínských aplikacích. Teoretická část se zabývá plazmatem aktivovanou vodou. Nalezneme zde popis přípravy PAW, její charakterizaci z pohledu produkovaných částic nebo také její fyzikálně-chemické vlastnosti. Rovněž v této části nalezneme popis metod pro stanovení antimikrobiální aktivity anebo kolorimetrické stanovování produkovaných částic. V experimentální části této práce nalezneme typy výbojů, které byly využívány pro přípravu PAW, a jejich vzájemné porovnání. Pro aktivaci byly zvoleny dva druhy kapaliny, a to destilovaná a kohoutková voda. Následně byly stanovovány koncentrace vybraných reaktivních částic v PAW (peroxid vodíku, dusičnany a dusitany) vygenerovaných ve třech různých plazmových systémech. Kromě porovnání produkce reaktivních částic v jednotlivých systémech byla studována i jejich časová stabilita. V průběhu času po přípravě se hodnoty koncentrací aktivních částic měnily, a to v důsledku vzájemných interakcí mezi částicemi, kdy docházelo k oxidaci dusitanů na dusičnany a také obráceně, v závislosti na typu PAW a ostatních podmínek. Součástí práce bylo také sledování vybraných fyzikálních vlastností PAW, a to hodnota pH a měrná vodivost. Zjistilo se, že PAW si nezachovává své aktivované účinky příliš dlouho, záleží na typu přípravy a způsobu skladování. Důležitým cílem práce tak bylo nejen porovnání vhodnosti různě připravené PAW pro biomedicínské aplikace z hlediska složení, ale také z hlediska stability a optimálních skladovacích podmínek.
The Freezing Point Determination Of Electrolytes With Fire Retardant By Cryoscopy Method
Štulák, Stanislav ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
The thesis is devoted to the field of properties investigation of new types of electrolytes, and assess the appropriateness of electrolytes studied in this paper for use in Li -ion batteries. It focuses specifically on electrolytes based on aprotic solvents and their mixtures with the flame retardants. The goal of the thesis is to investigate the effects of FRAs on electrolyte mixtures via changes in specific conductivity and freezing point. These objectives were fulfilled by using electrochemical impedance spectroscopy in combination with a cryoscopic measurement method. There were overall 16 samples examined. The samples were prepared as a combination of chemicals, specifically Ethylene carbonate (EC), propylene carbonate (PC), dimethyl carbonate (DMC), dimethyl sulfone (DMSO2), triethyl phosphate (TEP) Dimethyl methylphosphonate (DMMP), triphenyl phosphate (TPP). Based on the results of the experiments, the mixtures were sorted according to the observed properties in the tables listed in the last part of this paper. These values can be further used to supplement the continuing research of electrolytes and also as assistance in searching for the new electrolyte mixtures.
Technologie přípravy aprotických gelových polymerních elektrolytů na bázi PMMA
Kratochvíl, Martin ; Krejza, Ondřej (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá přípravou a měřením elektrické vodivosti gelových elektrolytů, s obsahem lithných a sodných iontů, připravených různou technologií přípravy. V teoretické části se obecně věnuji druhům gelových polymerních elektrolytů, jejich využití, vývoji či principu měření jejich elektrické vodivosti. Experimentální část se zabývá přípravou gelových elektrolytů na bázi PMMA s rozdílnou iniciací polymerace, či použitím jiných nosných polymerních matric jako jsou PEMA či PEOEMA. Dále pak samotnému měření elektrické vodivosti a vlivem změn v jejich chemickém složení.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.