Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hanuš Bartoň jako skladatel, klavírista a hudební pedagog
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kodejška, Miloš (oponent)
Autor této práce usiluje o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Hanuše Bartoně se zaměřením na jeho skladatelskou, interpretační a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které mohou být dále využity jak pro svůj muzikologický potenciál, zejména při analýze vývoje české hudební tvorby konce 20. století a současnosti, tak pro svůj potenciál pedagogický (skladby pro děti a skladatelova pedagogická činnost). Práce je systematicky členěna do několika oblastí. Na začátku se věnuje životopisu samotného skladatele, poté se přesouvá k jeho dílu, které systematizuje a zároveň v něm hledá stylový vývoj a jeho tendence. Bartoňova tvorba je rozmanitá, má specifický a značně stylisticky syntetizující charakter odpovídající postmodernímu ideálu. Z větší části se jedná o díla instrumentální, avšak zahrnuje i díla hudebně dramatická, vokální, elektroakustická nebo hudbu scénickou a další. Tato díla jsou stručně popsána a je též uvedeno jejich provedení. Zahrnuta je i dostupnost relevantních materiálů v knihovnách. Velká pozornost je zde věnována i klavírním skladbám pro děti. Dále se práce přesouvá ke skladatelově interpretační činnosti v oblasti klavíru. Na závěr se řešitel věnuje Bartoňově pedagogické činnosti, v rámci které je přiblížen...
Analýza současných rockových časopisů v České republice
Bartlová, Natálie ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Hroch, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Analýza současných rockových časopisů v České republice zkoumá na příkladu časopisů Fakker, Headliner a Full Moon obsahové zastoupení domácí scény v poměru k zahraniční, a jak toto zastoupení ovlivňuje jejich úspěšnost na trhu z pohledu šéfredaktorů zmíněných časopisů. Průzkum je prováděn na číslech z roku 2018 formou obsahové kvantitativní analýzy (tvrdá data), kterou doplňují rozhovory s šéfredaktory vybraných časopisů (měkká data). V teoretické části je stručně načrtnuta historie hudebních časopisů v České republice před a po roce 1989. Poté jsou časopisy Fakker, Headliner a Full Moon představeny. V praktické části je vysvětlena metoda kvantitativní obsahové analýzy a způsob sběru dat. Metoda je uplatněna na třech náhodně vybraných číslech Fakkera, Full Moonu a Headlineru z roku 2018 a zaznamenána do kódovací knihy. Na obsahovou analýzu navazuje transkript rozhovorů s šéfredaktory časopisu Fakker (Petr "Ape" Adámek), Full Moon (Michal Pařízek) a Headliner ("Honza" Vedral). V závěru jsou shrnuty výsledky analýzy a obsahu rozhovorů. Práce objasňuje díky komplexnímu použití metod, jaký druh obsahu a rovněž financování představuje úspěšný model pro tištěný hudební časopis v dnešní době. Výsledky analýzy a závěr ukazují, že hypotéza, vycházející z teze bakalářské práce, která...
Ivan Kurz a jeho skladatelská a pedagogická činnost
Lochovský, Martin ; Hurníková, Kateřina (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Autor této práce se snaží o vytvoření souhrnného portrétu současného českého skladatele a pedagoga Ivana Kurze se zaměřením na jeho skladatelskou a pedagogickou činnost. Cílem práce je zjistit, ucelit a poskytnout informace, které by dále svou částí pomohly při analýze české hudební tvorby konce 20. století a současnosti jak pro účely vědecké, tak pro účely didaktické. Mimoto vyzdvihne Ivana Kurze jako významnou osobnost moderní a současné české hudební scény. Práce se na začátku věnuje životopisu Ivana Kurze, dále se pak přesouvá k jeho dílu. Jeho skladatelská tvorba, která se stylově vyznačuje též postmoderním ideálem syntézy hudebních vyjadřovacích prostředků, zahrnuje především náměty duchovní a filozofické. Kurzova skladatelská činnost je bohatá a obsahuje celou řadu děl, např. symfonie, orchestrální skladby, sbory, kantáty, oratoria, komorní skladby, sonáty, melodram a další. Tyto jsou stručně popsány a je rovněž uvedeno jejich provedení a dostupné materiály v knihovnách. Práce též zmiňuje Kurzovu důležitou práci v oblasti filmové a scénické hudby v rámci jeho kooperace s význačnými českými režiséry. Z pedagogického hlediska tato práce stručně rozebírá díla pro zobcovou flétnu a dětské sbory, které mají souvislost s hudebním rozvojem dětí. Závěrečná část práce je věnována Kurzově pedagogické...
Moravské národní písně ze sbírky Františka Sušila a jejich uchopení současnými hudebními interprety
NĚMEČKOVÁ, Petra
Lidová či národní píseň je součástí národní historie i historie samotného českého jazyka její zaznamenávání a následné zhudebňování ji udržuje stále v podvědomí, aby nebyla zapomenuta. Takové písně byly v době svého vzniku, v porovnání se současnou moderní hudební scénou, jedinečné, unikátní a sdílené celou společností. Po úvodním přiblížení datace a kontextu sběratelů Sušilovy doby je přiblížena tvorba hudebníků pracujících na podkladě jeho sběrů v průsečíku doby od vydání sbírky až do poloviny 20. století. Hlavním předmětem zkoumání je názor současných hudebních interpretů, pracujících s národní písní, sesbíranou především F. Sušilem, na styl, smysl a účelnost propagace této tematiky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.