|
|
Pojem stavby v římském právu
Grulichová, Sylvie ; Šejdl, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpek, Michal (oponent)
Pojem stavby v římském právu Abstrakt Tato práce se vymezuje pojem stavby v římském právu. Jelikož ji lze označovat různě v závislosti na jejím druhu, nejprve je stručně věnována pozornost pojmenování stavby v pramenech. Následuje vymezení stavby dle kritérií používaných při definování věcí v právním smyslu. Jelikož se dle kritérií užívaných pro definování věci jedná o věc složenou, je věnována pozornost součásti věci s ohledem na její specifické pojímání římským právem, zvláště s ohledem na věci někdy označované jako pertinence. Avšak aplikaci obecného charakterizujícího kritéria, tedy perpetuus usus, na stavbu, se střetává s problémy. Jeden se pojí se speciálními normami vymezujícími stavbu pro určité právní situace. Nejdůležitějším případem je tignum iunctum, ale svůj význam mají také zákazy ničení či bourání staveb v určitých specifických situacích, které obsahovalo mimo jiné senatusconsultum Aviola et Pansa. Další se pojí se vývojem chápání součásti, což demonstruje případ potřeb pro přivádění vody. Dále se práce věnuje negativnímu vymezení stavby skrze instrumentum, ornamentum nebo suppellectiles a ruta et caesa. Poslední část práce se věnuje zásadě superficies solo cedit, která charakterizovala stavbu jako celek v rámci římského práva jako pouhou součást pozemku, na kterém se nacházela, a pozornost...
|
host ::
RSS.