Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Využití přenosných Ramanovských spektrometrů pro identifikaci sekundárních minerálů in situ
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Culka, Adam (oponent)
Sulfáty jsou sekundární minerály vznikající v různých pozemských podmínkách. Jejich studium je užitečné pro pochopení procesů vedoucí ke vzniku kyselých důlních vod. Další oblast výzkumu se soustředí mimo naší planetu (Mars). Ramanova spektroskopie je nedestruktivní analytická metoda, což je její výhoda. V posledních letech prochází velkým vývojem na poli miniaturizace. Díky tomu se otevírá cesta pro její aplikaci i mimo laboratorní zázemí a je možné provádět studie v terénních podmínkách. Tato práce se v úvodu zabývá instrumentací a klady a zápory využití přenosných Ramanovských spektrometrů. Shrnuje publikace zabývající se mineralogií, vznikem sulfátů a možnostmi aplikace přenosných Ramanovských spektrometrů pro jejich studium. Na závěr nastiňuje některé konkrétní lokality, které jsou vhodné pro studii sulfátových minerálů touto metodou, a kde bylo využito k identifikaci sulfátů právě přenosných Ramanovských spektrometrů.
Využití přenosných Ramanovských spektrometrů pro identifikaci sekundárních minerálů in situ
Kdýr, Šimon ; Jehlička, Jan (vedoucí práce) ; Culka, Adam (oponent)
Sulfáty jsou sekundární minerály vznikající v různých pozemských podmínkách. Jejich studium je užitečné pro pochopení procesů vedoucí ke vzniku kyselých důlních vod. Další oblast výzkumu se soustředí mimo naší planetu (Mars). Ramanova spektroskopie je nedestruktivní analytická metoda, což je její výhoda. V posledních letech prochází velkým vývojem na poli miniaturizace. Díky tomu se otevírá cesta pro její aplikaci i mimo laboratorní zázemí a je možné provádět studie v terénních podmínkách. Tato práce se v úvodu zabývá instrumentací a klady a zápory využití přenosných Ramanovských spektrometrů. Shrnuje publikace zabývající se mineralogií, vznikem sulfátů a možnostmi aplikace přenosných Ramanovských spektrometrů pro jejich studium. Na závěr nastiňuje některé konkrétní lokality, které jsou vhodné pro studii sulfátových minerálů touto metodou, a kde bylo využito k identifikaci sulfátů právě přenosných Ramanovských spektrometrů.
Vznik sekundárních minerálů v hořících odvalech na vybraných lokalitách uhelných pánví v ČR
Martinec, Petr ; Klika, Z.
Přestože je na odvalech umístěných v krajině uložen sterilní, z hloubky vytěžený kámen se zbytky uhlí, představují hořící odvaly dlouhodobou zátěž pro okolní krajinu. Chování zeminové stavby jako objektu v krajině ovlivňuje řada faktorů, například i to, že odvaly hlušin mají vzhledem k původu hlušin (hloubce dobývání) inverzní stratigrafii tj. nejstarší horniny s vyšším stupněm diageneze a vyšší stabilitou bývají na povrchu odvalu (stejné jako stupeň prouhelnění uhelné hmoty). Dále se projevuje na chování odvalu v daném prostředí a v čase způsob ukládání hlušin na odvalu. Intenzívnější procesy oxidace nalézáme u starých odvalů se sypáním hlušiny na vrchol odvalu, kde pak dochází ke gravitačnímu rozdružování hlušin na svazích odvalu a k vzniku velmi propustných partií v odvalu. Reaktivita odvalů s rozhrnováním a hutněním hlušin je nižší, přinejmenším zpožděná.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.