Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Modulace sarkosinového metabolismu pomocí RNA interference
Šubrtová, Hana
RNA interference představuje účelný nástroj pro modulaci exprese genů sarkosinového metabolismu, a tím i studium role sarkosinu v nádorových onemocněních prostaty. Diplomová práce „Modulace sarkosinového metabolismu pomocí RNA interference“ shrnuje aktuální poznatky o možné regulaci genové exprese pomocí různých typů nukleových kyselin. Dále se věnuje problematice transferu těchto regulačních činidel do cílových tkání a nakonec popisuje sarkosin včetně jeho zapojení do metabolických cyklů buňky. Hlavním cílem experimentální části této práce bylo stanovení vlivu utlumení genové exprese (knock-down) sarkosin dehydrogenázy (SARDH) na ostatní enzymy zapojené do sarkosinového metabolismu. Tento vliv byl posuzován stanovením genové exprese jednotlivých genů kódujících čtyři hlavní enzymy metabolické dráhy sarkosinu pomocí kvantitativní real-time PCR. Experimenty byly prováděny na třech různých typech prostatických buněčných liniích, a to PNT1A, DU-145 a PC3. Nejvýznamnější rozdíly na úrovni genové exprese byly pozorovány u nádorových buněk DU-145, u kterých byl po aplikaci siRNA cílící na SARDH pozorován signifikantní nárůst genové exprese dimetylglycin dehydrogenázy (DMGHD) a sarkosin oxidázy (PIPOX).
Studium vlivu nízkomolekulárních metabolitů na expresi mRNA kódující enzymy metabolismu sarkosinu
Vopařilová, Petra
Má bakalářská práce pod názvem „Studium vlivu nízkomolekulárních metabolitů na expresi mRNA kódující enzymy metabolismu sarkosinu“ se zabývá studiem sarkosinu a jeho metabolismu spojeného se vznikem a rozvojem nádorového onemocnění prostaty. V dané práci byl studován vliv exogenního sarkosinu na expresi genů kódujících enzymy metabolismu sarkosinu, mezi které patří glycin N-methyl transferáza (GNMT), sarkosin dehydrogenáza (SARDH), sarkosin oxidáza (PIPOX) a dimethylglycin dehydrogenáza (DMGDH). Snažili jsme se zjistit, do jaké míry je ovlivněna exprese těchto genů u nenádorové prostatické linie PNT1A a dvou nádorových buněčných linií DU-145 a PC-3. Tato práce byla zahájena kultivací buněčných linií na specifickém médiu s přídavkem exogenního sarkosinu. Po 24. hodinové inkubaci byla provedena izolace RNA s následným ověřením její čistoty a integrity. Poté byla RNA přepsána do cDNA pomocí reverzní transkripce, a nakonec byla provedena relativní kvantifikace genové exprese pomocí qPCR s využitím interkalačního barviva SYBR Green. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí Studentova nepárového t-testu. Po aplikaci 10 µM sarkosinu jsme nepozorovali žádné signifikantní změny v expresi sledovaných genů. Až po aplikaci 50 µM sarkosinu jsme pozorovali signifikantní nárůst exprese SARDH, PIPOX a DMGDH, tedy genů, které se podílejí na degradaci sarkosinu. Tento efekt byl však zjištěn pouze u nenádorové linie PNT1A, nikoliv však u nádorové line PC-3.
Elektrochemická DNA microarray jako nástroj pro sledování maligního potenciálu buněk
Horáčková, Eva
Nádorová onemocnění prostaty jsou známy svými odlišnostmi v biologickém chování týkajícím se agresivity nádoru a metastatického potenciálu. K identifikaci molekulárních příčin těchto rozdílů byly zkoumány profily genové exprese tří buněčných linií odvozených od prostatického epitelu – PNTA1 (benigní), 22Rv1 (maligní) a kostní metastáze karcinomu prostaty – PC-3 pomocí elektrochemické DNA microarray. Bylo zjištěno, že geny se zvýšenou expresí, které byly společné pro maligní a metastatické buňky, jsou spojovány s metastatickými procesy progrese karcinomu prostaty, zatímco geny se sníženou expresí negativně regulují buněčnou proliferaci. Dále byly zkoumané buněčné linie ošetřeny sarkosinem, což je potenciální onkometabolit a pomocí microarray analýzy byly srovnány jejich expresní profily. U všech zkoumaných buněčných linií byla většina genů ovlivněných sakrosinem zapojena do stimulace buněčného cyklu a negativní regulace apoptózy, což patří mezi charakteristické znaky nádorového onemocnění. Tyto zjištění dále podporují onkogenní potenciál sarkosinu a mohou přispět k lepšímu porozumění mechanismů nádorového onemocnění prostaty a expresních profilů.
Metabolismus sarkosinu a nádorová onemocnění prostaty =: Sarcosine metabolism and prostate cancer disease /
Strmiska, Vladislav
Karcinom prostaty je jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění starších mužů. Diagnóza tohoto nádorového onemocnění je založena na hodnotě prostatického specifického antigenu a digitálním vyšetřením per rectum. Ovšem samotná přítomnost nádoru, stupeň a fáze musejí být hodnoceny biopsií, což je invazivní metoda, která ovšem nemusí být přesná. To je důvodem, proč se zkoumají nové diagnostické metody, které by zvýšily přesnost diagnostiky karcinomu prostaty. Aminokyselina sarkosin je v současnosti jedním z nejvíce diskutovaných biomarkerů, který může sloužit jako diagnostický biomarker pro odhalení raných stádií nádorů prostaty. Předkládaná práce se zabývá studiem metabolismu sarkosinu v prostatických buněčných liniích především, ale také metabolismem aminokyselin v buňkách obecně. Pochopení důležitosti jednotlivých aminokyselin v buněčných pochodech nádorových a nenádorových buněčných linií může výrazně přispět k efektivnímu cílení terapie bez vedlejších efektů na zdravou tkáň. Buňky prostaty v přítomnosti sarkosinu zvyšují migrační potenciál, malignitu zkrácením doby dělení a koncentraci sarkosin N-demethylačních enzymů, sarkosin dehydrogenasy a sarkosin oxidasy. Touto biochemickou dráhou dochází ke zvýšení syntézy hlavního methylačního donoru S-adenosilmethioninu (SAM) a buněčného methylačního potenciálu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.