|
|
Školy obnovy venkova
Kováříková, Zdeňka ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce vymezuje fenomén škol obnovy venkova prostřednictvím čtyř případových studií, které ilustrují různé pojetí této instituce, a jejich srovnání. Empirický výzkum vychází z teoretické rešerše tématu, v níž jsou definovány základní pojmy, se kterými školy obnovy venkova pracují: venkov, problémy venkova, obnova venkova. Na základě analýzy rozhovorů s představiteli škol obnovy venkova a studia dokumentů jsou sestavené čtyři modelové příklady, které prezentují strategie, jaké školy obnovy venkova přijaly k obnově venkova. Přestože školy obnovy venkova rozvinuly odlišné přístupy ke stejnému tématu, shodují se v několika rysech: jsou projektem obcí nebo jiných aktérů venkovské politiky, je jim společný cíl přinášet na venkov vzdělávání a za svou cílovou skupinu považují především zastupitele malých obcí. Největší rozvoj škol obnovy venkova byl spojen s přeměnou společnosti v devadesátých letech 20. století, kdy výraznou měrou přispěly k rozvoji kompetencí obecních zastupitelů a budování absorpční kapacity venkova pro získávání finančních prostředků. Klíčová slova Školy obnovy venkova, program obnovy venkova, obnova venkova, rozvoj venkova, venkov
|
|
|
Bioplynové stanice ve venkovském prostoru: poznámky k jejich akceptaci místním obyvatelstvem
Martinát, S. ; Melníková, V. ; Dvořák, Petr ; Klusáček, P. ; Navrátil, J. ; Van der Horst, D.
Význam energie generované z obnovitelných zdrojů v České republice neustále stoupá. Jedním ze sektorů obnovitelných zdrojů energií, který se v posledních letech dynamicky rozvíjí, je produkce bioplynu. Počet bioplynových stanic a jejich instalovaný výkon zaznamenal v poslední dekád ě dramatický růst (z 11 instalací o výkonu 4,19 MW v roce 2002 na 481 instalací s výkonem 363 MW v roce 2013). Je nepochybné, že fungování bioplynových stanic, stejně jako ostatních typů zařízení využívajících obnovitelné zdroje (větrné elektrárny, solární elektrárny atd.), přináší jako alternativa vůči vyčerpatelným fosilním zdrojům řadu pozitiv. Nicméně s jejich lokalizací, realizací, i samotným provozem je spojena řada problémů, které mají významný vliv jak na kvalitu života dané obce, tak i na prostorov é vztahy v rámci obce či vzhled krajiny. Tento příspěvek se zabývá sociálně - prostorovými aspekty obnovitelných zdrojů energie se zaměřením na bioplynové stanic e a jejich akceptaci obyvatelstvem na lokální úrovni.
|
|
|
Multifunctional Rural Development
Zapletalová, Jana ; Vaishar, Antonín
Rural area was traditionally connected with agriculture. To compare with urban, rural areas were considered to be backward, retarded, not worthy of an intensive research. But the situation has changed in the last time. Although cities are still centres of development in the globalization process, people in Europe leave them as a result of the processes of suburbanization and counter-urbanization. The share of rural population slowly increases in European countries. In addition, farmers form only a minority in contemporary rural settlements. The countryside is getting to be a multi-functional space. Secondary and tertiary sectors penetrate to the countryside. Tourism and agro-tourism develop in the large scale. Agriculture is getting focused more on the maintenance of landscape than with the production. On the other hand, environmental problems also have an impact on rural landscape. European countryside develops within the globalization process.
|
|
|
Možnosti financování rozvoje venkova v programovacím období 2007-2013
BLECHOVÁ, Petra
Předmětem bakalářské práce "Možnosti finančních podpor pro rozvoj venkova v programovacím období 2007 - 2013" je popsání možností finančních podpor pro rozvoj venkova. První část je zaměřena na vývoj a poslání politiky rozvoje venkova. V druhé částí bude popsána implementace politiky rozvoje venkova a dále úspěšné projekty, které budou zhodnoceny.
|
|
|
Kulturologické aspekty rozvoje lidských zdrojů a stabilizace venkovských regionů
POPELÁKOVÁ, Lenka
Cílem mé diplomové práce bylo specifikovat a zjistit význam kulturologických aspektů, které působí na rozvoj a stabilizaci venkovských regionů. Hledat oblasti, ve kterých by kulturologické aspekty přispěly k udržení obyvatel na venkově a hledat způsoby, čím by byla zvýšena spokojenost obyvatel s životem na venkově. Nalézt určité kulturní symboly a převládající kulturní dimenze daných společenství, které jsou významným sebepoznávacím prvkem v rámci společnosti. Výzkum byl realizován pomocí klasického dotazníkového šetření v obcích Čkyně a Doudleby a pomocí TBSD (Testu barevně sémantického diferenciálu), který byl použit pro získání kompletních informací o societách Čkyně a Doudleb a jejich převládajících kulturních dimenzí. Výsledky bychom mohli shrnout do následujícího. Problém odchodů obyvatel z venkova nespočívá pouze v nedostatečném občanském vybavení a nabídky služeb v obcích, jak se domnívá mnoho autorů. Důkazem toho je obec Čkyně. Přestože je lépe občansky vybavena než obec Doudleby, obyvatelé (obzvláště ti nově příchozí a jejich potomci) nejsou v obci tolik spokojeni a obec by do budoucna rádi opustili. Doudleby jsou obcí se silnými a stále velice slavenými tradicemi. Noví obyvatelé jsou zde lépe přijímáni mezi starousedlíky a hojně se účastní místního kulturního života. Hlavním přínosem mé diplomové práce je tedy fakt, že kulturní tradice mají velký vliv na stabilizaci obcí. Společně slavené tradice pojí obyvatele k sobě a zlepšují tak sociální vztahy v obci. Tradice jsou kořeny lidí, které jim zabraňují venkov opustit.
|
host ::
RSS.