|
|
Model psychické krize u jedinců se získaným zdravotním postižením
JAŠKOVÁ, Kristýna
Získané zdravotní postižení je dnes velmi diskutované téma. Je důležité zmínit, že jedinci se získaným zdravotním postižením se s danou náročnou životní situací vyrovnávají individuálně, reagují individuálně na základě jejich zkušeností, temperamentu a je třeba se k těmto jedincům tak i chovat. Prochází si určitými fázemi vyrovnávání se s náročnou životní situací a tyto fáze jsou dle různých autorů v této práci popsány. Modely jsou opřeny o základní model vyrovnávání se s tíživou situací dle Kübler Rossové, která se primárně zabývala umírajícími osobami a jejich vyrovnáváním se s blížící se smrtí. Model byl následně zobecněn i na osoby, které se vyrovnávají s jakoukoliv tíživou situací v jejich životě. V této práci jde konkrétně o získané zdravotní postižení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se jedinci se získaným zdravotním postižením vyrovnávali a zda tyto osoby v průběhu vyrovnávání se s tíživou situací využili odbornou či laickou pomoc. K naplnění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor se čtyřmi dotazovanými s různým typem získaného zdravotního postižení. Rozhovory byly uskutečněny v přirozeném prostředí jedince. Výsledky výzkumu prokázaly, že každý jedinec je individuální osobností, proto se každý se svým postižením vyrovnával jiným způsobem a na základě rozdílných zkušeností, schopností. Bylo také zjištěno, že si žádná z osob neprošla všemi fázemi modelu psychické krize. Výzkumný soubor v této bakalářské práci je velmi odlišný a různorodý, co se týče typu postižení, pohlaví, zranění aj., proto nelze s přesností vyvodit jeden určitý závěr. U každého jedince byly zjištěny různé fáze modelů psychické krize, kterými si dotazovaní procházeli. Každý z účastníků využil určitou pomoc v krizi. Všichni z dotazovaných využili laickou pomoc, tedy pomoc ze svého blízkého okolí. Dva z dotazovaných využili navíc také odbornou pomoc. Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit k prohloubení informací pro studenty psychologie, zdravotnictví či sociální práce. Následně by mohla být tato práce vhodná pro pracovníky organizací zaměřující se na zdravotní postižení či pro blízké přátele a rodinu zdravotně postižených osob.
|
|
|
The crisis of everyday life in the novels A Rose of Flesh by Jan Wolkers and Seize the Day by Saul Bellow
Vítek, Lukáš ; Sedláčková, Lucie (vedoucí práce) ; Gielen, Albertus Josephus Dominicus (oponent)
(česky) Tato práce si klade za cíl analyzovat, jakým způsobem Wolkers ve svém románu Růže z masa a Bellow v románu Ani den! ztvárňují fenomén psychické krize. Aby bylo zřejmé, že krize představuje výjimečnou, bolestivou a zároveň potenciálně přínosnou fázi lidského života, je tento pojem kontrastován s "každodenním životem". V konkrétní podobě porovnává autor této práce dopad úzkostných psychických stavů, jež hrdinové obou románů zažívají, na dodržování jejich denních rituálů a zvyklostí. Práce nabízí v teoretické rovině ucelený výklad příčin, projevů a důsledků existenciální krize, včetně s ní související tematizací úzkosti a viny. Za tímto výkladem následuje interpretace obou románů, s ohledem na napětí mezi všedním a nevšedním. Skrze ni se ukazuje, že vystavení se bolesti nemusí být v krizi trvalé a může vést k nalezení nových východisek. Ukazuje se tak, aniž by byl vidět konec černého tunelu. Klíčová slova: psychická krize, každodenní život, existenciální problémy, utrpení, úzkost, vina, panická porucha, minulost, krize středního věku
|
|
|
Psychická zátěž v herectví
Bartoš, Vojtěch ; HLAVICA, Lukáš (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Předmětem této práce je psychická zátěž působící na herce při výkonu jeho profese. Přibližuje téma psychické zátěže v obecné rovině, její kategorizaci, příčiny a okolnosti jejího vzniku a reakce, které v organismu vyvolává při krátkodobém i dlouhodobém působení. Zvláštní pozornost je věnována zvládání zátěže a mechanismům její intervence i prevence. Na těchto teoretických základech jsou zkoumány zátěžové pracovní podmínky v herectví včetně osobnostních rysů herců, které mohou zvyšovat riziko vzniku zátěže. Dále jsou rozebrány některé konkrétní zátěžové fenomény, se kterými se herec může setkat, a své místo má v textu i úvaha nad podstatou a významen psychické zátěže v herectví.
|
|
|
Model psychické krize u jedinců se získaným tělesným postižením
ŠMOLÍKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá modelem psychické krize u jedinců se získaným tělesným postižením. Získané tělesné postižení vzniká náhle a jedinec se musí vypořádat s velmi náročnou životní situací. Jedinec většinou prožívá krizi identity, kdy se mu mění vztahy s okolím, ale i se sebou samým. Zpravidla prochází určitými fázemi vyrovnání, které mu pomáhají se s novou životní rolí ztotožnit. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je definován pojem a klasifikace tělesného postižení, kde jsou vymezena získaná i vrozená tělesná postižení. Dále pojednává o osobnosti jedince se získaným tělesným postižením řešící především otázky profesní, partnerské a rodičovské role. Druhá kapitola se zabývá pojmem psychické krize, její typologií a průběhem. Pozornost je zde především věnována modelům psychické krize podle autorů Kübler-Ross, Vágnerové, Říčana a Caplana. Třetí kapitola se zmiňuje o psychické odolnosti jedince, aktivních a únikových obranných mechanismech a strategii copingu, které jsou nezbytné při procesu vyrovnání. Poslední, čtvrtá kapitola, je věnována psychologické pomoci, která zahrnuje neformální pomoc, tedy svépomoc a vzájemnou pomoc a psychoterapii, především rogersovskou, podpůrnou a kognitivně-behaviorální psychoterapii. Obsah teoretické části byl vytvořen na základě analýzy odborných a internetových zdrojů. Cílem výzkumné části bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem se jedinci se získaným tělesným postižení vyrovnávají s náročnou životní situací, a odhalit fáze psychické krize. Dílčím cílem bakalářské práce je také zjistit, zda jedinci při procesu vyrovnání využili psychologickou pomoc. K naplnění cílů byly realizovány rozhovory s lidmi, kteří mají osobní zkušenost se získaným postižením. Výzkumná část obsahuje cíl práce, výzkumné otázky a charakteristiku výzkumného souboru. Podrobně se zmiňuje o metodice výzkumu, technice sběru dat a samotném výzkumu, tedy o výsledcích. V rámci kvalitativního výzkumu byly zvoleny metody otevřeného zúčastněného pozorování a narativního rozhovoru, který je zvláštní formou hloubkového nestrukturovaného rozhovoru. Před samotným výzkumem byli respondenti osloveni písemnou žádostí o spolupráci. Rozhovory s respondenty proběhly během ledna 2014 až března 2015. Následným získáním dat a analýzou rozhovorů byly naplněny cíle výzkumu a výzkumné otázky. Výsledky výzkumu poukazují na to, že každý člověk je individuální bytost a každý si adaptaci na své postižení prožíval různým způsobem. Jelikož výzkumný soubor je rozmanitý, nelze s přesností učinit jeden závěr. To je možné ověřit porovnáním získaných dat, která se liší v délce trvání rozhovorů, způsobem, ale i náplní vyprávění daného respondenta. Každý respondent si jistým způsobem procházel modelem psychické krize. U všech respondentů je zaznamenána fáze agrese a zloby, která se samozřejmě projevovala odlišnými způsoby. Všichni respondenti se shodli na tom, že bez pozitivního přístupu k životu a opory rodiny a blízkých se s postižením vyrovnává velice těžko. Bakalářská práce by mohla sloužit jako vhodný informační materiál pro studenty a pracovníky v pomáhajících profesích a pro rodiny jedinců se získaným tělesným postižením k objasnění toho, co si člověk nacházející se v této situaci prožívá. Dále by mohla být podnětem pro zdokonalení a zkvalitnění služeb, například v oblasti psychoterapie a poradenství pro osoby se získaným tělesným postižením, které se vyrovnávají se svojí novou identitou.
|
|
|
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy
ŠČERBOVÁ, Nikola
Strach a úzkost v souvislosti s akutními stavy. Práce se zabývá výzkumem postojů zdravotnických záchranářů a pacientů v situacích, kdy dochází k akutnímu ohrožení zdraví a života. Cílem práce bylo zjistit, jak pacienti prožívají akutní krizovou situaci, jaké typy intervence jsou nejúčinnější. Metoda: Výzkum se skládal ze dvou fází. První fázi tvořil pilotní výzkum, který byl proveden kvalitativní metodou nestandardizovaného rozhovoru na omezeném počtu pacientů a zdravotnických záchranářů. Na základě výsledků tohoto pilotního výzkumu byly vybrány konkrétní okolnosti a okruhy problémů, které souvisejí se strachem a úzkostí a byly formulovány otázky pro rozšířený výzkum na větším vzorku dotázaných. Soubor respondentů pilotního výzkumu tvořilo 5 zdravotnických záchranářů a 4 pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou. Navazující rozšířený výzkum tvořilo 8 zdravotnických záchranářů a 8 pacientů, ošetřených zdravotnickou záchrannou službou. Výzkum probíhal v Jihočeském a Karlovarském kraji. Výsledky: Zdravotničtí záchranáři jsou si vědomi skutečnosti, že strach a úzkost u pacientů jsou významnými faktory, které ovlivňují celkový stav pacienta. Ocenili by rozšíření profesní přípravy o speciální instruktáž zabývající se touto problematikou, protože většina z nich jedná v těchto situacích pouze na základě osobních zkušeností. Z výsledků výzkumu vyplývá také fakt, že pacienti nerozlišují pojmy strach a úzkost. Většina pacientů prožívá spíše úzkost z neznáma, než strach z konkrétního ohrožení, nebo situace. Pacienti hodnotí psychologickou podporu a pomoc z hlediska zdravotnických záchranářů jako pozitivní.
|
host ::
RSS.