|
|
Vliv ekonomického statusu na subjektivně vnímané štěstí jednotlivců v České republice
Lepková, Eva ; Wirthová, Jitka (vedoucí práce) ; Šrám, Kristián (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv bohatství na subjektivní štěstí jednotlivce, přičemž se zaměřuje na to, jak různé demografické skupiny vnímají roli finančních zdrojů v dosahování osobní spokojenosti. Hlavním cílem studie bylo pochopit, zda finanční bohatství významně přispívá ke štěstí a jak se tyto vnímání liší mezi studenty a staršími pracujícími dospělými. Výzkum využil kvalitativní metody, analyzoval data získaná prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s účastníky z těchto dvou odlišných demografických skupin. Analýza rozhovorů odhalila nuancované vhledy do vztahu mezi bohatstvím a štěstím. V souladu s Easterlinovým paradoxem zjištění ukázala, že nad určitou hranicí další bohatství významně nezvyšuje subjektivní štěstí. Studie dále zdůraznila jasné rozdíly v postojích k penězům mezi oběma skupinami: studenti projevili menší zájem o akumulaci bohatství a dali přednost nemateriálním aspektům blahobytu, jako jsou vztahy a osobní úspěchy, před finančním úspěchem. Naopak starší pracující dospělí přikládají větší význam finanční bezpečnosti a její roli ve zpříjemnění životního stylu a zajištění budoucí stability. Tato zjištění naznačují, že vliv bohatství na štěstí je složitý a ovlivněný různými faktory, včetně věku, životní etapy a osobních hodnot. Studie přispívá k širší diskusi o...
|
|
|
The causes of economic immigration from eastern to western European Union
Gasper, Radoslav ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Hlavním cílem práce je otestovat hypotézu, že nejdůležitějším determinantem ekonomické emigrace z východních států EU do 3 reprezentativních zemí západní částí EU je především rozdíl v příjmech. V práci používám 3 vlastně vytvořené regresní modely pro Německo, Švédsko a Itálii. Všechny 3 modely jsou odhadované metodou fixních efektů, přičemž do modelů byly kromě příjmových rozdílů zařazeny další proměnné jako například rozdíl v míře nezaměstnanosti či rozdíl ve vnímání korupce a další. Modely pro Německo a Švédsko jsou odhadnuty na datech z let 2004 až 2013 a zkoumám v nich imigraci ze států EU8. Model pro Itálii je odhadnutý na datech z let 2007 až 2013 a k 8 státům z východní části EU jsou ještě přidány Bulharsko a Rumunsko. Ve všech třech modelech se prokázala významnost příjmového rozdílu, na základě čehož byla potvrzena moje hypotéza.
|
host ::
RSS.