|
|
Studium vlivu genu yxkO Bacillus subtilis na motilitu během odpovědi na osmotický stres.
Streitová, Eliška ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
Bacillus subtilis je gram-pozitivní půdní bakterie. Ve svém přirozeném prostředí je neustále vystavena změnám chemických a fyzikálních podmínek, včetně změn osmolality. Buňka reaguje na zvýšení osmolality prostředí příjmem draselných iontů a následně transportem a/nebo syntézou kompatibilních solutů. V předchozích letech byl v naší laboratoři s využitím nespecifické inzerční mutageneze (mini Tn10) izolován a charakterizován kmen Bacillus subtilis L-42. Tento kmen vykazuje sníženou schopnost růstu a osmolabilitu na médiích s koncentrací draselných iontů < 1 mmol/l. Inzercí transpozonu došlo k přerušení genu yxkO kódujícího protein prozatím neznámé funkce. Další výsledky získané v naší laboratoři navíc naznačovaly možný vliv přerušení genu yxkO na expresi genu hag kódujícího protein flagelin - majoritní protein vlákna bakteriálního bičíku. Cílem této diplomové práce bylo objasnit, zda přerušení genu yxkO ovlivňuje motilitu, a zda je ovlivněna exprese genu hag na transkripční úrovni. S využitím integračního vektoru pMUTIN4 byl připraven mutantní kmen se specificky zavedenou mutací v genu yxkO v kmeni Bacillus subtilis 1A839, jehož genotyp zajišťuje vyloučení známé transkripční regulace genu hag. Následně byla sledována motilita buněk s využitím světelné a elektronové mikroskopie. Získané výsledky...
|
|
|
Studium vlivu genu yxkO Bacillus subtilis na motilitu během odpovědi na osmotický stres.
Streitová, Eliška ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent)
Bacillus subtilis je gram-pozitivní půdní bakterie. Ve svém přirozeném prostředí je neustále vystavena změnám chemických a fyzikálních podmínek, včetně změn osmolality. Buňka reaguje na zvýšení osmolality prostředí příjmem draselných iontů a následně transportem a/nebo syntézou kompatibilních solutů. V předchozích letech byl v naší laboratoři s využitím nespecifické inzerční mutageneze (mini Tn10) izolován a charakterizován kmen Bacillus subtilis L-42. Tento kmen vykazuje sníženou schopnost růstu a osmolabilitu na médiích s koncentrací draselných iontů < 1 mmol/l. Inzercí transpozonu došlo k přerušení genu yxkO kódujícího protein prozatím neznámé funkce. Další výsledky získané v naší laboratoři navíc naznačovaly možný vliv přerušení genu yxkO na expresi genu hag kódujícího protein flagelin - majoritní protein vlákna bakteriálního bičíku. Cílem této diplomové práce bylo objasnit, zda přerušení genu yxkO ovlivňuje motilitu, a zda je ovlivněna exprese genu hag na transkripční úrovni. S využitím integračního vektoru pMUTIN4 byl připraven mutantní kmen se specificky zavedenou mutací v genu yxkO v kmeni Bacillus subtilis 1A839, jehož genotyp zajišťuje vyloučení známé transkripční regulace genu hag. Následně byla sledována motilita buněk s využitím světelné a elektronové mikroskopie. Získané výsledky...
|
|
|
Vliv teploty při krátkodobém uchování jiker jesetera malého, Acipenser ruthenus, in vitro
LET, Marek
Studovali jsme vliv teploty (7 °C, 11 °C, 15 °C, and 19 °C) a doby uchování jiker (Kontrola = čas 0 hod, 2,5 hod, 5,0 hod, 7,5 hod and 10,0 hod) na úspěšnost oplození a líhnutí u jiker jesetera malého, Acipenser ruthenus. Ovulaci jsme u jikernaček stimulovali kapří hypofýzou dvěma dávkámi (první dávka 0,5 mg.kg-1 a druhá dávka 4,0 mg.kg-1) a spermiaci u mlíčáků jednou dávkou (4,0 mg.kg-1). Ovulované jikry jsme vytřeli z trojice jikernaček (věk 68 let) za pomoci mikrochirurgického řezu a následně smíchali. K oplozování jsme vybrali sperma s nejlepší kvalitou od 3 mlíčáků (věk 68 let), jež jsme po celou dobu experimentu uchovávávali v polystyrenovém boxu s šupinkovým ledem. Jikry jsme umístili odděleně do 4 inkubátorů při výše zmíněných teplotních podmínkách. Čtyři gramy jiker z každé teplotní skupiny jsme osemenili 200 ?l spermatu a aktivovali v dechlorované vodě o teplotě 15 °C. Jikry jsme dále inkubovali v experimentálním inkubačním systému s oddělenými komorami při 15 °C a malý vzorek oplodněných jiker z každé skupiny byl umístěn do tří Petriho misek pro hodnodnocení oplozenosti během neurulace. Přibližně 56 dní po oplození jsme přesně spočítali celkový počet úspěšně vykulených larev a z toho vypočetli i úspěch uchování. Úspěšnost líhnivosti jsme analyzovali použitím faktoriálního ANOVA modelu, obsahujícího čas uchování jiker a teploty při uchovávání. Jikry si udržely svoji schopnost líhnivosti uchováním při 7 °C a 11 °C po dobu 10 hodin. Životaschopnost jiker se výrazně snížila 7,5 hodinovým uchováním při 19 °C ve srovnání s nižšími teplotami, a navíc se životaschopnost signifikantně snížila i po 10 hodinách při 19 °C. Na rozdíl od jediné předchozí studie, která se zabývá krátkodobým uchováním jiker jesetera malého, tento experiment pravděpodobně disponoval jikrami lepší kvality, což může být důvod, proč si jikry udržely svoji schopnost líhnivosti po významně delší časový úsek.
|
host ::
RSS.