|
|
Transcriptomics and developmental plasticity of sensory systems in fishes
Lupše, Nik ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Reichard, Martin (oponent) ; Barluenga, Marta (oponent)
Organismy využívají smyslové soustavy k vnímání svého prostředí a tím ke svému přežití, kompetici i rozmnožování. Zrak klíčovým smyslem pro mnoho obratlovců včetně paprskoploutvých ryb (Actinopterygii). Světločivným orgánem zraku je sítnice, která se skládá z čípkových a tyčinkových fotoreceptorů, z nichž každý je charakterizován svou vlastní sadou opsinových proteinů, které spolu s chromoforem tvoří fotosenzitivní pigment. Vidění je energeticky velmi nákladné, a proto se zrak často rychle přizpůsobuje konkrétním světelným podmínkám, aby co nejlépe odpovídal dostupným vlnovým délkám světla. Tato dizertační práce se zaměřuje na evoluci a vývoj (=ontogenezi) exprese opsinových genů u paprskoploutvých ryb, tedy jejím hlavním cílem je prozkoumat, jak souvisí ontogenetické rozdíly zraku u různých fylogenetických skupin ryb s ekologickými podmínkami prostředí. U některých druhů je známo, že ekologické změny během ontogeneze mohou ovlivnit jejich fyziologii, včetně funkce zraku. V této práci se zaměřuji právě na molekulární podstatu zraku a jeho rozdíly mezi jednotlivými vývojovými stádii, zejména tedy mezi larvami a dospělci. První kapitola mojí práce je zaměřena na vývojové změny u hlubokomořských ryb, tedy jedinečné skupiny organismů, u které se v evoluci vyvinuly adaptace k maximalizaci zachycení...
|
|
|
Evolution of visual sensory system in the common barbel (Barbus barbus)
Konvičková, Zuzana ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Obratlovci od společného předka zdědili pět tříd zrakových pigmentů (opsinů), které jsou exprimovány v tyčinkách a čípcích. Zatímco u mnoha skupin obratlovců došlo k redukci počtu opsinů, opsiny kostnatých ryb se rozrůznily a kostnaté ryby tak vynikají mezi obratlovci v počtu zrakových pigmentů i typů fotoreceptorů. Tomuto výjimečnému rozvoji napomohla též celogenomová duplikace specifická pro kostnaté ryby, k níž došlo přibližně před 350 miliony let. Zde se zabývám kostnatou rybou, která v nedávné době prošla další celogenomovou duplikací - parmou obecnou (Barbus barbus). Tato událost byla spojena s hybridizací (šlo tedy o allopolyploidizaci) a vedla ke vzniku 14 genů pro opsiny přítomných v genomu parmy, což je neobvykle vysoký počet i mezi kostnatými rybami. V této práci jsem zkoumala vliv takto rozvinutého repertoáru opsinů na zrakové schopnosti parmy obecné. Doplnila jsem referenční sekvence všech genů pro opsiny na základě celogenomových dat a odhalila jejich pozice na chromozomech. Analyzovala jsem transkriptomy sítnice a vytvořila vývojovou řadu expresních profilů opsinů. Geny všech opsinů byly v genomu zachovány funkční, ačkoliv jeden z nich (citlivý na zelené světlo, v této práci nazvaný RH2-4) nebyl nalezen v žádném transkriptomu a vykazoval zvýšenou substituční rychlost na nesynonymních...
|
|
|
Evoluce zraku u paprskoploutvých ryb
Truhlářová, Veronika ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Zrak hraje klíčovou roli v životě mnoha obratlovců a výkon zrakového systému je často přizpůsoben podmínkám prostředí, v němž jednotlivé druhy žijí. Ryby osídlily širokou škálu habitatů a přizpůsobily jim svůj zrak tak, aby maximalizovaly svou úspěšnost v lovu, reprodukci a úniku predátorům. Tato práce se zabývá zrakovými schopnostmi dvou velkých skupin kostnatých ryb: afrických říčních cichlid z čeledi Cichlidae (řád Cichliformes, součást velké skupiny Percomorpha) a evropských kaprovitých ryb z čeledi Cyprinidae (řád Cypriniformes, součást velké skupiny Ostariophysi), u nichž jsou zde zkoumány geny pro fotoreceptorové proteiny opsiny. Na sítnici jsou přítomny dvě skupiny světločivných buněk (fotoreceptorů): tyčinky a čípky a paprskoploutvé ryby mají obecně čtyři skupiny čípkových opsinů (SWS1, SWS2, RH2 a LWS) využívané pro barevné (fotopické) vidění, a jednu skupinu tyčinkových opsinů (rodopsinů) pro vidění za špatných světelných podmínek (skotopické vidění). V této práci se zaměřuji 1) na DNA sekvenci a aminokyselinové záměny opsinových genů, a 2) na expresi těchto genů citlivých na různé vlnové délky viditelného spektra dopadající na sítnici. Výsledky mé práce ukazují, že jak cichlidy (čeleď Cichlidae), tak i kaprovité ryby (čeleď Cyprinidae) mají ve svém genomu kompletní sadu genů pro opsiny...
|
|
|
Barevné vidění u primátů: Neurobiologie a chování
Skalníková, Petra ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
Trichromatické vidění je barevné vidění realizované třemi typy čípků. Většina savců má dichromatické vidění, trichromatické vidění se objevuje u primátů Starého světa (včetně člověka) a částečně i u primátů Nového světa. Tato práce si klade za cíl zaměřit se na mechanismy trichromatického vidění a jeho evoluci u primátů, s porovnáním vidění primátů Starého a Nového světa. Práce se soustředí i na percepční mechanismy dichromatů a trichromatů, ale hlavní důraz bude kladen na hypotézy možného vzniku trichromatického vidění u primátů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.