|
|
Úloha sestry v perioperační ošetřovatelské péči
RŮŽIČKOVÁ, Anna
Bakalářská práce je zaměřena na význam sester v ošetřovatelské péči během perioperační fáze, která je jednou z hlavních součástí operačního procesu. Cílem této práce je zkoumat role perioperačních sester a objasnit motivaci k výkonu jejich povolání. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo deset perioperačních sester pracujících na centrálních operačních sálech. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že se instrumentující sestry pečlivě připravují na každý operační výkon, zajišťují hygienu a dezinfekci rukou, chystají potřebné nástroje a asistují při přípravě operačního týmu. Během operace podávají nástroje, asistují operatérovi a kontrolují průběh zákroku. Po operaci provádí kontrolu nástrojů a úklid. Obíhající sestry se podílí na přípravě nástrojů a materiálu, kontrolují stav pacienta, asistují při nasazování roušek a zajišťují dokumentaci. Během výkonu spolupracují s týmem, vyplňují administrativu a doplňují materiál. Po výkonu kontrolují dokumentaci, provádí úklid a zajišťují expedici nástrojů na sterilizaci. Pozice sterilizační sestry byla přesunuta z operačního sálu na centrální sterilizaci, které je součástí centrálních operačních sálů a specializuje se na sterilizaci a dezinfekci chirurgických nástrojů a pomůcek. Sestry definovaly motivaci pozitivními (týmová spolupráce, bezpečný průběh operace, vysoká odbornost sester, úspěšný výsledek, moderní vybavení a možnost pomáhat pacientům) i negativními faktory (náhle vzniklé komplikace, stres, dlouhé výkony ve stoje, nadměrná administrativa, záporné reakce lékařů a syndrom vyhoření). Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že pro vykonávání této práce je nezbytná láska k oboru, zápal pro péči o pacienty a možnost pomáhat druhým. Výsledky výzkumu poukazují na možnost implementace strukturovaného programu mentoringu v oblasti perioperační péče, skrze pravidelná setkávání a vzájemné sdílení zkušeností, které umožní sestrám působit jako mentorky pro mladší kolegyně. Cílem je podpořit pracovní prostředí a profesní rozvoj. Práce má potenciál motivovat a inspirativně působit na studenty při volbě jejich budoucího povolání a může prostřednictvím praktických doporučení a návrhů přispět k optimalizaci a koordinaci práce na operačním sále.
|
|
|
Potenciální zdravotní a hygienická rizika práce personálu na ortopedickém operačním sále
SVOBODOVÁ, Viera
Práce na operačních sálech je velmi náročná. Ze specifik provozu na operačních sálech plyne řada potenciálních rizik, kterým je sálový personál vystaven. Cílem bakalářské práce bylo nejprve stručně popsat možná ohrožení, zjistit názor všeobecných sester na výskyt vybraných rizik na ortopedickém sále a následně porovnat míru obav ve vztahu k věku. Pro dosažení určeného cíle jsme na základě teoretické části práce vytvořili dotazník, kterým jsme provedli průzkum mezi všeobecnými sestrami, které pracují na ortopedickém sále. Zpracováno bylo celkem 110 dotazníků vyplněných perioperačními a anesteziologickými sestrami. Výsledky jsme pak vyhodnotili včetně statistického zpracování. V souvislosti s cíli byly stanoveny tři hypotézy. U všech tří hypotéz jsme předpokládali, že vnímání náročnosti práce a míra obav z výskytu rizik na ortopedické sále souvisí s věkem. Získané výsledky lze stručně shrnout takto: ve vnímání jednotlivých dotazovaných rizik a stresujících situací, v souvislosti s věkem respondentů, se závislost na věku prokázala pouze v jediné kategorii. Jen při vyhodnocení otázky na dodržování přestávky na jídlo, byla prokázána souvislost s věkem. Tedy jen v této jediné kategorii s rostoucím věkem míra negativního vnímání klesá. Z výsledku výzkumu vyplynulo, že čím je sálový personál starší, tím je pro něj tato konkrétní situace méně stresující. S věkem prokazatelně roste negativní vnímání fyzické zátěže, která je s prací spojená. Stejně tak dotazníky potvrdily vyšší pocit psychické náročnosti práce na operačním sále v souvislosti s věkem. Dále pak byl prokázán vysoký výskyt zdravotních a psychických potíží, které personál spojoval s prací na ortopedickém operačním sále. Přesná znalost vnímání zdravotních a hygienických rizik a stresujících faktorů, personálem operačních sálů, může být přínosnou informací při snaze cíleně zlepšit pracovní podmínky.
|
|
|
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
|
|
Vývoj náplní práce sálové sestry napříč půl stoletím
Kalašová, Veronika ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na historii profese sálové sestry, a to od roku 1953 po současnost, a to především na vývoj a změny pracovní náplně sálové sestry a možnosti jejího vzdělávání. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy s tématem související, jakými jsou například perioperační péče, náplně práce sester na operačním sále, přístrojové vybavení operačních sálů aj. Práce je zaměřena na vyvíjející se rozdíly v náplni práce a kompetencích sálových sester v průběhu celého období vzhledem mimo jiné i k narůstající potřebě porozumět technickému vybavení operačních sálů a jeho provozu. Cílem této bakalářské práce je zmapovat vývoj vzdělávání a právní regulace instrumentářek. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou rozdíly v charakteru práce sálových sester dnes a před 50 lety. Bakalářská práce využívá kvalitativních výzkumných metod, a to metodu historickou a metodu řízených rozhovorů. Zpracovává archivní dokumenty a soudobou literaturu, která byla podle možností doplněna o rozhovory s pamětníky (sestrami, ev. lékaři, dalšími zdravotnickými pracovníky). Bakalářská práce poukazuje na změny především ve vzdělání, a to hlavně vznik střediska pro další vzdělávání v Brně. Dále ukazuje na fakta týkající se právní regulace instrumentářek. Klíčová slova: perioperační péče, operační sály, sálová...
|
|
|
Ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále
VELIMSKÁ, Dana
Téma bakalářské práce ošetřovatelská péče a komunikace s pacientem na operačním sále bylo zvoleno pro zmapování problematiky současné úrovně ošetřovatelské péče a komunikace s pacientem v prostředí, které je pro většinu z nich stresující a klade zvýšené nároky jak na ošetřovatelskou péči, tak i na komunikaci. V dnešní době je toto téma velmi aktuální, protože se do popředí dostává spoluúčast pacientů na jejich léčbě a zvyšuje se obecně jejich informovanost o typech léčby a zákroků, které jim jsou prováděny. Správná úroveň komunikace nepochybně ovlivňuje stav pacienta. Teoretická část práce se zabývá prostředím operačního sálu a ošetřovatelskou péčí, která je poskytována anesteziologickou sestrou. Dále se zabývá druhy komunikace a jejím významem pro pacienta. Praktická část obsahuje výsledky kvantitativního výzkumu u anesteziologických sester poskytujících ošetřovatelskou péči na operačním sále a zároveň s pacientem na operačním sále nejvíce komunikují. Dále výsledky kvalitativního výzkum u pacientů se zkušenostmi s pobytem na operačním sále. Bakalářská práce obsahuje mnoho informací o zvláštnostech ošetřovatelské péče na operačním sále. Odhaluje skryté rezervy v komunikaci s pacientem v tomto prostředí. Poukazuje na nejčastější problémy pacientů v komunikaci s operačním týmem. Mapuje úroveň vědomostí anesteziologických sester v oblasti ošetřovatelské péče a komunikace. K vypracování této práce bylo stanoveno několik cílů, hypotéz a výzkumných otázek. K cíli č. 1 zjistit ošetřovatelskou péči po o pacienta na operačním sále z pohledu sestry, byly vytvořeny tři hypotézy. Hypotéza 1 - sestry mají vypracovaný standard ošetřovatelské péče na operačním, je potvrzena. Hypotéza 2 - sestry mají čas k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Hypotéza 3 - sestry mají dostatečné materiální a technické vybavení k poskytování ošetřovatelské péče na operačním sále, je potvrzena. Cílem č. 2 bylo zmapovat komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem, k cíli byly vytvořena dvě hypotézy. Hypotéza 1 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je ovlivněna stresovým prostředím operačního sálu, je potvrzena. Hypotéza 2 - komunikace mezi ošetřovatelským týmem a pacientem je časově limitována provozem operačních sálů, byla potvrzena. K cíli 3 - zjistit komunikaci na operačním sále mezi ošetřujícím týmem a pacientem z pohledu pacienta, byly zadány 2 výzkumné otázky: Jak pacient v prostředí operačního sálu vnímá komunikaci s ošetřovatelským týmem? Jak se v prostředí operačních sálů komunikuje? Výzkumné otázky jsou zodpovězeny. Stanovené cíle práce jsou splněny. Výsledky výzkumné práce byly použity při zpracování ošetřovatelského standardu "Ošetřovatelská péče o pacienta na operačním sále pro anesteziologické sestry". Tento standard může posloužit sestrám jako stručná a přehledná pomůcka při ošetřovatelské péči a zajistit tak komfort a bezpečnost pacienta v podobě poskytování kvalitní ošetřovatelské péče na operačním sále.
|
host ::
RSS.