|
|
Vliv motorických stereotypů hráčů na klávesové nástroje na kvalitu hry a na poruchy pohybového ústrojí
LECHNER, Jan
Hudba je od nepaměti spjata s lidskou společností. Již dlouho jsou známy přínosy provozování hudby na člověka. V posledních desetiletích začíná být věnována zvýšená pozornost i jeho rizikům. Mnoho se mluví o neblahých vlivech sedavého způsobu života. Přesto je hra na klávesové nástroje provozována většinou vsedě - a to i u nástrojů elektronických, u nichž lze snadno volit stoj. Cílem této bakalářské práce bylo popsat vliv motorických stereotypů na kvalitu hry a bolesti pohybového ústrojí a porovnat motorické stereotypy hráčů na klávesové nástroje během hry vestoje a vsedě. V teoretické části práce jsou shrnuty základní dosavadní poznatky a názory relevantní pro dosažení tohoto cíle. Pozornost je věnována funkčnímu popisu pohybového ústrojí člověka a vlivu hudby na ně. Jsou popsány jak motorické stereotypy, které mohou vést k poruchám pohybového ústrojí hudebníků hrajících na klávesové hudební nástroje, tak ty, které by měly před takovým postižením chránit. Představeny jsou též hudební fyziologie a medicína hudebníků. Praktickou část bakalářské práce tvoří smíšený výzkum spočívající především v záznamu elektromyografické aktivity vybraných svalů během hry vestoje a vsedě. Bilaterálně byla měřena aktivita m. extensor carpi radialis, m. trapezius descendens, pars lumbalis m. erectoris spinae a m. obliquus abdominis externus. Kvalita hry byla hodnocena jednak subjektivně, jednak softwarovou analýzou zvukových nahrávek. Dále byla u probandů provedena kineziologická vyšetření. Doplňkově bylo zařazeno též on-line dotazníkové šetření. Především výsledky elektromyografického měření svědčí spíše ve prospěch hry vestoje. Práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů a v medicíně hudebníků. Může též posloužit hudebním pedagogům a samotným hudebníkům.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
host ::
RSS.