|
|
Vliv vybraných povrchově aktivních látek na čas do porušení vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu v korozivním prostředí
Kotoučková, Simona ; Tocháček, Jiří (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem vlivu koncentrace a různých typů tenzidů (Igepal CO-520, Arkopal N110, Igepal CO-890, dodecylsulfát sodný, dodecylbenzensulfonát sodný, dodecyltrimetylamonium bromid a Dehyton PL) na odolnost vysokohustotního polyetylenu vůči porušování mechanickým napětím s vlivem agresivního prostředí metodou Full Notch Creep Test. Dále byl sledován vliv ligamentálního napětí (3,5; 4,0 a 4,5 MPa), pH připraveného aktivního prostředí a typu vody používané k přípravě roztoků tenzidů na čas do porušení. Urychlující účinek byl pozorován při zvýšené koncentraci, napětí a molekulové hmotnosti. Rychlejšího porušení bylo dosaženo po vystavení ionogenním typům ve srovnání s neionogenními. Byla stanovena rychlost rozevírání vrubu. Křehké a tvárné chování při lomu bylo vyhodnoceno mikroskopickou analýzou z morfologie lomových ploch. Na základě změny pH po testu byla vyhodnocena stabilita aktivního prostředí. Byla pozorována zhoršující se kvalita roztoků tenzidů. K detekci tenzidu na povrchu zkušebního tělesa po testu byla využita Ramanova spektroskopie a infračervená spektroskopie s Fourierovou transformací.
|
|
|
Interactions between Hyaluronan and Surface Active Substances
Krouská, Jitka ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Lehocký,, Marián (oponent) ; Vikegard,, Peter (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Influence of hyaluronan on surfactant micellization was studied by different physico-chemical methods. For this purpose, two cationic surfactants were chosen: tetradecyltrimethylammonium bromide (TTAB) and cetyltrimethylammonium bromide (CTAB). Isothermal titration calorimetry was used to determine enthalpy of micelle (aggregate) formation and tensiometry was useful for the description of the surface properties of the prepared samples. The different molecular weight of hyaluronan and the different alkyl chain length of the surfactant are taken into account. The results are evaluated to obtain the values of critical micelle or aggregation concentration of surfactants and the question of possible application of these systems as drug delivery systems is also discussed.
|
|
|
Mikrokalorimetrická studie interakcí hyaluronanu a kataniontových vezikulárních systémů
Mach, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
S využitím izotermické titrační kalorimetrie byly studovány vlastnosti tenzidů ve vodě, interakce opačně nabitých tenzidů ve vodě a interakce v systému obsahujícím didecyldimethylamoniumchlorid (DDAC), hyaluronan a amfifilní iontový pár (IPA). Pro studium vlastností tenzidů ve vodě a jejich vzájemných interakcí byly vybrány dva kationaktivní tenzidy, a to cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a karbethopendecinium bromid (Septonex), a anionaktivní tenzid dodecylsulfát sodný (SDS). Vybraná molekulová hmotnost hyaluronanu byla 250 450 kDa. Pomocí kalorimetru TAM III byla stanovena kritická micelární koncentrace vybraných tenzidů a entalpie studovaných interakcí. Kalorimetr Microcal PEAQ-ITC byl využit k prokázání interakcí v systému obsahujícím hyaluronan, DDAC a IPA a ke stanovení entalpie těchto interakcí.
|
|
|
Biosurfaktanty a jejich využití pro inkorporaci hydrofobních domén do moderních nosičových systémů
Nešpor, Tomáš ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním tématem nosičových systémů. Jelikož největším problémem je prostup hydrofobních léčivých látek krevním řečištěm, případně přes univerzální tělní bariéry (např. hematoencefalická) je nutné tyto nosiče chemicky modifikovat, aby bylo možné hydrofobní látky efektivně podávat. V práci je na základě literární rešerše navrženo a následně studováno hned několik systémů, u kterých je předpoklad možného použití pro nosičové systémy a zároveň v sobě mají zakomponované biosurfaktanty z důvodu jejich schopnosti solubilizovat hydrofobní molekuly. V teoretické části této práce budou popsány jednotlivé biosurfaktanty, postup jejich produkce, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a možnost jejich využití v nosičových systémech. Zároveň jsou popsány jednotlivé nosičové systémy, postup jejich přípravy, možnosti jejich využití a jsou také srovnány jejich přednosti a nevýhody. V praktické části je poté proveden screening jak jednotlivých látek a jejich vzájemných interakcí, tak metod využitelných ke studiu vznikajících struktur. Studium molekulárních interakcí je primárně prováděno pomocí techniky dynamického rozptylu světla. V další části je popsána optimalizace tvorby hydrogelů se zakomponovanými biosurfaktanty v jejich struktuře a následně jsou vytvořené gely podrobeny reologickým a solubilizačním testům. Studium vnitřní struktury těchto gelů je provedeno pomocí skenovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Využití metod fyzikálně-chemické a strukturní analýzy při charakterizaci biosurfaktantů
Nešpor, Tomáš ; Hurčíková, Andrea (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá velmi aktuálním tématem biosurfaktantů. V teoretické části práce byla provedena literární rešerše na toto téma a na základě této rešerše byly vybrány techniky fyzikálně – chemické a strukturní analýzy vhodné k testování těchto látek. V praktické části byly nejprve modelové biosurfaktanty podrobeny charakterizaci standardními metodami využívanými ke studiu těchto látek. Jako standardní technika strukturní analýzy byla zvolena infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací. Jako příklad univerzální techniky pro studium agregačního chování byla využita tenziometrie. V další části práce byly navrženy a optimalizovány alternativní techniky využitelné pro rychlou a finančně nenáročnou fyzikálně - chemickou analýzu těchto látek. Jednalo se především o mikrodestičkový test a jeho upravené alternativy. Tudíž metody výhodné z hlediska spotřeby vzorku, ale zároveň účinné na potvrzení přítomnosti případně rámcové stanovení obsahu biosurfaktantu v roztoku. Výsledkem této práce je několik jednoduchých metod, které byly prokázány jako účinné při studiu biosurfaktantů.
|
|
|
Fluorescenční sondy ve výzkumu domén asociativních koloidů
Mischingerová, Monika ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo zjistit, jakým způsobem samotná koncentrace fluorescenční sondy (pyrenu) ovlivňuje kritickou micelární koncentraci příslušného tenzidu. V této práci byly použity všechny druhy tenzidů (anionaktivní, kationaktivní a neionogenní). Zástupcem anionaktivního tenzidu byl dodecylsulfát sodný (SDS) a dodecylbenzensulfát sodný (SDBS). Jako kationakivní tenzid byl zvolen cetyltrimetylamonium bromid (CTAB) a jako neionogenní polyoxyethylen(9,5)oktylfenol (TRITON X–100). Kritická micelární koncentrace těchto tenzidů byla proměřena s pyrenem o třech koncentračních řádech. Veškerá data získaná fluorescenční spektroskopií byla prokládána klesající Boltzmannovou sigmoidní křivkou, ze které byla určena hodnota kritické micelární koncentrace. Bylo zjištěno, že v případě anionaktivních tenzidů existuje jistá závislost mezi kritickou micelární koncentrací tenzidu a koncentrací fluorescenční sondy. Se zvyšující se koncentrací sondy se zvyšovala také hodnota kritické micelární koncentrace, a to v obou případech (SDS, SDBS). U ostatních tenzidů (kationaktivní a neionogenní) nebyla pozorována žádná změna hodnoty kritické micelární koncentrace v závislosti na koncentraci pyrenu.
|
|
|
Enkapsulace léčiv v termocitlivých micelárních gelech
Smolková, Miroslava ; Pavliňáková, Veronika (oponent) ; Chamradová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá enkapsulací hydrobobního léčiva Sulfathiazolu (STA) v termosenzitivním hydrogelu, které je tvořeno amfifilními vláknitými molekulami kopolymeru poly(laktid-co-glykolid)-blok-poly(ethylen glykol)-blok-poly(laktid-co-glykolidu) (PLGA-PEG-PLGA). V experimentální části práce byla důkladně popsána struktura micel, která je závislá na koncentraci výchozího kopolymeru. K rozměrové charakterizaci micelární velikosti ve vodném roztoku byla použita metoda dynamického rozptylu světla (DLS). Zároveň zobrazovací technika transmisní elektronové mikroskopie s kryogenní úpravou vzorku (Cryo-TEM) potvrdila přechod ze sférických micel do vláknitých rozvětvených struktur s řadou topologických interakcí. Změna viskoelastických vlastností micelárního hydrogelu po přidání STA byla studována pomocí reologické analýzy. Studovaný triblokový kopolymer se zdá být vhodným materiálem v oblasti tkáňového inženýrství jako nosič v aplikacích pro cílené doručování léčiv a regeneraci tkání.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Studium interakcí tenzidové složky přípravku Septonex s vybranými proteiny
Bohunská, Miroslava ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Krouská, Jitka (vedoucí práce)
Studium interakcí proteinu a tenzidu má velký význam v řadě aplikací, jako je kosmetický, potravinářský či farmaceutický průmysl a mnoho dalších. Vyžadují však další studium vzhledem ke své kompoziční složitosti a omezením současných analytických přístupů. V této práci byl pro studium interakcí vybrán kationtový tenzid septonex v kombinaci se dvěma odlišně nabitými proteiny lysozymu a hovězího sérového albuminu za různých fyziologických podmínek (teplota, koncentrace tenzidů, prostředí a další). Charakterizace interakcí protein–tenzid je velmi důležitým, ale náročným úkolem, proto je nezbytně nutné použít vhodné přístupy k prozkoumání podstaty těchto interakcí. S cílem sjednotit informace k poskytnutí racionálních modelů bylo použito kalorimetrických metod (DSC, ITC) a dynamického rozptylu světla. Izotermická titrační kalorimetrie sleduje důkaz vzniku systému zmíněných látek a informace o agregačním chování, diferenční kompenzační kalorimetrie charakterizuje tepelnou stabilitu proteinů a dynamický rozptyl světla umožnil sledovat změny velikostí částic. Bylo ověřeno, že oba proteiny interagují s kladným septonexem, i když je molekula lysozymu také pozitivně nabitá. Byly ovšem zjištěny značné rozdíly mezi oběma proteiny. Ze získaných výsledků je patrné, že shodný náboj proteinu s tenzidem má vliv na intenzitu měření, ačkoli všechny změřené interakce prokázaly endotermický charakter.
|
|
|
Zhášení fluorescence ve studiu agregačního chování koloidů
Srholcová, Barbora ; Hrdina,, Radim (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce byla zaměřena na zkoumání agregátů hyaluronan-tenzid z hlediska stanovení agregačního čísla. Pomocí fluorescenční spektroskopie byla stanovena hodnota kritické micelární koncentrace (CMC) cetyltrimethylamonium bromidu (CTAB) v třech různých rozpouštědlech (voda, fosfátový pufr a fyziologický roztok). Dále byl zkoumán vliv přídavku nativního hyaluronanu na hodnotu CMC. Bylo zjištěno, že největší vliv na hodnotu CMC má rozpouštědlo, zatímco přídavek hyaluronanu ovlivňuje CMC jen nepatrně. Pomocí zhášení fluorescence bylo zjištěno agregační číslo (Nagg) CTAB a vliv přídavku nativního hyaluronanu na hodnotu agregačního čísla. Jako fluorescenční sonda byl použit pyren a jako zhášeče byly použity jód a cetylpyridiniumchlorid (CPC). Tenzid byl rozpuštěn ve třech různých rozpouštědlech (voda, fosfátový pufr a fyziologický roztok). Bylo zjištěno, že na hodnotu agregačního čísla má výrazný vliv nejen přídavek hyaluronanu ale i použité rozpouštědlo. Při použití 10 mM CTAB rozpuštěného ve fyziologickém roztoku byla hodnota Nagg 119 ± 4, zatímco v pufru byla tato hodnota poloviční. Dále bylo zjištěno, že ve většině případů, přídavek hyaluronanu snižuje hodnotu agregačního čísla.
|
host ::
RSS.