|
|
Úloha Zn-α2-glykoproteinu v nádorech
Kotvalová, Hanka ; Šmahel, Michal (vedoucí práce) ; Kubů, Martin (oponent)
Zn-α2-glykoprotein (ZAG) kódovaný genem AZGP1 se zejména podílí na regulaci metabolismu tuků a glukózy. V různých typech nádorů byla prokázána změna jeho produkce a byla zjištěna spojitost úrovně ZAG s prognózou pacientů. Role ZAG při progresi nádorů se však může lišit u jednotlivých typů malignit a mechanismy působení ZAG nejsou zatím dostatečně známy. Cílem bakalářské práce je popsat strukturu proteinu ZAG a regulaci exprese AZGP1, shrnout známé funkce ZAG u nenádorových onemocnění a zaměřit se na úlohu ZAG v nádorech, zejm. na mechanismy jeho působení a možnosti využití jako biomarkeru.
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Soták, Matúš (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Nádory štítné žlázy a jejich molekulárně genetické příčiny.
Šmídová, Barbora ; Dvořáková, Šárka (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Cílem této práce je vypracovat aktuální literární rešerši a zpracovat nejnovější poznatky o genetických příčinách vzniku karcinomů štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy představují nejčastější endokrinní malignitu a jejich incidence neustále stoupá. Práce se zabývá jednotlivými typy karcinomů štítné žlázy, které se od sebe liší v původu buněk a stupněm diferenciace. V práci jsou popsány hlavní genetické změny v nádorové tkáni medulárního, papilárního, folikulárního a anaplastického karcinomu štítné žlázy. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují většinou sporadicky, vzácně jako familiární onemocnění. Jsou zde shrnuty také příčiny familiárních forem karcinomů štítné žlázy a popsány hlavní mutace v zárodečné DNA. Klíčová slova: genetika, karcinomy, mutace, štítná žláza
|
|
|
Informovanost žen o rakovině děložního čípku
POCHOPOVÁ, Jana
ABSTRAKT Informovanost žen o rakovině děložního čípku Karcinom děložního čípku je celosvětově jedním z nejzávažnějších nádorových onemocnění žen. Ročně touto chorobou onemocní celkem asi půl milionu z nich a přes 250 tisíc žen zemře. V České republice situace také není nikterak uspokojivá, každý rok je zaznamenáno téměř 400 úmrtí. I přesto se však jedná o typ rakoviny, kterému lze poměrně úspěšně předcházet. Tato problematika je v dnešní době velmi aktuální, proto jsem si jako téma bakalářské práce zvolila {\clqq}Informovanost žen o rakovině děložního čípku.`` Teoretická část obsahuje nejdůležitější informace o tomto onemocnění, diagnostice, terapii a možnostech prevence. V praktické části jsem se snažila zjistit stupeň informovanosti dívek a žen ohledně této choroby a frekvenci docházení na gynekologické prohlídky. Výzkumná část práce byla realizována kvantitativním způsobem, zvolila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku. Respondentkami byly studentky středních škol ve Žďáře nad Sázavou a jejich matky. Celkem byly získány informace od 90 ti dívek a 75 ti matek. Cílem mé práce bylo zmapovat informovanost žen o rakovině děložního čípku, dílčím cílem pak zjistit zájem žen o očkování. Oba záměry byly naplněny. Na počátku byly stanoveny tři hypotézy: 1. Informovanost o tomto onemocnění závisí na věku, 2. Ženy mají zájem o očkování, 3. Ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky. Z těchto tří hypotéz byla potvrzena pouze poslední. Práci a její výsledky lze využít ke zlepšení informovanosti dívek a žen o tomto onemocnění a k uvědomění si důležitosti pravidelných preventivních prohlídek. Taktéž mohou vést k větší medializaci dalších možností prevence, jako je např. očkování a zdravý životní styl. Praktická část práce může dále posloužit školám, které by se na základě získaných údajů zaměřily na kvalitnější osvětovou činnost pro své studentky.
|
host ::
RSS.