|
|
Terapie jizvy po císařském řezu z pohledu fyzioterapie
CHROUSTOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce je věnována terapii jizvy po císařském řezu z pohledu fyzioterapie. Cílem mé práce bylo zmapovat možnosti fyzioterapeutických metod a aplikovat je v praxi, zhodnotit vliv terapie jizvy na pohybový systém probandek a také vytvořit edukační materiál v péči o jizvu. Teoretická část je věnována anatomii měkkých tkání a břišní stěny. Předkládám základní informace o porodu císařským řezem, zmiňuji jeho indikace, operační přístupy, samotnou techniku provedení i možné komplikace. V další části jsou shrnuty poznatky o jizvě, jednotlivých typech z hlediska časového i funkčního. V závěru teoretické části jsou popsané možné fyzioterapeutické metody v terapii jizev. Kapitola metodika zahrnuje vyšetřovací a terapeutické postupy, které byly využity v praktické části. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu v podobě kazuistik. Výzkumný soubor tvořily 3 probandky po porodu SC v odstupu 3, 5 a 6 let. Terapie trvala po dobu cca 3 měsíců. U probandek byl proveden vstupní kineziologický rozbor, na jehož základě byl stanoven plán terapie. Po uplynutí příslušné doby následoval výstupní kineziologický rozbor s porovnáním výsledků. Z nich vyplývá, že terapie jizvy měla pozitivní efekt na pohybový systém probandek, ať už ve smyslu lepšího vnímání vlastního těla, vymizení aktivní jizvy a s ní přidružených komplikací, či snížení hypersenzitivity jizvy. Tato práce by mohla být využita fyzioterapeuty, které daná problematika zajímá. Mohla by být dále uplatněna jako souhrn metod, které lze využít v terapii jizvy. A v neposlední řadě by mohla práce sloužit samotným ženám po porodu SC pro lepší pochopení samotné operace, hojení ran a jako návod v péči o jizvu.
|
|
|
Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše.
Smolej, Július ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše Cíl: Cílem této diplomové práce je na základě dostupných literárních zdrojů v souladu s výběrovými kritérii popsat nejpoužívanější terapeutické postupy u pooperačních jizev v abdominální krajině v proliferační fázi hojení a nejvíce efektivní postupy v léčbě akutní a chronické bolesti u pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výběrové kritéria pro zařazení do přehledu jsou škály POSAS, VSS a NRS. Metoda: Tato diplomová práce je zpracovaná formou literární rešerše. Vyhledávání zdrojů proběhlo v odborných internetových databázích a elektronických portálech UKAŽ, Google Scholar, Scopus, Springer Link, Pubmed, EBSCOhost, PEDro, Medline, Web of Science na základě klíčových slov. První část práce obsahuje teoretický úvod do problematiky jizevnatých tkání. Druhá část má deskriptivně-analytický charakter a obsahuje analýzu jednotlivých studií, které byly zahrnuty do literární rešerše zkoumající různé intervence v terapii pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výsledky: Do výsledného systematického přehledu bylo zahrnuto celkem 8 klinických randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly výběrová kritéria. Na základě výsledků je možné konstatovat, že nejčastějším typem léčby v...
|
|
| |
|
|
Využití a efekt vysokovýkonného laseru na měkké tkáně u pacientů v rehabilitaci
Benešová, Lucie ; Plevová, Kristýna (vedoucí práce) ; Fulín, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vysokovýkonného laseru na měkké tkáně a pooperační jizvy v oblasti hlezenního kloubu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část přináší shrnutí poznatků o traumatologii hlezenního kloubu a jeho operačním řešení. Dále je v této části práce popsané hojení ran, tvorba jizev, jejich vyšetření, hodnocení, rozdělení a léčba. A v neposlední řadě je uveden popis mechanismu laseru s jeho účinky a jeho využití v terapii. Hlavním cílem praktické části je zjistit vliv vysokovýkonného laseru na měkké tkáně a pooperační jizvu v oblasti hlezenního kloubu. Dílčím cílem je zhodnocení účinku vysokovýkonného laseru na snížení bolestivosti v ošetřované oblasti. Metodika: V rámci praktické části práce bylo otestováno 20 probandů (průměrný věk 42,3 let, SD ± 13). Intervenční skupina (n = 10) měla aplikovaný vysokovýkonný laser na oblast pooperační jizvy, kontrolní skupina (n = 10) tento druh léčby neměla. Pro hodnocení jizvy byla použita škála the Patient and Observer Scar Assessment Scale (POSAS) a pro zhodnocení bolestivosti byl využit tlakový algometr. Výsledky: Statisticky bylo prokázáno, že vysokovýkonný laser má na hladině významnosti α = 0,05 efekt na snížení bolestivosti (p = 0,0047). Dle výsledků škály POSAS hodnocené z pohledu pacienta byl...
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období
ČALOUNOVÁ, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie u žen po císařském řezu v poporodním období. Je zaměřena hlavně na práci s jizvou a na jednotlivé metody, které lze použít v terapii těchto žen. V teoretické části je popsána anatomie břišní stěny, samotný císařský řez, hojení ran, jizvy a fyzikální terapie, která může být použita při terapii. V kapitole metodika pak popisuji jednotlivé metody, které jsem použila v terapii probandek. Praktická část je zpracována kvalitativně. Výzkumný soubor tvoří 4 probandky po porodu SC. Výzkum trval cca 2 měsíce. V kapitole výsledky pak popisuji průběhy terapií a celkové výsledky.
|
|
|
Úloha sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Bakalářská práce se věnuje úloze sestry v mobilizaci pacienta po operaci kýly. Součástí pooperační péče je časná mobilizace pacient z lůžka. Mobilizace je pohyb, tedy vstávání z lůžka, posazování do křesla a nácvik chůze. Včasné vstávání po operaci napomáhá ke zvýšení venózního průtoku, a to brání vzniku tromboembolické nemoci. Byly stanoveny tři cíle. Zjistit, jakým způsobem sestry mobilizují pacienty po operaci kýly. Zjistit, jak sestry postupují při mobilizaci pacientů po operaci kýly z hlediska edukace a zjistit, jak pacienti vnímají sestru při poskytování péče po operaci kýly. Pro tyto cíle jsou stanoveny čtyři výzkumné otázky. Práce obsahuje dva výzkumné vzorky. První výzkumný vzorek tvořilo 6 sester a druhý výzkumný vzorek 4 pacienti. Empirická část byla realizována pomocí kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou standardizovaného rozhovoru se sestrami a pacienty na chirurgickém lůžkovém oddělení. Rozhovory byly doslovně transkribovány, analyzovány a poté bylo provedeno kódování. Zvolena byla metoda "Tužka a papír". Výzkumné šetření probíhalo v březnu, dubnu a květnu roku 2021. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že všechny dotazované sestry mobilizují pacienty po operaci kýly vstáváním z lůžka přes bok, ale už nedodržují všechny další kroky správně provedené mobilizace. Sestry edukují pacienty ústně, používají slovní edukaci těsně před prvním vstáváním z lůžka. Některé sestry ke slovní edukaci názorně předvedou pacientovi vstávání z lůžka. Dále bylo zjištěno, že je pacientům věnován dostatek času ze strany sester. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál například pro studenty zdravotnických oborů nebo sestrám jako inspirace pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče o pacienta. Výsledky výzkumného šetření budou předány na pracoviště, kde bylo šetření prováděno. Na základě konkrétních zjištění mohou být stávající edukační postupy aktualizovány včetně prostředků pro zlepšení pooperační péče o pacienty po operaci kýly. Výsledky práce jsou rozčleněny do jednotlivých kategorií. U výzkumného šetření sester to jsou Mobilizace, Edukace a Prostředí. U výzkumného šetření pacientů jsou kategorie nazvané Komunikace, Mobilizace, Dohled sestry při prvním vstávání a Ošetřovatelská péče.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o operační rány na chirurgickém oddělení
OCHMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá péčí o operační rány na chirurgickém oddělení. Cílem této bakalářské práce je zmapovat ošetřovatelskou péči o operační rány na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče. Zjistit, jaké pomůcky mají k dispozici sestry na jednotlivých odděleních chirurgie a následně všechny parametry mezi sebou porovnat. Z cílů byly vytvořeny následující výzkumné otázky: Jakým způsobem sestry ošetřují operační ránu na standardním chirurgickém oddělení? Jaké pomůcky k ošetřování ran mají sestry k dispozici na standardním chirurgickém oddělení? Jaké jsou rozdíly v péči o operační ránu na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Jaké jsou rozdíly v pomůckách k ošetřování ran na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní metodu. Sběr dat byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru v celkovém počtu 14 oslovených sester z nichž 7 pracuje na standardním chirurgickém oddělení a zbylých 7 sester na chirurgické jednotce intenzivní péče. Z rozhovorů vyplývá, že ošetřovatelská péče o operační rány na obou odděleních probíhá převážně podle doporučených postupů. Největší rozdíl v péči o operační rány je v péči o jizvu. Rozdíl vyplývá z charakteristik oddělení. Na jednotce intenzivní péče jsou hospitalizovaní pacienti po velkých operacích, kteří jsou následně ještě přeloženi na standardní chirurgickou jednotku a odtud jsou následně propuštěni do domácí péče. V pomůckách, které sestry využívají k péči o operační rány na jednotlivých odděleních, nebyly zjištěny žádné rozdíly. Výsledky šetření mohou pomoci studentům při přípravě na budoucí povolání, a také ke zlepšení informovanosti sester v péči o operační rány pracujících na chirurgických odděleních.
|
|
|
Názory žen na císařský řez
PUMPROVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce pojednává o názorech žen na císařský řez. Práce se skládá ze dvou částí - z části teoretické a části praktické. V teoretické části je popsán průběh vaginálního porodu. Dále jsme se zaměřili na popis císařského řezu. Další kapitola pojednává o péči porodní asistentky o ženu před císařským řezem a po císařském řezu. Také jsme zpracovali péči o jizvu po císařském řezu. Nakonec jsme se zaměřili na komplikace a následky po císařském řezu. V praktické části je popsáno výzkumné šetření. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat, jaký mají ženy názor na císařský řez. Byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Ženy preferují spíše vaginální porod než císařský řez. H2: Ženy si myslí, že císařský řez nemá vliv na zdraví dítěte. Pro dosažení cíle jsme zvolili kvantitativní výzkumné šetření pomocí dotazníku. V dotazníku bylo použito 19 otázek - uzavřené otázky a 1 otevřená otázka. Výzkumu se zúčastnilo 209 respondentek. Jednalo se o ženy aktivní na sociálních sítích. Dotazník byl určen pro všechny ženy bez ohledu věku. Odpovídat mohly ženy, které měly zkušenost s těhotenstvím a porodem nebo i ty, které tyto zkušenosti neměly. Výzkumu se zúčastnily ženy, které byly nebo nebyly těhotné. Nejvíce respondentek, 92 (44 %), bylo ve věku 18-25 let. Nejčastěji odpovědí na dokončené vzdělání byla střední škola s maturitou. Zhodnocení dotazníků probíhalo pomocí chí kvadrát testu. Hladina významnosti byla určena na 5 %. Ve výzkumném šetření odpovědělo 87,6 % žen, že by raději upřednostnili vaginální porod než císařský řez. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, tedy potvrdila se hypotéza 1 "Ženy spíše preferují vaginální porod než císařský řez". Dále se pomocí otázek testovala hypotéza 2. 64,5 % žen odpovědělo, že si nemyslí, že by děti po císařském řezu měly horší imunitu než děti po vaginálním porodu. Dále si 82,5 % žen nemyslí, že by tyto děti trpěly více alergiemi. 60,4 % žen se domnívá, že císařský řez nemá vliv na kojení. 53,5 % uvedlo, že separace po císařském řezu nemá vliv na duševní zdraví dítěte. Dle statistického šetření vyšla p-hodnota menší než 0,05, z toho vyplývá, že se nám druhá hypotéza také potvrdila. Výsledky této práce by mohly být použity na seminářích pro porodní asistentky nebo v předporodních kurzech.
|
|
|
Změny pracovních schopností u nemocného v produktivním věku po totální endoprotéze nosného kloubu dolní končetiny
ŠIMKOVÁ, Jana
Totální endoprotéza nosného kloubu dolní končetiny byla původně indikována u starších pacientů, jelikož byla zakořeněna obava o opotřebení a selhání u mladších aktivnějších pacientů. V dnešní době, kdy došlo k pokroku v designu implantátů a chirurgické technice se stala životaschopnou možností pro nemocné v produktivním věku, kteří jsou omezování bolestí ve všech aspektech života. Záměrem této práce je zhodnocení změn pracovních schopností u nemocného v produktivním věku po totální endoprotéze nosného kloubu dolní končetiny a zmapovat možnosti fyzioterapie, které budou přínosné pro návrat do pracovního života. Bakalářská práce je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána anatomie kyčelního a kolenního kloubu s jejich vzájemným propojením, druhy totálních endoprotéz kyčelního kloubu, její indikace a kontraindikace. Dále se teoretická část zabývá rozdělením rehabilitace před a po implantaci totální endoprotézy a dalšími fyzioterapeutickými postupy. Je definován termín "pracovní schopnosti" a jejich změny. Praktická část se opírá o kazuistiky pacientů, kteří jsou v různém časovém horizontu od operace TEP kyčelního kloubu. Se třemi probandy byl vytvořen podrobný vstupní kineziologický rozbor spolu s terapií, krátkodobým a dlouhodobým fyzioterapeutickým plánem, výstupní kineziologický rozbor. S dalšími třemi probandy je vytvořen kineziologický rozbor retrospektivně. Kazuistiky jsou doplněné o dotazník. Ve výsledcích se promítá pozitivní vliv fyzioterapie na zdravotní stav a změny pracovních schopností po totální endoprotéze kyčelního kloubu.
|
|
|
Přehled moderních přístupů fyzioterapie v léčbě jizev v subakutní fázi
Kubová, Viktorie ; Kejhová, Eva (vedoucí práce) ; Hálková, Jindřiška (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE V ČJ Jméno, příjmení: Viktorie Kubová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Eva Kejhová Název bakalářské práce: Přehled moderních přístupů fyzioterapie v léčbě jizev v subakutní fázi Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce rešeršního typu se věnuje fyzioterapii jizev v subakutní fázi. Z pohledu problematiky lze toto období označit jako proliferační fázi hojení, tedy 1-4 týdny od vzniku jizvy. Jizva je pojivovou tkání, nahrazující místo původního defektu, jež svým zásahem do integrity tělesného schématu může být nejen estetickým problémem, ale i zdrojem obtíží v pohybovém systému. Fyzioterapie je nedílnou součástí v léčbě jizev. Podílí se na udržování integrity kožního systému a jejím cílem není jen zlepšit či obnovit vzhled pokožky, ale hlavně její funkci. Cílem práce je podání uceleného přehledu problematiky jizev a získání odpovědi na výzkumnou otázku, zda je vhodné v subakutní fázi používat manuální techniky měkkých tkání. Dalším cílem je vypracování systematické rešerše klinických studií se zaměřením na aktuálně nejčastěji využívané metody fyzioterapie v léčbě jizev v subakutní fázi hojení. Do rešerše je zahrnuto celkem 20 studií, ve kterých se využívají manuální techniky, výrobky na bázi silikonu a různé typy laserové terapie. Po nastudování literatury a vypracování problematiky...
|
host ::
RSS.