|
|
Vliv konzumace stravy obohacené o pokrutiny z ostropestřce mariánského na hodnoty celkového bilirubinu, glukózy a triacylglycerolů
KOUBKOVÁ, Diana
Bakalářská práce na téma "Vliv konzumace stravy obohacené o pokrutiny z ostropestřce mariánského na hodnoty celkového bilirubinu, glukózy a triacylglycerolů" se zaměřuje na problematiku jaterních onemocnění a možnou protektivní léčbu, kdy například ostropestřec mariánský může pomoci ochránit játra před možným poškozením. V dnešní době je poškození jater stále častějším problémem, což může být způsobené i tím, že kvůli nevhodnému stravování a nezdravému životnímu stylu narůstá počet obézních lidí. Dalším rizikovým faktorem může být nadměrné užívání léků. Vlivy různých hepatoprotektivních látek byly již zkoumány vědci po celém světě. Vliv ostropestřce mariánského je tedy již poměrně prozkoumaný a jeho hepatoprotektivní vlastnosti jsou potvrzené. Cílem této práce bylo zjistit, zda tento pozitivní vliv na játra přetrvává i v případě, kdy jsou pokrutiny z nažek ostropestřce mariánského použity při pečení chleba. Ve výzkumné části bakalářské práce proto byla získána krev laboratorních myší, sérum z ní získané bylo podrobeno následné biochemické analýze. Získaná data byla zpracována do tabulek, byly vypočteny průměrné koncentrace celkového bilirubinu, glukózy a triacylglycerolů a směrodatné odchylky. Statistické vyhodnocení proběhlo pomocí testu ANOVA a byla stanovena hladina významnosti (p). Bylo zjištěno, že paracetamol významně nemění hladiny celkového bilirubinu a triacylglycerolů, zatímco u glukózy bylo zaznamenané snížení s podáním paracetamolu. Při sledování změn v případě různé doby podávání krmných pelet vyšel celkový bilirubin téměř beze změn, stejně tak u hladin glukózy. Triacylglyceroly vyšly vyšší u myší s dobou podávání 90 dní oproti skupině, která byla krmena 14 dní. Výsledky bakalářské práce mohou posloužit jako zdroj dat a mohou být využity k dalším výzkumným studiím.
|
|
|
Mobilní domácí parenterální výživa
Votavová, Markéta ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Čapková, Radka (oponent)
K aplikaci domácí parenterální výživy (DPV) se může používat statická nebo mobilní infuzní pumpa. Statická pumpa (SP) musí být připevněna k infuznímu stojanu, proto si pacienti aplikují infuze v nočním režimu, aby byla zachována jejich kvalita života a mobilita přes den. Podávání výživy v noci však může způsobovat komplikace. Naopak mobilní pumpa (MP) nemusí být připevněna k infuznímu stojanu a infuze tak mohou být podávány v denním režimu během vykonávání aktivit, protože MP lze vložit do speciálního batohu. Cílem této diplomové práce je vyhodnotit podávání DPV v denním režimu u pacientů s MP a dále vyhodnotit a porovnat výsledky kvality života a výsledky jaterních testů u pacientů s MP a se SP. Pacienti na DPV s MP a se SP vyplňovali dotazník HPN-QOL v nutriční ambulanci na IV. interní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze během ambulantních kontrol. Pacienti s MP navíc vyplňovali dotazník zaměřený na podávání DPV v denním režimu. Výsledky jaterních testů (celkový bilirubin, ALT, AST, GGT, ALP, cholinesteráza a albumin) byly získány ze zdravotnické dokumentace pacientů. Do výzkumu bylo zahrnuto celkem 14 respondentů s MP a 14 respondentů se SP. Bylo zjištěno, že aplikace DPV v denním režimu je při využívání MP zcela individuální, ale u poloviny respondentů denní režim převažoval....
|
|
|
Domácí parenterálná výživa v denním a nočním režimu
Fidlerová, Karolína ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Staněk, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá domácí parenterální výživou podávanou v denním a nočním režimu a jejím působením na pacienty. Parenterální výživa je obvykle aplikována v noci, aby pacienti mohli ve dne vykonávat běžné denní aktivity a aby výživa podávaná touto cestou, co nejméně ovlivňovala jejich život. Parenterální výživa není fyziologická cesta podání živin a pro lidský organismus je nepřirozené přijímat živiny v noci. V první části teoretické práce je představena parenterální výživa a její složení. Dále se věnuje indikacím, kontraindikacím a komplikacím parenterální výživy. V další části práce je popsána domácí parenterální výživa a její organizace nutná k tomu, aby mohla být tato forma nutriční podpory uskutečněna. U pacientů na parenterální výživě je nutná monitorace mnoha laboratorních hodnot, v textu je konkrétně zmiňován cholesterol, triacylglyceroly, glykémie nebo tzv. jaterní testy. Jednou z důležitých částí je i kapitola o cirkadiánních rytmech, hormonech a metabolických změnách při příjmu energie v noci. Pro tuto práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 17 pacientů na domácí parenterální výživě. Tito pacienti si aplikovali výživu během noci. U pacientů byly hodnoceny a porovnávány parametry jako jsou jaterní testy, glykémie a krevní tuky. Náběr laboratorních hodnot...
|
host ::
RSS.