|
|
Posturografický trénink v terapii plochonoží u dětí mladšího školního věku
ČERNÁ, Adéla
Nožní klenba se začala vyvíjet při přechodu člověka na vzpřímenou chůzi, aby došlo k redukci otřesů při kontaktu nohy s podložkou. Lidská noha má dvě klenby - podélnou a příčnou. Začínají se vytvářet, když dítě začíná chodit. Ukončení vývoje klenby je zhruba v předškolním věku. Zdroje uvádějí, že až 80 % obyvatel má vadné postavení nohy, jednou z nejčastějších poruch je plochonoží. Ploché nohy se tvarují většinou už v dětském věku. Častými příčinami je předčasné obouvání batolat, nevhodná módní obuv, rychlý růst, přemíra fyzické aktivity apod. Posturografické techniky jsou metody, sloužící k měření a terapii kvalitativní a kvantitativní posturální rovnováhy. Existuje posturografie statická a dynamická. Teoretická část práce se zabývá anatomií a funkcí nohy, nožní klenbou, vymezení termínu plochonoží a krátkým popisem terapie. Dále se věnuje posturografické funkci a posturografickému přístroji, jež byl použit během terapie v praktické části této práce. Praktická část této bakalářská práce byla zpracována jako kvalitativní výzkum, při kterém došlo ke vstupnímu vyšetření aspekcí, rozhovorem a vyšetřeních na posturografu a podoskopu, které jsem zpracovala formou kazuistik. Zkoumanou skupinou byli tři chlapci, žáci prvního stupně základní školy, kteří docházeli jednou týdně na terapii na posturografu a měli zadanou sestavu cviků na domácí cvičení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda má posturografický trénink vliv v terapii plochonoží u dětí mladšího školního věku. A druhým cílem bylo zhodnotit vliv posturografického cvičení na terapii prochonoží u dětí. Ačkoliv práce nepřinesla jasné výsledky, ať už z důvodu malé zkoumané skupiny nebo přiliž krátké a nedostatečně intenzivní terapie, bylo vidět v průběhu cvičení mírné zlepšení postury probandů, někteří se na cvičení těšili a už proto si myslím, že byl výsledek přínosný.
|
|
|
Pes planus in children: its implications and the influencing factors on its development
Droubi, Farah ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Pes planus u dětí - důsledky a faktory ovlivňující jeho rozvoj Pozadí Plochá noha je jednou z nejčastějších diagnóz v pediatrii; převažuje flexibilní typ ploché nohy. Tento vývojový typ je u malých dětí běžným nálezem, růstem a vývojem spontánně vymizí a zůstává asymptomatický. Nehledě na to je vysoký výskyt u dospívajících a také je často mnoho případů ploché nohy v dospělosti prezentováno jako přetrvávající pozůstatek z dětství. Faktory, které ovlivňují výskyt ploché nohy během vývoje dítěte, mají také kapacitu na změnu jejího průběhu a pomáhají v diagnostice, léčbě a prevenci ploché nohy. Účel Cílem této rešeršní práce bylo zlepšit znalosti o přetrvávání podmínek vzniku ploché nohy v dětské populace zjištěním vývoje ploché nohy v dětství s nástinem dopadu na držení těla a chůzi a identifikaci faktorů, které přispívají k výskytu a progresi deformity. Metodika Byla prohledána elektronická databáze ke získání článků z vhodných odborných časopisů (od začátku roku 2012 do poloviny roku 2013). Byly vybrány pouze plnotextové články, s několika vyjímkami. Další informace byly shromážděny z on-line učebnic a také byly kontrolovány citace v pracích za účelem získání dalších článků. Výsledky Mnohé studie nalezly, prokázaly a korelovaly faktory, které jsou významné pro vývoj ploché nohy. Jsou však...
|
|
|
Vliv postavení chodidla na velikost Q úhlu u pacientů s bolestivými syndromy kolenního kloubu
Zimová, Barbora ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Autor: Bc. Barbora Zimová Název: Vliv postavení chodidla na velikost Q úhlu u pacientů s bolestivými syndromy kolenního kloubu Cíl: Cílem této diplomové práce je posouzení vlivu chodidla na postavení kolenního kloubu, konkrétně zda má stupeň plochonoží vliv na velikost Q úhlu, případně zdali může aktivní korekce chodidla tento úhel změnit. Dále je úkolem této práce porovnat, zda mají bolestivé syndromy kolenního kloubu vliv na tyto parametry. Metody: Skupina 40 probandů s celkovým průměrným věkem 27 let a jednostranným bolestivým syndromem kolenního kloubu, minimálně 6 měsíců od případného prodělaného úrazu/ operace, absolvovala komplexní klinické vyšetření se zaměřením na zkoumané aspekty spojené s obtížemi kolenního kloubu. Následovalo zhotovení plantogramu - vyšetření zatížení chodidla přístrojem firmy Pedikom, pořízení fotografie pro vyhodnocení Q úhlu a orientačního postavení v hleznu doplňující kvalitativní hodnocení snímku plosky nohy. Poté byla provedena aktivní korekce postavení chodidla a jednoduché cvičení na podporu podélné klenby nohy pomocí aktivace myofasciálních řetězců s ní souvisejících. Následně byla obě měření zopakována. K vyhodnocení velikosti Q úhlu byl využit program Scodiac, kvalitativní hodnocení barometrického snímku plantogramu bylo doplněno o výpočet indexu plochonoží...
|
|
|
Podpora zdravého vývoje nohy u dětí předškolního věku
HRUŠKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá zdravým vývojem nohy u předškolních dětí a možnostmi, jak tento vývoj podpořit. Teoretická část této práce je rešeršního charakteru, věnuje se anatomii nohy, odchylkám od zdravého vývoje, možnostem prevence a nápravy při nevhodném stavu. Praktická část zahrnuje návrh vzdělávacího programu, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Zahrnuje preventivní cvičení pro nohy, tvořivé činnosti, hry a snaží se dětem vzdělávací obsah smysluplně předat. Programu se účastnilo 37 dětí (22 chlapců, 15 dívek) předškolního věku (5-7 let) ze dvou tříd různých mateřských škol. Reflexe programu proběhla prostřednictvím individuálních rozhovorů s dětmi, vlastním pozorováním, ústním sdělením dohlížejících pedagogů a sebereflexí. Program vytvořený s podporou běžně dostupných pomůcek byl dětmi i pedagogy hodnocen pozitivně a je zařaditelný jako celek nebo po částech do běžné předškolní výuky.
|
|
|
Vybrané charakteristiky hybného systému u dětí ve věku od 3 do 10 let
IRA, Aneta
Cílem této bakalářské práce je posouzení pohyblivosti páteře, stavu plochonoží a základních antropologických charakteristik chlapců a dívek ve věku 3, 5, 7 a 10 let. Na základě zjištěných a zpracovaných dat se práce snaží vytvořit relevantní závěry a doporučení, které by dále posloužily učitelům mateřských a základních škol, dětským lékařům, fyzioterapeutům, ale i rodičům v práci s dětmi těchto věkových skupin. K nejzajímavějším výsledkům výzkumu patří zjištění o snižujícím se rozsahu pohyblivosti krční páteře u starších dětí (10 let) při testování funkční zkouškou Čepojův příznak, s věkem se zhoršující průměrné rozsahy pohybu u chlapců při testování modifikovaným Thomayerovým příznakem, potvrzení jedné z teorií o sekulární akceleraci, a průměrně menší rozsahy pohyblivosti páteře dívek předškolního věku v porovnání s chlapci téhož věku.
|
|
|
Vliv ploché nohy na stabilitu hlezna u hráčů florbalu
Hanušová, Barbora ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Vliv ploché nohy na stabilitu hlezna u hráčů florbalu. Cíle: Cílem této diplomové práce je zjistit, zda má vliv plochá noha na stabilitu hlezenního kloubu u florbalistů. Nastínit problematiku chronické nestability hlezna a další patologie v oblasti nohy včetně možností terapeutického zásahu. Shrnout výsledky práce a získat výstupní informace z tohoto experimentu pro fyzioterapeuty, trenéry i samotné hráče. Metody: Byla vypracována literární rešerše pro získání teoretických východisek práce. Na základě aspekčního vyšetření podélného klenutí nohy a vstupní ankety, bylo záměrně vybráno 10 probandů ve věku od 22 do 29 let florbalového týmu TJ Tatran Střešovice. Byly vytvořeny dvě skupiny probandů, a to skupina s podélným plochonožím a bez podélného plochonoží. Pro účely diplomové práce byla sestavena testovací baterie a na základě skórovacích "trestných" bodů přičítány body za patologie v měřených parametrech. Skupiny byly dále porovnávány v Star Excursion Balance Testu, který stanovil index dynamické stability nohy. Výsledky: Výsledek experimentu prokázal, že plochá noha má vliv na stabilitu hlezenního kloubu, jelikož skupina probandů bez podélného plochonoží dosáhla v testovací baterii o 31% lepší výsledky, než skupina probandů s podélným plochonožím. Dále ve Star Excursion Balance testu první...
|
|
|
Pes planus in children: its implications and the influencing factors on its development
Droubi, Farah ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Pes planus u dětí - důsledky a faktory ovlivňující jeho rozvoj Pozadí Plochá noha je jednou z nejčastějších diagnóz v pediatrii; převažuje flexibilní typ ploché nohy. Tento vývojový typ je u malých dětí běžným nálezem, růstem a vývojem spontánně vymizí a zůstává asymptomatický. Nehledě na to je vysoký výskyt u dospívajících a také je často mnoho případů ploché nohy v dospělosti prezentováno jako přetrvávající pozůstatek z dětství. Faktory, které ovlivňují výskyt ploché nohy během vývoje dítěte, mají také kapacitu na změnu jejího průběhu a pomáhají v diagnostice, léčbě a prevenci ploché nohy. Účel Cílem této rešeršní práce bylo zlepšit znalosti o přetrvávání podmínek vzniku ploché nohy v dětské populace zjištěním vývoje ploché nohy v dětství s nástinem dopadu na držení těla a chůzi a identifikaci faktorů, které přispívají k výskytu a progresi deformity. Metodika Byla prohledána elektronická databáze ke získání článků z vhodných odborných časopisů (od začátku roku 2012 do poloviny roku 2013). Byly vybrány pouze plnotextové články, s několika vyjímkami. Další informace byly shromážděny z on-line učebnic a také byly kontrolovány citace v pracích za účelem získání dalších článků. Výsledky Mnohé studie nalezly, prokázaly a korelovaly faktory, které jsou významné pro vývoj ploché nohy. Jsou však...
|
|
|
Zjištění nejčastějších funkčních poruch pohybového systému dětí mladšího školního věku, konkrétně v 1. a 2. třídě, na základních školách ve Strakonicích
KOVÁŘOVÁ, Veronika
V přehledu poznatků se nejprve věnujeme problematice správného a vadného držení těla. Uvádíme metody, jak funkční poruchy pohybového systému jednoduše zjistit, jejich základní charakteristiku a jak tyto poruchy kompenzovat nebo jim zcela předcházet. Výzkum se zaměřuje na zjištění nejčastějších funkčních poruch dětí mladšího školního věku. Celkem se měření účastnilo 384 dětí 1. a 2. tříd všech ZŠ ve Strakonicích. K tomu byly zvoleny metody - hodnocení postavy podle Jaroše a Lomíčka, díky kterému jsme zjistili, že nejčastější funkční poruchy se týkají dolních končetin. Testováním podle Matthiase vykázalo 33 % dětí vadné držení těla. Výzkum je doplněn o dotazník, který nám pomohl zjistit, že vadné držení těla se vyskytuje méně u dětí, které se věnují nějaké pohybové aktivitě.
|
|
|
Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku
ŤUPOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu plochonoží na posturu u dětí školního věku. Noha je orgánem, který nám zabezpečuje kontakt s terénem. Pokud je určitým způsobem její funkční složka patologicky ovlivněna, neplní správně svou funkci a může patologicky ovlivnit celou posturu daného jedince. Jako plochá noha se označuje noha s výrazně sníženou či zcela chybějící nožní klenbou. Nožní klenba nám umožňuje pružný nášlap a má tři opěrné body: hrbol kosti patní a hlavici prvního a pátého metatarsu. Během prvních dvou let života je plochonoží považováno za fyziologické. Během pozdějšího věku je ovšem plochonoží hodnoceno jako deformita a vyžaduje další vyšetření a léčení. Studie ukázaly, že včasná léčba ploché nohy může zabránit pozdějším příznakům, proto by plochá noha u dětí neměla být nikdy podceňována. Plochá noha u dětí je velmi častým tématem ke konzultaci na jakékoliv úrovni zdravotnické péče, je častým důvodem pro návštěvu lékaře dětským pacientem. Není zcela jasné, kdy se ještě noha považuje za fyziologicky plochou bez patologických příčin a kdy už se plochonoží dá klasifikovat jako patologické. Smyslem této práce je pokusit se zmapovat propojení plochonoží a postury. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, proto její porucha či dysfunkce může být důvodem i důsledkem řetězení funkčních poruch. Proto by při terapii neměla být oblast nohy přehlížena. Dalším cílem bylo navržení cvičební jednotky a zmapování cviků pro danou problematiku. Cvičební jednotka byla sestavena individuálně pro každého probanda, dle jeho potřeb. Výchozí cvičební jednotka se postupně obměňovala podle toho, jak probandi cvičení zvládali. Obměna byla podstatná také pro udržení pozornosti dětí během terapie. Práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám nohou z anatomického, neurologického a kineziologického pohledu a její patologií ovlivňující posturu. Terapie probíhala deset týdnů, děti cvičily denně deset až patnáct minut za dozoru instruovaných rodičů a dvakrát týdně cvičily individuálně pod mým vedením a za dohledu rodičů. Výzkum byl prováděn pomocí rozhovoru s rodiči a dětmi a kineziologického rozboru. U dětí bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení, dle kterého byla na začátku určena terapie a na konci zhodnoceny výsledky terapie. U každého byla terapie zvolena individuálně dle jeho potřeb. Byl stanoven cíl rehabilitace a z hlediska dlouhodobého plánu byla dětem doporučena cvičení a vhodné pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že vhodnou terapií plochonoží u dětí můžeme pozitivně ovlivnit celou posturu. Z porovnání vstupních a výstupních vyšetření vyplynuly výsledky, jako je například zvětšený rozsah pohybu v oblasti hlezenního kloubu, kladné ovlivnění plochonoží, zlepšení držení těla, změnění dechové mechaniky a v neposlední řadě subjektivní pocity probandů týkající se zlepšení držení těla. Závěrem chci dodat, že téma této bakalářské práce jsem si zvolila, abych přiblížila, jakým způsobem může plochonoží u dětí ovlivnit jejich posturu. Oblast nohy je nedílnou součástí našeho těla. Pokud pojde k poklesu nožní klenby, je ovlivněno postavení v kloubech celé dolní končetiny a celkové držení těla.
|
|
|
Výskyt vadného držení těla u žáků základních škol v okrese Příbram
WALENKOVÁ, Veronika
Příčiny vzniku poruch pohybového aparátu, které v dnešní době postihují nemalou část dospělé populace a vedou k vadnému držení těla, je třeba hledat již v dětství. U dětí mladšího i staršího školního věku došlo v posledních desetiletích k enormnímu nárůstu vadného držení těla, což je ve většině případů následek špatného životního stylu. Svou roli zde hraje nedostatek pohybové aktivity, nevhodný režim školní práce, nevyhovující školní nábytek či těžké aktovky, které děti denně nosí na zádech. Dalším aspektem, který může vést k vadnému držení těla u dětí je i poměrně vysoký počet dětí, které mají ploché nohy. Nevhodný životní styl a jednostrannost moderního způsobu života vede též ke vzniku obezity a tím i k omezení pohybu u dětí. Ve své práci jsem se zaměřila na vadné držení těla u žáků základních škol v okrese Příbram. Sledovanou skupinou byly děti ve věku 8-15 let, navštěvující 3. ? 9. ročníky základní školy. Cílem mé diplomové práce bylo posouzení četnosti výskytu vadného držení těla u žáků základních škol v souvislosti s jejich životním stylem a pohybovou aktivitou, dále zmonitorování rizikových faktorů vzniku vadného držení těla u těchto dětí a zmapování souvislosti výskytu vadného držení těla u dětí základních škol s výskytem plochých nohou u dětí. Ve vztahu ke stanoveným cílům jsem určila tři hypotézy, ve kterých před-pokládám, že u dětí s nesprávným životním stylem a nedostatečnou pohybovou aktivitou, dochází častěji k výskytu vadného držení těla, dále také, že u dětí, na které působí více rizikových faktorů, dochází častěji k poruchám pohybového aparátu a vadnému držení těla a děti s výskytem plochých nohou mají častěji sklon k vadnému držení těla. Pro svou práci jsem zvolila metodiku kvantitativní deskriptivní studie formou dotazníků. Výzkum byl prováděn ve dvou odlišně směrovaných školách, jedna ze škol je zaměřena na matematiku a informatiku a realizuje program Škola podporující zdraví (Základní škola Jiráskovy sady Příbram), druhá na sport, konkrétně volejbal (Základní škola pod Svatou Horou Příbram). Shodnými dotazníky jsem oslovila celkem 340 dětí z obou škol. Dotazník byl anonymní a otázky v něm byly směrovány především na posouzení životního stylu těchto dětí. Celkem obsahoval 37 otázek, zaměřených na dodržování zásad zdravého životního stylu, pohybovou aktivitu, využívání volného času, školní nábytek, režim školní práce a výskyt vadného držení těla. Návratnost vyplněných dotazníků činila 85,3%, což je dohromady 290 dotazníků z obou sledovaných škol. Na základě výsledků z vyplněných dotazníků jsem srovnala obě zkoumané skupiny žáků z hlediska jejich postojů k dodržování zásad zdravého životního stylu a výskytu vadného držení těla.
|
host ::
RSS.