|
|
Analýzy provázející tvorbu práva na příkladu regulace nových jevů v tzv. sdílené ekonomice
Blažek, Jan ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Analýzy provázející tvorbu práva na příkladu regulace nových jevů tzv. sdílené ekonomiky Abstrakt v českém jazyce Tato práce se zabývá analýzami předcházejícími parlamentní fázi legislativního procesu na příkladu fenoménu moderní doby, tzv. sdílené ekonomiky. V případě regulace sdílené ekonomiky totiž zákonodárce stojí před nelehkým úkolem regulovat dosud neregulované, a právě v takovýchto případech hrozí nebezpečí, že v případě nesprávného provedení analýz bude regulace nefunkční a tím pádem zbytečná. Autor si pro svou diplomovou práci vybral dvě analýzy, konkrétně analýzu hodnocení dopadů regulace a s ní související důvodovou zprávu. Téma je vysoce aktuální, vezmeme-li za svou myšlenku, že dnešní doba je označována jako doba legislativní. V určitém směru nabízí i alternativní pohled na zkvalitnění tvorby regulací (zpravidla zákonů), a to z toho důvodu, že ačkoli se zákonodárce všemožnými způsoby snaží zlepšit kvalitu českého právního řádu, soustředí se až na legislativní proces v komorách Parlamentu, případně cílí pomocí přijetí nových úprav na vyšší transparentnost tohoto procesu. Práce se skládá z úvodu, 6 kapitol a závěru. Jednotlivé kapitoly jsou pak dále členěny do podkapitol. V první a druhé kapitole autor vymezuje teoretický základ analýzy hodnocení dopadů regulace a důvodové zprávy, a především v...
|
|
|
Kvalita a význam důvodových zpráv v českém legislativním procesu
Hrubý, Dominik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Důvodové zprávy k návrhům zákonů jsou podle závazné právní úpravy integrální součástí legislativního procesu v České republice již dlouhý čas, výrazně přesahující trvání samostatného české státu. Právní věda jim však, podobně jako celému legislativnímu procesu, nevěnuje příliš velkou pozornost. Bohužel, podobně je na tom také většina aktérů legislativního procesu. Tato práce nejprve stručně popisuje právní úpravu vztahující se k důvodovým zprávám. Při tom bere v úvahu jednak účinnou úpravu, jednak platnou úpravu s účinností plánovanou od roku 2020, ale také úpravu v Legislativních pravidlech vlády závaznou pouze pro vládní návrhy zákonů. Vycházejíc z předpokladu, že tvorba důvodové zprávy není cílem sama o sobě, práce nejprve definuje funkce, kterou v českém právním prostředí důvodové zprávy plní. Teprve v závislosti na nich lze totiž určit standardy, jak má v praxi důvodová zpráva vypadat, případně jak vypadat určitě nemá. Na základě definovaných funkcí jsou pak identifikovány nejčastěji se vyskytující nedostatky, které plnění těchto funkcí znesnadňují či úplně znemožňují. Tyto nedostatky jsou prezentovány na příkladech reálných materiálů (návrhů zákonů) z legislativního procesu - zastoupeny jsou návrhy schválené a vyhlášené jako zákony, návrhy neschválené i návrhy v současnosti se nacházející v...
|
host ::
RSS.