|
|
Dekontaminační pracoviště na evakuačních trasách ze zóny havarijního plánování po zrušení záchranných praporů
SEVEROVÁ, Šárka
Diplomová práce se věnuje problematice zajištění provozuschopnosti dekontaminačních míst silami a prostředky po zrušení záchranných praporů a současnému postavení Hasičského záchranného sboru. Cílem práce bylo upozornit na problém plynoucí z nedostatečnosti zabezpečení dekontaminace po zrušení záchranných praporů, které byly pro tuto činnost předurčeny. Výstupem analýzy současného stavu a stavu před zrušením záchranných praporů bylo méně efektivní řešení, které je v současné době použité na zajištění dekontaminace. Proto jsem navrhla efektivnější řešení při zachování záchranných praporů společně s HZS. Předpokládané hypotézy byly potvrzeny pomocí výstižných grafů, které se zabývají schopnostmi současných sil a prostředků a splnila stanovený cíl práce. Schopnosti zasahujících složek a komunikaci mezi jednotlivými sbory a útvary prověří plánované cvičení ZÓNA 2010, které se bude konat 22. {--} 23. 9. 2010. Při své práci jsem využila dostupné literatury, poznatků ze své bakalářské práce, ze cvičení ZÓNA 2007, ZÓNA 2008, poznatků od odborníků a rekognoskace terénu s vytipováním vhodného místa pro dekontaminaci. Součástí práce je návrh dekontaminačního pracoviště v Hluboké nad Vltavou v Zámostí. Myslím si, že předložení tohoto návrhu příslušným orgánům by mělo své opodstatnění. Svou práci považuju za dobrý matriál pro zamyšlení se nad současným stavem této problematiky s návrhem různých řešení a navrácení se k větší péči o civilního občana jak tomu bylo v předešlých letech.
|
|
|
Evakuace velké nemocnice
ŽÁČEK, Radovan
Podle zákona 328/2001 Sb. se evakuace musí mimo jiné naplánovat pro řešení mimo-řádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. K jejímu úspěšnému provedení musí být vypracován evakuační plán jako součást plánů krizové připra-venosti a předložená práce by se mohla stát předlohou pro zpracování evakuačních plánů pro případ ohrožení ve Fakultní nemocnici v Motole. FN v Motole je jednou z největších nemocnic ve střední Evropě. Disponuje téměř 2500 lůžky, z toho 350 lůžek je s intenzivní péčí. Tvoří ji rozsáhlý areál, jehož srdcem jsou dva propojené monobloky, jeden pro dětské pacienty a druhý pro dospělé. Další budovy po-skytují nemocnici technicko hospodářské zázemí nebo jsou v nich některá speciální oddělení. Zkoumaný soubor tvoří všechny ohrožené osoby, přítomné v areálu v okamžiku vy-hlášení evakuace. To znamená hospitalizovaní pacienti, ambulantní pacienti, zaměstnanci, studenti a pedagogové 2. Lékařské fakulty UK a civilní osoby. Cílem práce bylo vytvořit modelové návrhy pro evakuační plány pro vybraná oddělení i větší části, včetně celého komplexu nemocnice. Rovněž potvrzení či vyvrácení hypotézy, že evakuaci velké nemocnice (částečnou i úplnou) lze provést do 12 hodin. Metodikou bylo podrobné shromáždění dat o každém oddělení a lůžkové stanici (umístění, počet lůžek, množství personálu v různých denních dobách a další). Dále podrobná prohlídka celého areálu s důrazem na nalezení možných evakuačních cest uvnitř budov i mi-mo ně, průchodnost chodeb, schodišť, kapacitu výtahů a další důležité informace z hlediska evakuace. Výsledkem je vytvoření deseti modelových návrhů evakuace pro různé části i celky nemocnice: 1. Evakuace jednoho oddělení dětského monobloku, 2. Evakuace jednoho křídla dětského monobloku, 3. Úplná evakuace dětského monobloku, 4. Evakuace jednoho oddělení dospělého monobloku, 5. Evakuace jednoho podlaží v jednom komunikačním uzlu dospělého monobloku, 6. Evakuace celého jednoho komunikačního uzlu dospělého monobloku, 7. Úplná evakuace dospělého monobloku, 8. Evakuace ostatních provozů v nemocnici, 9. Evakuace jiného pavilonu, 10. Úplná evakuace celé nemocnice. Závěrem vyplynulo z výsledků, že nelze mít jeden univerzální evakuační plán, který by postihoval všechny možnosti, ale spíše několik plánů pro konkrétnější typ ohrožení a veli-kost ohrožené části. Hypotéze se potvrdila pro případy 1.2.3.4.5.6.8. a 9. a nepotvrdila se pro případy 7. a 10. Evakuaci celého dospělého monobloku a evakuaci celé nemocnice tedy nelze provést do 12 hodin od vyhlášení.
|
|
|
Uspořádání a činnost dekontaminačního pracoviště na evakuační trase ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny
SEVEROVÁ, Šárka
Zvyšující spotřeba energie si vyžaduje stále nové zdroje enregie. Jedním z těchto zdrojů jsou jaderné elektrárny a v důsledku vyčerpávání zdrojů fosilních paliv lze předpokládat, že jejich počet bude stoupat. Proto je důležité zvyšovat jadernou bezpečnost, která odpovídá rizikům spojeným s provozem elektráren. Každá elektrárna musí mít předem připravený vnitřní a vnější havarijní plán. V okolí jaderných elektráren jsou plánována opatření, mezi ně patří i dekontaminace. Vhodné uspořádání dekontaminačního pracoviště je předpokladem, ke kvalitně provedené dekontaminaci. Rovněž je nutné provádět cvičení k prověření činnostia funkčnosti těchto pracovišť. Jednoho takového (cvičení ZÓNA 2007) jsem se 25.10.2007 zúčastnila jako pozorovatel. Účast na tomto cvičení mi přiblížila tuto problematiku a velmi napomohla ke zpracování této bakalářské práce. Ve své práci jsem nastínila současný stav, který se momentálně velice zkomplikoval, jelikož prapory, které dosud zajišťovaly MSO jsou rušeny a transformovány, ale i přes to bylo cílem mé práce navrhnout, co nejvhodněji uspořádané dekontaminační pracoviště splňující požadavky. Vycházela jsem ze své hypotézy: {\clqq}Jsem přesvědčená, že nynější připravenost a uspořádání záchranných systémů a parametrů rozložení dekontaminačního pracoviště v havarijním plánování je mnohem pokročilejší než v dřívějších dobách.`` Tato hypotéza se mi potvrdila z hlediska materiálního a technického pokroku. Také jsem se zabývala těžko řešitelnými otázkami, které se mi v průběhu práce objevily. Mezi ně patří například: etika při hygienické očistě mužů a žen, zimní podmínky a další otázky. Myslím si, že své hypotézy jsem potvrdila a pokusila se čtenáři přiblížit tuto problematiku, kterou jsem se zabývala. Zároveň jsem se pokusila vyjádřit svůj postoj k zrušení 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec, který se dekontaminacemi zabýval. V práci je podrobně rozebrána dekontaminace a opatření v okolí jaderných elektráren. Práce může být použita jako učební text a je možné ji rozpracovat z hlediska stavu po datu 1. 10. 2008 a zabývat se otázkou: {\clqq}Kdo nyní bude zastávat funkci 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec.
|
host ::
RSS.