|
|
Vodácké centrum Pisárky
Filatova, Natalia ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh adaptace areálu bývalé úpravny vody v městské čtvrti Pisárky v Brně pro vytvoření novostavby vodáckého sportovního centra s využitím stávajících konstrukcí usazovacích nádrží a přilehlých ploch pro vytvoření vodáckého centra. Návrh centra současně navazuje na studie úpravy koryta řeky Svratky a vytvoření vodáckého kanálu. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit objekty tak, aby propojujily exteriér s interiérem. Hmotové řešení vychází z několika bodů. Zaprvé pozemek je vymezený na jihu ulicí Pisáreckou a na východě Žabovřeskou, na místě jejích křížení se nachází estakáda mimoúrovňové křižovatky. Vzniká velmi hlučný prostor, proto bylo důležité vytvořit „bariéru“, aby vznikl soukromý a tichý prostor pro odpočinek s výhledem na řeku a na pisárecký kopec. Budova sportovního centra zopakuje tvar ulic, přičemž nejvyšší bod budovy se nachází v místě mimoúrovňové křižovatky a štřecha budovy klesa podél obou ulic. Na těchto dvou fasádách je málo prosklených ploch, zároveň fasády směřované k řece navázují na okolní přírodu svými prosklenými fasádami. Zadruhé bylo nutné respektovat zázemí pro vodáky, které by mělo být nejblíž k řece se snadným přístupem. Proto se vodácké centrum nachází o několik metrů níže než budova sportovního centra a je zapuštěno do terénu ze strany ulice Žabovřeské. Zároveň zde bude navrženo nábřeží podél řeky a kanálu, které bude napojeno klesajícími chodníky na ulice Pisárecka a Žabovřeská. Tvar budovy a tvar nábřeží zde respektují tvar řeky vodáckého kanálu. Toto centrum bude sloužit členům vodáckého oddílu a obyvatelům všech věkových skupin.
|
|
|
Plavecké centrum v Brně
Froňková, Dominika ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Tématem projektu je návrh novostavby plaveckého centra v lokalitě Brno- Židenice. Pozemek se nachází na západě městské části Brno-Židenice, v těsném sousedství s městskou částí Brno-Vinohrady. Návrh vychází z tvaru pozemku, který je velmi nepravidelný a svažitý, z umístění nové stavby vůči stávající poliklinice a dodržení dostatečného odstupu od polikliniky. Objekt je částečně zakopán ve svahu a skládá se ze tří spojených hmot, z nichž dvě mají 2 nadzemní podlaží, třetí hmota tvoří „podnož“ a propojuje zbylé dvě hmoty- vstupní část, komunikační prostor. Dvě vyšší hmoty mají na první pohled budit dojem, že se uvnitř děje něco zajímavého- v jedné se nachází wellness a fitness, ve druhé šatny a hlavní prostor s bazény. Fasáda je navržena tak, aby příliš nekontrastovala se starší budovou polikliniky. Je navržena bílá omítka s prosklenými plochami a nepravidelnými okny se skrytým rámem. Důležité bylo dodržet odstup od polikliniky a zajistit předprostor objektu, kde se mohou stýkat a míjet jak pacienti polikliniky, tak návštěvníci plaveckého centra. Tento prostor může také sloužit k odpočinku.
|
|
|
Plavecké centrum Brno-Židenice
Pleva, František ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem práce byl návrh Plaveckého centra v Brně Židenicích. Řešený pozemek komplikovaného tvaru se nachází na úpatí svahu v těsné blízkosti polikliniky na Viniční, která je svým prostorovým řešením dominantou daného území. Základní ideou bylo za pomocí jednoduchých ortogonálních tvarů vytvořit stavbu, která by výškové budově nekonkurovala, ale doplňovala ji. Vše za předpokladu citlivého zasazení do terénu a okolí. Většina funkcí objektu je soustředěna v 1.NP, jako hygiena, bar, vodní svět, wellness. V 1.PP se nachází technické zázemí. V 2. NP jen plavecký bazén a na části střechy přístupná terasa s vířivkami. Ze střechy je výborný výhled na Brno. Jižní fasáda bazénové haly je celoprosklená, krytá vertikálním systémem zakřivených hliníkových lamel. Důvodem jsou tepelně technické požadavky a také estetické dotvoření objektu tímto dynamickým prvkem fasády. Konstrukčně se jedná o kombinovaný systém monolitického ŽB se sloupy i stěnami a dřevěných lepených vazníků a rámů. Střechy jsou kompaktní a zelené. V části nad šatnami intenzivní se vzrostlou zelení.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Sedláček, Jakub ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nového brněnského hlavního nádraží. Řešené území novostavby protíná hranice tří katastrálních území Brna, konkrétně se jedná o Komárov, Štýřice a Trnitou. Zahrnuje samotné drážní těleso, přednádražní prostor a zanádražní prostor, které jsou v bezprostřední návaznosti na nábřeží řeky Svratky. Nádražní objekt je potom řešen jako mostová konstrukce, která posouvá jednotlivé prostory kolejišť a nástupišť do úrovně +7,65 m nad okolní terén. Drážní těleso tudíž netvoří územní bariéru. Hlavním konceptem návrhu nádraží je prodloužení osy nového městského bulváru skrze nádražní těleso a vytvoření výškové dominanty v zanádražním prostoru. Osa se potom propisuje do provozní struktury a formy zastřešení. Samotné nádraží je v návrhu rozčleněno do dvou podzemních a dvou nadzemních podlaží. Podzemní podlaží zahrnují parkování P+R, zásobovací úsek, technologické provozy a terminál podzemní dráhy SJKD. První nadzemní podlaží je potom hlavním provozním uzlem. Nachází se v něm převýšená vstupní hala, hlavní obchodní pasáž, autobusový terminál, odbavovací prostory a komunikační koridory. Druhé nadzemní podlaží zahrnuje prostory nástupišť a prostor pro čekání ve vstupní hale. Základní konstrukční systém zahrnuje dvě hlavní části. Na masivní konstrukci drážního tělesa navazuje železobetonová konstrukce podzemního podlaží, která je založena na vrtaných železobetonových pilotách. Zastřešení nástupišť je řešeno formou ocelové konstrukce. V nižší části se jedná o příhradové vazníky a ocelové sloupy v úrovni nástupišť, převýšenou část v ose bulváru potom tvoří příhradová mostová konstrukce s charakteristickým profilem. Objekt nádraží bude tvořit novou bránu do města, a stane se tak zásadní spojnicí mezi plánovanou novou čtvrtí Trnitou a historickým centrem města.
|
|
|
Plavecké centrum v Brně
Sobočíková, Petra ; Fišer, Jiří (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Plavecké centrum se nachází na okraji městské části Brno – Židenice na mírně svažitém pozemku komplikovaného tvaru. Půdorysně návrh reaguje na tvar parcely a tvoří pomyslné „v“ spojením dvou různě dlouhých kvádrů. V jednom rameni je situován provoz plaveckého bazénu s nezbytným zázemím, který se otevírá přes dvě podlaží. V druhé části objektu je v prvním podlaží umístěno fitness, v druhém patře wellness. Všechny tyto provozy propojuje vstupní hala s recepcí a komunikačním jádrem. V patře je kolem celé haly navržena galerie, která umožňuje přístup do wellness, kanceláře a občerstvení a nabízí optické propojení mezi podlažími. Konstrukci plavecké haly tvoří dřevěné vazníky, které umožňují zkosený tvar střechy, díky kterému se objekt lépe přizpůsobuje okolí. Konstrukci zbytku objektu tvoří železobetonový skelet s doplňkovými ocelovými příhradovými konstrukcemi. Fasáda je řešena jako předsazená z tahokovu v kombinaci s proskleným pláštěm.
|
|
|
Koncertní sál v Brně
Špondrová, Hana ; Šrubař, Pavel (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce)
Studie řeší návrh nového kulturního centra na Moravském náměstí – polyfunkčního objektu s velkým koncertním a malým víceúčelovým sálem s příslušným provozním a technickým zázemím, parkováním, servisním zázemím pro návštěvníky a prostory pro zaměstnance a hudebníky. Doplňkovým programem je restaurace s kavárnou. Nové prostory nahrazují nevyhovující podmínky stávajícího sídla brněnské filharmonie v besedním domě – malá kapacita, špatná akustika a složitý provoz. Kulturní centrum slouží zároveň jako centrum kongresové, které v Brně jako veletržním městě v současné době chybí. Návrh respektuje stávající charakter parku. Objem navrženého objektu je ze zapuštěný pod terén a uvolňuje tak místo zeleni a prostorům pro pěší. Skládá se z jednoho nadzemního a dvou podzemních podlaží. Má jednoduchý tvar s plochou zelenou střechou a je dynamicky začleněn do prostoru náměstí. Výrazným prvkem je otevřené venkovní atrium v prvním podzemním podlaží. Fasáda je obložena deskami z materiálu Corian® v bílém odstínu Glacier White v kontrastu s velkoformátovým zasklením. Nosná konstrukce je navržena z monolitického železobetonu.
|
|
| |
|
|
Divadlo malých forem Brno
Greguška, Peter ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Témou bakalárskej práce je návrh divadla malých foriem v lokalite Brno – Střed. Pozemok je situovaný na severnom úbočí hradu Špilberk, v tesnom susedstve s parkom Obilní trh, verejným ochrancom práv a pôrodnicou Fakultnej nemocnice Brno. Návrh vychádza z charakteru pozemku, jeho strategickej lokality a samotného účelu. Pozemok je mierne svažitý od uličnej čiary smerom ku hradu. Návrh priestorovo vytvára novú komunikáciu, ktorá spája park Špilberk s parkom Obilní trh a objekt ctí zachovanie uličnej čiary v dynamickom zmysle slova. Všetky vstupné časti objektu sú od uličnej čiary mierne odsadené, čím sa vytvára drobný predpriestor na zhromaždenie pred vstupom dnu. Taktiež vytvára architektonický zámer členenia objemu na mnoho objektov. Ten sa zakladá na samotnej filozofii divadla – mnohotvárnosti, kde sa každá hra dejovo, časovo i geograficky odohráva v inom priestore, s inými ľuďmi, ktorí sú však hraní rovnakými hercami v rovnakom divadelnom sále. Ide o jeden objekt členený na celkovo na 6 častí, ktorý má za úlohu vytvárať ilúziu mesta. Na pozemku sa nachádzajú celkovo 2 objekty a parkovisko. Pre účely bakalárskej práce bol ďalej rozpracovaný objekt SO01 – Divadlo malých forem. Ten je funkčne rozdelený na 3 celky. Prvým je hlavná verejná časť, ktorá slúži na kultúrne vyžitie. Po vstupe sa tu nachádza šatňa pre verejnosť, foyer, dva divadelné sály, dva výstavné priestory, prednášková miestnosť a hygienické zázemie. Druhým verejným celkom je pridružená kaviareň so samostatným vstupom z exteriéru. Kaviareň je dispozične spojená s prevádzkou divadla pre potreby riešenia občerstvenia počas prestávok a doprovodných akcií. Tretím celkom je zázemie divadla so samostatným vstupom pre hercov a vjazdom zásobovacích áut. Tu sa nachádzajú celkom 4 šatne, 2 hygienické zázemia, 2 režijné sály, sklady, skúšobňa, kancelária a technická miestnosť.
|
|
|
Multifunkční hala Jaroměřice nad Rokytnou
Marušková, Adéla ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z projektu multifunkční sportovní haly, které bylo zpracovávané ve třetím semestru bakalářského studia v předmětu AG032. Tématem studie je návrh novostavby multifunkční sportovní haly na území města Jaroměřice nad Rokytnou. Konceptem řešení bylo navrhnout polyfunkční halu, která bude zajišťovat všechny požadované funkce. Třípodlažní objekt je částečně zasunut pod terén, aby svou výškou nepřesahoval okolní zástavbu. Fasáda objektu z ulice Jiráskova je tvořena předsazenými skleněnými panely, které kopírují prostor vnitřní hrací plochy. Zbylá fasáda je tvořena vlnitým plechem a omítkou. V objektu se nachází sportovní plocha, malý sál, posilovna, zázemí pro sportovce, bar a ubytování formou vícelůžkových pokojů. Objekt haly a jejího okolí je navržen tak, aby se zde mohly konat jak sportovní, tak kulturní akce.
|
|
|
Nové brněnské hlavní nádraží a jeho veřejná prostranství
Sedláček, Jakub ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je návrh nového brněnského hlavního nádraží. Řešené území novostavby protíná hranice tří katastrálních území Brna, konkrétně se jedná o Komárov, Štýřice a Trnitou. Zahrnuje samotné drážní těleso, přednádražní prostor a zanádražní prostor, které jsou v bezprostřední návaznosti na nábřeží řeky Svratky. Nádražní objekt je potom řešen jako mostová konstrukce, která posouvá jednotlivé prostory kolejišť a nástupišť do úrovně +7,65 m nad okolní terén. Drážní těleso tudíž netvoří územní bariéru. Hlavním konceptem návrhu nádraží je prodloužení osy nového městského bulváru skrze nádražní těleso a vytvoření výškové dominanty v zanádražním prostoru. Osa se potom propisuje do provozní struktury a formy zastřešení. Samotné nádraží je v návrhu rozčleněno do dvou podzemních a dvou nadzemních podlaží. Podzemní podlaží zahrnují parkování P+R, zásobovací úsek, technologické provozy a terminál podzemní dráhy SJKD. První nadzemní podlaží je potom hlavním provozním uzlem. Nachází se v něm převýšená vstupní hala, hlavní obchodní pasáž, autobusový terminál, odbavovací prostory a komunikační koridory. Druhé nadzemní podlaží zahrnuje prostory nástupišť a prostor pro čekání ve vstupní hale. Základní konstrukční systém zahrnuje dvě hlavní části. Na masivní konstrukci drážního tělesa navazuje železobetonová konstrukce podzemního podlaží, která je založena na vrtaných železobetonových pilotách. Zastřešení nástupišť je řešeno formou ocelové konstrukce. V nižší části se jedná o příhradové vazníky a ocelové sloupy v úrovni nástupišť, převýšenou část v ose bulváru potom tvoří příhradová mostová konstrukce s charakteristickým profilem. Objekt nádraží bude tvořit novou bránu do města, a stane se tak zásadní spojnicí mezi plánovanou novou čtvrtí Trnitou a historickým centrem města.
|
host ::
RSS.