|
| |
|
|
Analýza využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les pro plánování lovu v honitbách
Rachůnek, Karel
Tato práce se zabývá analýzou a hodnocením využitelnosti jednoduchých indikátorů pastevního tlaku zvěře na les. Pro zpracování této bakalářské práce bylo vybráno území ve Zlínském kraji, konkrétně honitba MS Kyčera. Šetření v terénu bylo provedeno pochůzkovou metodou. Pro hodnocení škod byly použity data z kontrolních a srovnávacích ploch (KSP), transektů a z uměle založených kultur. Pro vyhodnocení bylo vybráno 8 porostů. Vyhodnoceny byly tři hlavní hospodářské dřeviny v oblasti, a to buk lesní (Fagus sylvatica), smrk ztepilý (Picea abies) a jedle bělokorá (Abies alba). Na základě poškození pastevním tlakem byla hodnocena početnost spárkaté zvěře v dané oblasti.
|
|
|
Škody zvěří v honitbách Lesů České republiky,s.p., Lesní správa Šternberk
Ellnerová, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá škodami zvěří, které byly způsobeny v honitbách lesní správy Šternberk. Cílem bylo ověřit, zda se zvýšený odlov projevuje v oblasti škod. Pomocí statistického šetření jsem vypracovala regresní analýzu dat, která ukázala, že závislost mezi odlovem a škodami existuje. Tato závislost má ale opačný charakter, než jsem předpokládala. Domnívala jsem se, že se se zvýšeným odlovem budou škody způsobené zvěří snižovat. V případě mého šetření mají výše škod rostoucí tendenci i přes zvýšený odlov.
|
|
|
Vliv obratlovců na obnovu smrkových a jeřábových porostů v přirozených smrčinách Krkonoš
SÍČOVÁ, Petra
Vliv zvěře má nejen v lesnictví velký význam. Dříve množství zvěře reagovalo na populační křivky velkých šelem. Od té doby, kdy populace zvěře musí regulovat člověk, musí dokazovat, jak která populace je velká, a která hustota zvěře vyhovuje zrovna místním podmínkám. Cílem práce bylo zjistit vliv obratlovců na obnovu a růst semenáčků jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a smrku ztepilého (Picea abies). Výzkum, který byl prováděn autorem ve vegetačním období 2007, zahrnoval terénní práce na čtyřech trvalých výzkumných plochách a jednom transektu v Krkonoších. Práce zahrnovala sledování pobytových znamení obratlovců, schématické nákresy letorostů experimentálních sazenicích smrku ztepilého (Picea abies) a měření přirozené obnovy jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Bylo zjištěno, že se stavy jelení zvěře v posledních letech zvyšují a její vliv na obnovu je tak výraznější. Velký vliv na obnovu jeřábu má mimo jiné také nadmořská výška a klimatické podmínky, které s ní souvisí. Z důvodu zvyšujících se stavů jelení zvěře na chráněném území Krkonoš a nutnosti její regulace, by měl být vliv zvěře na lesní ekosystémy nadále sledován.
|
|
|
Reakce rostlin na okus jelenovitými a důsledky pro další okus
Dudlová, Tamara ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Štenc, Jakub (oponent)
(česky) Práce se zabývá interakcí rostlin a herbivorů, konkrétně jelenovitých přežvýkavců. Hlavní otázkou práce je, zda (a případně jak) změny navozené v rostlinách okusem ovlivňují pravděpodobnost dalšího okusu. Na otázku jsem se pokusila odpovědět pomocí rešerše publikované literatury. Rostliny se vyrovnávají s okusem tolerancí (kompenzačním růstem), nebo rezistencí (produkcí obranných chemických sloučenin). Převažující reakce je dána primárně životní strategií rostliny. U dospělých dřevin a trav převažuje tolerance, u mladých dřevin a širolistých bylin rezistence. U rezistentních rostlin se po okusu zvyšuje obsah fenolických látek a snižuje obsah celulózy, tolerantní druhy reagují opačně. Právě obsahy těchto látek, které jsou negativně korelované, jsou klíčové pro výběr potravy jelenovitými. Velké druhy jelenovitých obecně preferují rostliny s větším množstvím celulózy, kterou jsou schopni efektivně trávit. Menší druhy preferují rostliny s nižším obsahem celulózy a s vyšší koncentrací jednoduchých cukrů. Tyto výživnější rostliny jsou před okusem chráněny fenolickými látkami, které jsou menší druhy jelenovitých schopny efektivněji neutralizovat. Otázkou opakovaného okusu týchž rostlin se zabývá jen několik studií a jejich výsledky nejsou jednoznačné. Další studie zahrnující více faktorů a...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
| |
|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
host ::
RSS.