|
Hormonálně řízená obrana proti hmyzím patogenům
BODLÁKOVÁ, Karolina
Cílem této práce bylo charakterizovat vliv hmyzího patogenu (entomopatogenní nematoda Steinernema carpocapsae) a včelího jedu (jed ze včely Apis mellifera) na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, lipázy, proteázy) a na produkci adipokinetického hormonu v mozku švába amerického Periplaneta americana. Na pokusy byli použiti dospělí jedinci z chovů Entomologického ústavu BC AVČR. Hmyzí patogen/jed byl do těla švába vpraven injekčně 24 hodin před samotným stanovením enzymatické aktivity a hladiny AKH v mozku. Výsledky ukázaly, že nematoda nemají žádný efekt na enzymatickou aktivitu ani na hladinu AKH. Oproti tomu včelí jed částečně zvýšil aktivitu trávicích enzymů, ale stále není známá role AKH během tohoto procesu.
|
|
Vliv jednotlivých složek včelího jedu na lidský organismus
Spurný, Jakub ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Čapková Frydrychová, Radmila (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera) využívá ke své obraně žihadlový aparát. Ten je složen z žihadlové části a části související s produkcí jedu. Včelí jed je secernován speciálními jedovými žlázami. Chemické složení jedu je směsí aminokyselin, peptidů a enzymů s různými (pato)fyziologickými efekty. Některé složky včelího jedu např. způsobují rozpad červených krvinek, inhibují vzrušivost tkání, zvyšují srdeční frekvenci a střední arteriální tlak nebo vyvolávají alergickou reakci. Na druhé straně však složky včelího jedu vykazují i zásadní pozitivní účinky na lidský organismus. Tyto účinky byly popsány u některých onemocnění nervové soustavy (Parkinsonova a Alzheimerova choroba), kardiovaskulárního systému (ateroskleróza), integumentu (Acne vulgaris) a při léčbě onkologických onemocnění. Z tohoto důvodu je studium složek včelího jedu a jejich potenciální využití v terapii nejrůznějších patologických stavů a onemocnění významné. Klíčová slova: žihadlový aparát; včelí jed; orgánová soustava; terapie
|
| |
|
Léčebné vlastnosti včelích produktů
BLÁHOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na léčebné vlastnosti včelích produktů. Utváří souhrnný přehled využití včelích produktů ve farmacii. Popisuje chemické složení a vznik včelích produktů a nemoci zlepšené i vyléčené pomocí apiterapie. Zmiňuje možné kontraindikace včelích produktů.
|
|
Zastoupení včelích produktů v nutrici dospělé populace v ČR
ZÁHORKOVÁ, Jana
V současné době je v popředí zájmu lidí zdravá výživa a zdravý životní styl. Včelí produkty jsou jedním ze zdrojů zdravé výživy. V rámci zjišťování zastoupení včelích produktů v nutrici dospělé populace v České republice byla prostřednictvím dotazníku oslovena skupina 1086 osob s věkovým složením nad 18 let, žijících dlouhodobě v České republice. Bylo zjištěno, že mezi nejznámější včelí produkty v dospělé populaci patří med (99 %), druhým nejznámějším produktem je včelí vosk (93 %) a dále znalost ostatních produktů postupně klesá v řadě propolis (81 %), mateří kašička (77 %), pyl (59 %), včelí jed (45 %), včelí plod (22 %). Nejvyužívanějším včelím produktem je med. Jeho spotřeba činí 0,6 až 1 kg/osobu/rok, kdy jeho spotřeba stoupá u zájmových skupin obyvatel, např. u včelařů, na 1,5 ? 5 kg /osobu/rok a více. Nejčastějším využitím medu je jeho přímá konzumace, kdy je upřednostňována tekutá konzistence a typ medu - květový (nektarový) med.
|
| |