|
|
ANALÝZA PROSTOROVÉ MOBILITY OBYVATEL MĚSTA VODŇANY
HOMOLKA, David
Bakalářská práce se zabývá každodenní prostorovou mobilitou obyvatel města Vodňany v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji. V teoretické části se věnuji rozboru odborné literatury na téma prostorové mobility, geografii dopravy, geografii času a je zde uvedena charakteristika města. V praktické části je představena metodika sběru dat, který probíhal dotazníkovým šetřením v jednotlivých domácnostech. Následuje vyhodnocení výsledků výzkumu a jednotlivých hypotéz s pomocí tabulek a grafů, které jsou komparovány s výsledky již proběhlých výzkumů na podobné téma u nás i v zahraničí. Jako hlavní ukazatele pro vyhodnocení prostorové mobility byly použity počet cest, vzdálenost a čas strávený na cestě. Na základě výsledků byly prokázány odlišné vzorce prostorového chování mezi ženami a muži, které vykonávají více cest na kratší vzdálenosti v menších časových intervalech než muži. Z výsledků vyplynula zřetelná převaha užívání automobilu oproti veřejné dopravě s tím, že využití automobilů nemělo ve zkoumaném vzorku stoupající tendenci s vyššími příjmy. V závěru jsou shrnuty všechny výsledky a poznatky.
|
|
|
Historie Střední rybářské školy ve Vodňanech od jejího založení do současnosti
ŠMRHOVÁ, Markéta
Práce se zabývá historií Střední rybářské školy ve Vodňanech od jejího založení v roce 1920 až po současnost. První kapitola se věnuje vývoji rybnikářství, potřebě zřízení rybářského školství, období první světové války a následnému otevření školy. Druhá kapitola je zaměřená na období Protektorátu Čechy a Morava, zabývá se nacistickou okupací a škodami, které okupace způsobila. Následuje kapitola věnující se konci druhé světové války, změnám ve studiu a budování zázemí. Čtvrtá kapitola řeší období od r. 1951 do sametové revoluce, proces přičleňování škol a styk s rybáři ze zahraničí. Pátá kapitola se věnuje vývoji, změnám a událostem školy až do současnosti.
|
|
|
Činnost integrovaného záchranného systému při povodních v obci s rozšířenou působností Vodňany
DUŠKOVÁ, Denisa
Hlavním tématem bakalářské práce jsou povodně v roce 2002 a 2013 na celém zasaženém území České republiky a také v obci s rozšířenou působností Vodňany. Zhodnocena byla především činnost příslušných orgánu a obyvatelstva se zaměřením na rozsah evakuace a postup základních i ostatních složek integrovaného záchranného systému. Teoretická část začíná vymezením pro toto téma důležitou legislativou, která je zde základním pilířem. Dále se v této části nachází popis integrovaného záchranného systému, povodňových orgánů a jednotlivých opatření před vznikem a během povodně. Nechybí zde ani jednoduché vysvětlení pojmu "evakuace" a mezi poslední kapitoly teoretické části patří povodně v roce 2002, 2013 a povodňové situace v Evropě v roce 2021, jelikož v každém státě se intenzita povodní, jejich následky, průběh, ale také postup záchranných složek a přístup obyvatelstva liší více, či méně. Scénář není vždy stejný a je důležité vědět, jak si ostatní státy s živelní pohromou takového rozsahu poradí. Praktická část byla zaměřena na podrobně rozpracovaný popis obsahu Digitálního povodňového plánu města Vodňany, rozepsání a posouzení činností zainteresovaných orgánů a integrovaného záchranného systému při povodních v roce 2002 a 2013 ve Vodňanech a zjištění znalostí a připravenosti obyvatelstva Vodňan na téma povodně ve formě dotazníkového šetření. Výsledky tohoto šetření byly rozpracovány do grafů. Na základě získaných poznatků lze konstatovat, že existují patrné nedostatky ve znalosti občanů Vodňan na téma povodně.
|
|
|
Děkanský kostel Narození Panny Marie ve Vodňanech. Stavební historie a novověké úpravy.
MOSEROVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je věnována stavební historii a novověkým úpravám děkanského kostela Narození Panny Marie ve Vodňanech. Stavba vodňanského kostela prošla od svého počátku několika přestavbami. První zmínka o kostele se váže k roku 1327, v první polovině 15. století pak stavba dostala vrcholně gotickou podobu. Zajímavou kapitolou raně novověkého stavebního vývoje je přítomnost italského stavitele Vincence Vogarelliho, který přistavěl severní loď. Kolem roku 1630 byl rodem Marradasů vodňanskému kostelu darován barokní obraz Panny Marie Monserratské. Po požáru města byl interiér kostela během druhé poloviny 18. století doplněn souborem pozdně barokních soch. V letech 1894-1897 byl nakonec kostel upraven do neogotické podoby architektem Josefem Mockerem. Dnešní výzdoba kostela pochází rovněž z uvedených let, přičemž návrhy pro ni dodal Mikoláš Aleš. Z jeho ruky pocházejí dochované kartony k vitrážím a freskám. Bakalářská práce se zabývá i jinými památkami v okolí Vodňan, na jejichž výzdobě se podílel Mikoláš Aleš. Uměleckohistorický význam těchto památek je zasazen do odpovídajícího kontextu umělcova díla.
|
|
|
Středověká a raně novověká exploatace zlata na Vodňansku. Studium opomíjené součásti historické sídelní infrastruktury a ekonomiky regionu
MAŠLOVÁ, Kateřina
Diplomová práce předkládá výsledky studia historické exploatace zlata na Vodňansku, kterému byla částečně věnována pozornost již v předchozí bakalářské práci. Jádro práce představuje soupis lokalit, které byly zkoumány zejména prostřednictvím studia lidarových snímků, terénních a šlichových prospekcí, odborné literatury a geologických map. Na základě pozorování společných, popřípadě odlišných znaků jednotlivých areálů, byly v práci dále řešeny otázky týkající se morfologie areálů, pravděpodobného výskytu zlata, způsob jeho dobývání, potažmo majetkové a sídelní vazby.
|
|
|
Soubor map pro práci samosprávy obce Vodňany
HORNYCH, Lukáš
Cílem bakalářské práce je vytvoření souboru map pro práci samosprávy obce Vodňany. Všechny mapové výstupy jsou vytvořeny podle rozhovoru se zastupiteli města tak, aby byly skutečně užitečné v každodenní práci. Součástí práce není charakteristika vybraného území z důvodu specifičnosti práce, která je zaměřena především na praktickou část. Teoretická část začíná samotnou problematikou geografických informačních systému (GIS), bez kterého by mapy nebyly vytvořeny. Dále práce pokračuje historií GIS, komponenty a daty. Po kapitole s problematikou následuje kapitola zaměřující se na GIS obce, ve které je nastíněno, jak by geografický informační systém obce měl být tvořen. Tvorba další kapitoly již byla důležitá i pro praktickou část práce. Je zaměřena na data pro účely tvorby atlasu. Zahrnuje analogová a digitální data, která má k dispozici městský úřad, a také veřejné databáze. Poslední kapitolou je metodika, která se věnuje tvorbě jednotlivých mapových listů.
|
|
|
Ženský sbor Regina Vodňany
VÁCHOVÁ, Pavlína
Má bakalářská práce je zaměřena na ženský pěvecký sbor Regina z Vodňan. Důraz je kladen především na vznik a historii tohoto souboru, jeho úspěchy, aktivity a cíle. V souladu s co nejvěrnějším popisem daných cílů je celý text rozčleněn do několika kapitol. Osobnosti paní Romany Rédlové, zakladatelce a nynější sbormistryni tohoto souboru je věnována samostatná kapitola. V těch následujících je pak popsán průběh běžné hodiny sboru, výuka vícehlasu a metody rozezpívání. Seznamy koncertů, vystoupení a soutěží ve kterých Regina participovala, jsou k nahlédnutí v příloze. Stejně tak repertoár sboru a fotografie.
|
|
|
Management krajiny pro zvýšení atraktivity Vodňan
Piklová, Barbora ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Koupilová, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá managementem krajiny v okolí Vodňan. Jejím cílem bylo vyhodnocení stavu krajiny s využitím koeficientu ekologické stability, územního systému ekologické stability, krajinného rázu a pamětihodností a následné navržení opatření, která přispějí k obnovení základních ekologických funkcí krajiny, ale také k zatraktivnění území a zvýšení možností jeho rekreačního využití. Tyto návrhy jsou zpracovány pro případné využití v rámci komplexních pozemkových úprav. Na severozápadním území se předpokládá vytvoření modelového řešení Vodňanského krajinného parku, který bude propojen s nově vybudovaným lesoparkem v intravilánu města.
|
|
|
Montánní archeologie v jižních Čechách (identifikace a dokumentace těžebních areálů v okolí Vodňan)
MAŠLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce si klade za cíl podat přehled o stávajícím stavu poznání montánní archeologie v jižních Čechách a to s důrazem na historii exploatace zlata. Těžiště zájmu je pak zaměřeno na okolí Vodňan, kde se nacházejí četné pozůstatky po montánní aktivitě (zejména po těžbě zlata), které stály doposud spíše stranou archeologického zájmu. Identifikace a dokumentace reliktů montánní činnosti v okolí Vodňan byla provedena za použití písemných pramenů, leteckých laserových snímků DMR 4G a terénního průzkumu. Výsledná zjištění o minulých hornických aktivitách na Vodňansku jsou shrnuta v této práci.
|
|
|
Volnočasové aktivity ve Vodňanech v letech 1920 - 1945 spojené s Církví československou
BROŽOVÁ, Adéla
Práce se zabývá zkoumáním volnočasových aktivit se zřetelem k náboženskému životu ve Vodňanech v letech 1920 až 1945. V první kapitole popisuje historický kontext vzniku Církve československá. V druhé kapitole popisuje vymezení pojmu volného času. Ve třetí kapitole se práce zaměřuje na podrobné pojednávání o města Vodňany o jeho historii, kultuře i otázce religiozity. Ve čtvrté kapitole se zabývá přehledem vodňanských aktivit od jejich počátku do roku 1920. Poslední kapitola práce se zabývá sborem Církve československé ve Vodňanech a jeho podílem na volnočasových aktivitách města.
|
host ::
RSS.