|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
| |
|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|