|
|
Úloha radiologického asistenta při radiojodové diagnostice a léčbě nádorů štítné žlázy
Hrbek, Jaroslav ; Táborská, Kateřina (oponent) ; Vlček, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce "Úloha radiologického asistenta pri radiojodové diagnostice a lécbe nádoru štítné žlázy" pojednává o problematice nádorového onemocnení štítné žlázy v Ceské republice. Je strucným prehledem jednotlivých typu nádoru, které štítnou žlázu postihují, jejich klasifikace, diagnostiky a terapie, s durazem na využití moderních vyšetrovacích metod a terapeutických postupu zahrnujících mimo jiné aplikaci radiojodu. Práce rovnež zahrnuje kazuistiky ctyr pacientu s podobnou diagnózou, u nichž mi srovnání vývoje jejich onemocnení pripadalo zajímavé. V neposlední rade práce obsahuje radu príloh, jejichž soucástí jsou mimo jiné tabulky s duležitými pokyny pro pacienty pred a po aplikaci radiojodu a fotografie z pracovište, kde se samotná aplikace radiojodu provádí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Laboratorní diagnostika hormonů štítné žlázy v klinické medicíně
KAVICKÁ, Andrea
Poruchy štítné žlázy patří hned po diabetu mellitu mezi nejčastější poruchy endokrinního systému. Laboratorní diagnostika má nezastupitelnou úlohu v diagnostice poruch funkce štítné žlázy. První část práce popisuje jednotlivá onemocnění štítné žlázy, jejich příčiny, diagnostiku, příznaky a léčbu. V druhé části práce se zabývám významem a principem stanovení jednotlivých stanovovaných parametrů u sledování poruch štítné žlázy. Vyšetření parametrů štítné žlázy je velice frekventovaná imunoanalytická metoda. Především jsou využívány pro určení funkčního stavu štítné žlázy. Mohou nám říct informace o etiologii onemocnění, monitorují průběh léčby a na základě toho se volí další postupy léčby. Thyreotropin (TSH) je velmi senzitivním a specifickým markerem hodnocení funkce štítné žlázy a současně vhodný pro časnou detekci, nebo vyloučení poruch štítné žlázy. V případě TSH mimo referenční mez se stanovuje další vyšetření fT4, výjimečně i fT3. Vyšetření TSH a volných frakcí trijodthyroninu a thyroxinu jsem prováděla na analyzátoru od firmy Roche Modular E, který využívá principu ECLIA. Průkaz protilátek jsem stanovovala na analyzátoru od firmy Siemens Immulite XPi, který je založen na chemiluminiscenční imunometrické analýze. Vyšetření protilátek anti-Tg a anti-TPO nám toho hodně řekne o etiologii vyšetření v případě autoimunitního onemocnění. Vyšetřovala jsem 830 pacientů, 299 mužů a 531 žen, u kterých jsem na základě hladiny TSH mimo referenční mez diagnostikovala hypothyreózu nebo hyperthyreózu. Můj výzkum jsem si dovolila doplnit o odbornosti lékařů, kteří požadovali vyšetření hormonů štítné žlázy. V závěru práce je graficky znázorněna četnost stanovení hormonů a autoprotilátek štítné žlázy za rok 2013 v naši laboratoři.
|
|
|
Vliv jódu na funkční parametry ovcí
DUŠOVÁ, Hana
Cílem disertační práce bylo posoudit vliv dlouhodobého nadbytečného příjmu jódu na aktivitu štítné žlázy a na vybrané imunitní, hematologické a biochemické parametry v krvi bahnic a jejich jehňat. Experiment se uskutečnil v období od srpna 2009 do února 2010 v experimentální stáji Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích. Do pokusu byly zařazeny bahnice plemene šumavská ovce a jejich narozená jehňata. Skupina A (kontrolní) byla složena ze 6 bahnic a po obahnění byla rozšířena o 7 narozených jehňat, skupina B (pokusná) ze 6 bahnic a 6 jehňat. Jehňata byla zařazena do pokusu od 1. do 60. dne po narození a přijímala jód v mléce svých matek. Suplementace jódu do krmné dávky bahnic byla zahájena během 1.-2. měsíce březosti a ukončena 60. den po porodu. Během pokusu skupina bahnic A přijímala 3,1 mg a skupina B 5,1 mg jódu na kg sušiny krmné dávky ve formě jodičnanu vápenatého. Během pokusu se pravidelně odebírala krev bahnic (před porodem a 1., 10., 30. a 60. den po porodu) a jehňat (1., 3., 10., 30. a 60. den po narození) pro stanovení koncentrace tyreostimulujícího hormonu a imunoglobulinu G (metodou ELISA) v krevním séru, tyreoidálních hormonů (RIA), celkové bílkoviny, močoviny a aktivity alkalické fosfatázy v krevní plazmě (biochemický analyzátor), obsahu hemoglobinu, počtu leukocytů, erytrocytů a hodnoty hematokritu v krvi (hematologický analyzátor), procentuálního zastoupení albuminu, -1-globulinů, -2-globulinů, -globulinů a -globulinů v krevním séru (elektroforeticky) a obsahu jódu v krevní plazmě, moči a mléce bahnic (kolorimetrickou metodou Sandell-Kolthoffa). Během experimentu nebyly pozorovány u bahnic a jehňat klinické příznaky související s nadbytečným příjmem jódu. U pokusné skupiny bahnic s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly nalezeny vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu, nižší hodnoty volného trijódtyroninu, volného tyroxinu, IgG, leukocytů, -1-globulinů, -2-globulinů a -globulinů, významně nižší hodnoty -globulinů v období po porodu, významně vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Obsah jódu v krevní plazmě, mléce a moči bahnic se zvyšoval v přímé závislosti na jeho koncentraci v krmné dávce. U jehňat matek s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly významně vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu od 10. dne po narození, signifikantně nižší hodnoty volného trijódtyroninu a volného tyroxinu 1. den po narození, imunoglobulinu G a -globulinů do 30. dne po narození, nižší (statisticky významně v polovině odběrů) hodnoty celkové bílkoviny a leukocytů a vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Přírůstky hmotnosti u jehňat nebyly suplementací jódu významně ovlivněny. Uvedené výsledky u bahnic s příjmem jódu 5,1 mg-kg-1 sušiny krmné dávky a především u jejich jehňat upozorňují na riziko snížení aktivity štítné žlázy a negativní ovlivnění ukazatelů humorální imunity především IgG a -globulinů.
|
host ::
RSS.