|
|
Osudy majetku Sternbergů ve 20. století
Kyselová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Osudy majetku Sternbergů ve 20. století v obecné rovině shrnuje proměny českých hradů a zámků v uvedeném období, kdy došlo několikrát ke změně jejich vlastníka a vnitřní náplně, která předurčovala úpravy exteriéru a zejména interiéru. Práce se tak dotýká osudu šlechty a jejího majetku a ve 2. polovině 20. století zejména vývoje památkových institucí, které spravovaly objekty převedené do státního vlastnictví. Podrobněji se čtenářům představuje historie tří objektů, jež na počátku 20. století vlastnili Sternbergové. Do zámku Březina (okr. Rokycany), původně letního sídla rodiny, se po zestátnění nastěhovalo lesnické učiliště se svými žáky a učiteli. Hrad Český Šternberk (okr. Benešov), prastaré rodinné sídlo, přečkal druhou světovou válku pod nucenou správou a po zestátnění byl jako památka první kategorie určen ke zpřístupnění veřejnosti se svým původním mobiliářem. Z nedalekého zámku Jemniště rodina zařízení odvezla, poté co objekt bez jejich souhlasu nucený správce prodal. Novému majiteli, členu NSDAP, byl po válce majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a na státním zámku Jemniště se během následujících pěti desítek let vystřídalo několik kulturních institucí se svými stálými či dočasnými výstavami.
|
|
|
Sternbergové - aristokratická společnost v "dlouhém 19. století"
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce Sternbergové. Aristokratická společnost v "dlouhém 19. století" se soustředí na výzkum života příslušníků mladší, českošternberské linie hraběcího rodu Sternbergů. Autorka sleduje osobnost Zdeňka Sternberga († 1900) jako vlastníka a úspěšného správce dominií Radnice, Český Šternberk a Jemniště. Na příkladu jeho synů Aloise († 1907) a Filipa († 1924) se snaží poukázat na problematiku šlechtických sňatků, zabývá se mimo jiné hodnotami, jež hrály důležitou roli při výběru vhodné životní družky aristokrata a sleduje osud svobodného Aloise i rodinný život jeho mladšího bratra Filipa. Stranou nezůstává ani soukromý svět tří Zdeňkových dcer. Na příkladu Zdenky Schönbornové († 1915) a Kunhuty Lobkowiczové († 1916) líčí autorka život vdaných šlechtičen, v případě jejich nejmladší sestry Karolíny († 1930) je nastíněn osud svobodné a bezdětné dámy z urozené společnosti. Projevy svébytného životního stylu aristokracie jsou rovněž sledovány ve šlechtických zájmech a zábavách (cestování, lov, jezdectví, umělecké zájmy, sport, hry, četba, divadlo aj.). Závěr studie odkrývá dědické spory po roce 1900.
|
|
|
Výchovně vzdělávací projekt k obci Březina v mikroregionu Radnicko u Rokycan
ŠÍPOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá představením památek v obci Březina v mikroregionu Radnicko u Rokycan a jejich propagaci prostřednictvím pracovního sešitu určeného pro starší školní věk. Teoretická část se věnuje rodu Sternbergů a Kašparovi Maria hraběti ze Sternberga významné osobnosti rodu. Dále jsou popsány jednotlivé památky na tomto území a další část je věnována muzeu jako instituci zaměřenou na propagaci kulturně historického dědictví národa. V další části teoretické statě je popsán pracovní list jako funkční pomůcka muzejní edukace. Následně je specifikován starší školní věk jako cílová skupina pro tvorbu projektové části kvalifikační práce. Projektová část je věnována tvorbě pracovního sešitu a jeho následnému rozboru.
|
|
|
Bratři Alois a Filip ze Sternbergu. Edice vybrané korespondence aristokratů 2. poloviny 19. století
Tomsová, Petra ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
PředkládanábakalářskáprácepředstavujerodinnoukorespondencibratrůAloisea FilipazeSternberguzjejichcestydo Neapolea Říma(1876)azpařížského pobytu(1878).Práceseskládáz(1)historickéhoúvodua(2)kritickéedice dvaadvacetidopisůvsouběžnémdvojjazyčnémpodání(původnízněníapřeklad). První částpojednáváocestováníšlechticů,věnujeseoběmahlavním protagonistůmajejichcestám.Zevrubnějsourozebrányobazahraničnípobyty, kterézachycujeedičníčást.Nechybíanalýzakorespondencepoobecné,formální atematickéstránce.Prácisedicíusnadňujípodrobnérejstříky. Dopisyzachycujíkaždodenníživotmladýchšlechticůnacestáchapřispívají kvelmimáloprobádanémutématuaristokratickýchvýpravvedruhépolovině19. stoletíjakožtopozůstatkukavalírskýchcest.Současněmohoupodávatsvědectvío danédobě,navštívenýchmístechavneposlednířaděošlechtickékorespondenci jakopramenipropoznáníživotníhostyluelitnívrstvyRakousko-Uherska. KLÍČOVÁSLOVA Sternbergové,aristokracie,korespondence,19.století,Rakousko-Uhersko
|
|
|
Sternbergové - aristokratická společnost v "dlouhém 19. století"
Tomsová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Diplomová práce Sternbergové. Aristokratická společnost v "dlouhém 19. století" se soustředí na výzkum života příslušníků mladší, českošternberské linie hraběcího rodu Sternbergů. Autorka sleduje osobnost Zdeňka Sternberga († 1900) jako vlastníka a úspěšného správce dominií Radnice, Český Šternberk a Jemniště. Na příkladu jeho synů Aloise († 1907) a Filipa († 1924) se snaží poukázat na problematiku šlechtických sňatků, zabývá se mimo jiné hodnotami, jež hrály důležitou roli při výběru vhodné životní družky aristokrata a sleduje osud svobodného Aloise i rodinný život jeho mladšího bratra Filipa. Stranou nezůstává ani soukromý svět tří Zdeňkových dcer. Na příkladu Zdenky Schönbornové († 1915) a Kunhuty Lobkowiczové († 1916) líčí autorka život vdaných šlechtičen, v případě jejich nejmladší sestry Karolíny († 1930) je nastíněn osud svobodné a bezdětné dámy z urozené společnosti. Projevy svébytného životního stylu aristokracie jsou rovněž sledovány ve šlechtických zájmech a zábavách (cestování, lov, jezdectví, umělecké zájmy, sport, hry, četba, divadlo aj.). Závěr studie odkrývá dědické spory po roce 1900.
|
|
|
Osudy majetku Sternbergů ve 20. století
Kyselová, Petra ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce Osudy majetku Sternbergů ve 20. století v obecné rovině shrnuje proměny českých hradů a zámků v uvedeném období, kdy došlo několikrát ke změně jejich vlastníka a vnitřní náplně, která předurčovala úpravy exteriéru a zejména interiéru. Práce se tak dotýká osudu šlechty a jejího majetku a ve 2. polovině 20. století zejména vývoje památkových institucí, které spravovaly objekty převedené do státního vlastnictví. Podrobněji se čtenářům představuje historie tří objektů, jež na počátku 20. století vlastnili Sternbergové. Do zámku Březina (okr. Rokycany), původně letního sídla rodiny, se po zestátnění nastěhovalo lesnické učiliště se svými žáky a učiteli. Hrad Český Šternberk (okr. Benešov), prastaré rodinné sídlo, přečkal druhou světovou válku pod nucenou správou a po zestátnění byl jako památka první kategorie určen ke zpřístupnění veřejnosti se svým původním mobiliářem. Z nedalekého zámku Jemniště rodina zařízení odvezla, poté co objekt bez jejich souhlasu nucený správce prodal. Novému majiteli, členu NSDAP, byl po válce majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů a na státním zámku Jemniště se během následujících pěti desítek let vystřídalo několik kulturních institucí se svými stálými či dočasnými výstavami.
|
host ::
RSS.