Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
Sídliště Lesná v kontextu času
Guzdek, Adam ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Glosová, Dagmar (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Poslušná, Iva (vedoucí práce)
Brněnské sídliště Lesná se již od dob výstavby v 60. letech řadí mezi nejlépe hodnocená sídliště v Československu. Je to dáno především jeho ideální polohou na jižních svazích kolem přírodní strže a nadčasovým urbanistickým řešením. Sídliště ve své době představovalo také nejdokonalejší realizaci proudového způsobu stavění u nás. Vznikl tím celek, který ještě před nastěhováním prvních obyvatel byl plně funkční a zcela dokončený. Kultivovaný výraz architektury sídliště byl však v poslední době výrazně zasažen nevhodnou revitalizací. Změna vlastnických struktur po listopadových událostech v roce 1989 otevřela také cestu dravosti developerských společností stavět nové bytové domy. Tomu se však původní obyvatelé brání a usilují o památkovou ochranu celého sídliště.
Československá architektura po roce 1945: Specifika brněnské poválečné architektury v celorepublikovém kontextu, návaznost na předválečnou architekturu, reakce na nové směry
Vrabelová, Renata
Obsahem práce je průzkum a studium československé architektury v období od roku 1945 do roku 1975, ve výsledku se zaměřením na specifika brněnské architektury ve sledovaném období. Cílem práce bude zhodnocení brněnské architektury v období třiceti let po 2.světové válce v kontextu architektury socialistického Československa.
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.