|
|
Reprodukční a užitkové vlastnosti dojnic holštýnského skotu v chovech s rozdílným typem dojení
JEŠETOVÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá reprodukčními a užitkovými vlastnostmi ve dvou chovech holštýnského skotu s odlišným typem dojení. Cílem práce bylo vyhodnotit a porovnat užitkové a reprodukční parametry holštýnského skotu v rybinové a robotické dojírně za rok 2023. V podniku A probíhá dojení po skupinách (2×10) v rybinové dojírně 2× denně. V podniku B se dojí 2× denně za pomoci automatických dojících robotů. Z výsledků dojivosti je zřejmé, že podnik B dosáhl vyšší průměrné dojivosti téměř o 4 litry mléka na dojnici (3,86 l) než bylo zaznamenáno v podniku A. V obou podnicích dojnice dosahovaly vyšší dojivosti v souvislosti s rostoucím pořadím laktace. Naopak vyššího obsahu mléčných složek (obsah tuku a bílkovin) bylo dosaženo v rámci podniku A. U průměrného obsahu bílkovin v mléce nebyl rozdíl mezi podniky značný (0,08 %). Naproti tomu byla v podniku A průměrná tučnost mléka vyšší o 0,41 % než v podniku B. Průměrný počet somatických buněk byl dvojnásobný v podniku s robotickým dojením (342 tis. SB/ml) oproti podniku A (170 tis. SB/ml). Mezi podniky s konvenčním a robotizovaným dojením byly největší rozdíly v dojivosti, obsahu tuku v mléce, počtu somatických buněk, laktačním dni a v podílu mrtvě narozených telat. Další ukazatele, jako je servis perioda, věk při prvním otelení, počet dní stání na sucho, mezidobí a inseminační index, byly v obou podnicích podobné nebo téměř shodné.
|
|
| |
|
|
Reprodukční užitkovost v chovu prasnic
AIDELOMON, Emmanuel Onosimuan
Cílem diplomové práce bylo analyzovat úroveň reprodukční užitkovosti prasnic. Byla shromážděna a analyzována data 1 013 záznamů prasnic (plemene large white a hybridních prasnic plemen large white a landrase) z vybraného chovu za časové období čtyř let (2019 až 2022). Do sledování byly zařazené prasnice na 1. až 7. vrhu, které byly rozdělené do následujících kategorií - 1. a 2. vrh (1); 3. až 5. vrh (2) a 6. a 7. vrh (3). Prasnice byly chované ve stáji s řízeným klimatem, byly očkované podle vakcinačního programu chovu a krmené na základě nutričních požadavků. Voda byla prasnicím dostupná prostřednictvím systému napáječek ad libitum. Byly sledovány vlivy působící na počet všech a živě narozených selat, a to pořadí vrhu, sezóna při prvním zapuštění, genotyp, věk při prvním porodu, délka březosti, délka mezidobí, interval od odstavu do zabřeznutí, rok zapuštění a kanec. Data byla analyzována pomocí softwaru Statistika.12, TIBCO. Statisticky významný vliv (P < 0,05) byl pozorován mezi skupinou 1 (1. a 2. vrh) a skupinou 2 (3. až 5. vrh) pro všechna a živě narozená selata s nejvyšší hodnotou ve skupině 2 (3. až 5. vrh), poté počet selat zaznamenal pokles. Počet všech a živě narozených selat byl zjištěný nejvyšší u prasnic zapuštěných v letních měsících a nejnižší u prasnic zapuštěných na podzim (statisticky nevýznamné rozdíly). Nejvyšší počet všech narozených selat měly prasnice LW L a nejvyšší počet živě narozených selat měly prasnice LW. Statisticky významně nižší počet všech a živě narozených selat měly kříženky L LW. Plodnost prasnic při prvním porodu ve věku 361-381 dní se statisticky významně lišila od prasnic s prvním porodem ve věku < 361 dnů. U prasnic s prvním porodem ve věku > 381 dnů došlo ke snížení počtu všech a živě narozených selat ve srovnání s prasnicemi ve věku 361-381 dní při prvním porodu, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Vyšší hodnoty v počtu všech i živě narozených selat byly zaznamenány u prasnic s délkou březosti 114 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou březosti 115 dnů (statisticky nevýznamný vliv). Takže čím vyšší počet selat byl ve vrhu, tím kratší byla délka březosti. Vyšší počet všech i živě narozených selat byl zjištěn u prasnic s délkou mezidobí 146 dnů ve srovnání s prasnicemi s délkou mezidobí 147 dní, ale rozdíl nebyl statisticky významný. Počet všech i živě narozených selat u prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 4 dny se statisticky významně lišil od prasnic s intervalem od odstavu do zapuštění 5 dnů. Nejvyšší počet všech i živě narozených selat byl zaznamenán v roce 2022 a nejnižší počet selat v roce 2019. Počet všech a živě narozených selat v roce 2022 se statisticky významně lišil od počtu selat v letech 2019 a 2020. Závěrem lze konstatovat, že výsledky sledování naznačily, že jako indikátory reprodukční užitkovosti prasnic lze u prasnic použít pořadí vrhu, genotyp, věk při prvním porodu, interval od odstavu do zabřeznutí a kanec. Analýza také poskytla základ pro budoucí vývoj benchmarkingu ke sledování a zlepšování reprodukční užitkovosti ve stádech prasnic.
|
|
|
Porovnání vybraných reprodukčních ukazatelů u vídeňských králíků
BRADÁČOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení a porovnání vybraných reprodukčních ukazatelů u jednotlivých plemen vídeňských králíků. Úvod rešeršní části je věnován původu a domestikaci králíků. Následující kapitoly se zabývají anatomií a morfologií reprodukčních soustav samců a samic a dále samotnou reprodukcí. Část práce pojednává také o genetice králíků a samostatná kapitola je věnována králíkům vídeňským. Praktická část zahrnuje metodiku práce, která obeznamuje s jednotlivými chovy a dále samotné porovnání a zhodnocení vybraných reprodukčních ukazatelů mezi vybranými plemeny vídeňských králíků.
|
|
|
Využití headstartingu v ochraně želv
PRŮCHOVÁ, Daniela
Bakalářská práce s názvem Využití headstartingu v ochraně želv byla koncipována jako práce rešeršní. Práce je rozdělena do pěti částí, které vysvětlují problematiku ohrožení želv, a to jakým způsobem lze tuto významnou a značně rozšířenou skupinu téměř vyhynulých i recentních plazů chránit. Cílem bakalářské práce je vysvětlit pojem headstating, zjistit důvody ohrožení želv a vyhodnotit, zdali a do jaké míry headstarting vypomáhá v ochraně želv. První část sděluje základní důležité informace o želvách, a to jak biologické zařazení, tak důležitou roli těchto plazů v ekosystémech. Druhá část informuje podrobně o důvodech ohrožení všech tří skupin želv - suchozemské, semiakvatické, mořské, což je důvodem toho proč se začal headstarting u želv využívat. Třetí část práce řeší reprodukci želv, a to opět všech skupin, z důvodu rozdílů rozmnožování u každé skupiny. Ve čtvrté části se práce věnuje obecným informacím o headstartingu, jaké možnosti headstartingu existují a jaká kritika vůči headstartingu existuje na základě již dostupných zdrojů. Poslední důležitá část této řešeršní práce se věnuje vybraným studiím a výzkumům. Práce obsahuje výzkumy vybraných druhů od každé skupiny želv, aby bylo lépe zhodnoceno a zjištěno jakým skupinám headstarting pomáhá, jakým nepomáhá, případně zdali neovlivňuje přežití určitého druhu želvy.
|
|
|
Design gramofonu
Slívová, Marta ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout moderní a funkční gramofon, který by zajišťoval co nejlepší hudební zážitek a svým designem doplňoval interiér moderního bydlení. Snažila jsem se vymyslet takový gramofon, který by kvalitou reprodukce mohl konkurovat současně více rozšířeným CD a DVD přehrávačům. Mým úkolem bylo také přesvědčit, že analogový způsob záznamu zvuku není zastaralý a gramofony mají stále mezi současnými digitálními přehrávači své místo.
|
|
|
Úloha mitochondriální DNA v reprodukci
Svobodová, Mariana ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jelínková, Ladislava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na roli mitochondriální DNA (mtDNA) v reprodukci člověka, zejména pak popisuje rozdíly v dynamice mtDNA v oogenezi, spermatogenezi a raném vývoji embrya. Fyziologická funkce mtDNA je doplněna jejími patologiemi a jejich vlivem na fertilitu a schopnost embrya se úspěšně implantovat. Dále je v práci rozvedena možnost využití mtDNA jakožto biomarkeru při hodnocení kvality spermií, vajíček a embryí. Tyto poznatky jsou velmi podstatné zejména při asistované reprodukci, kdy je cílem vybrat nejkvalitnější embryo s vysokou schopností implantace. Práce se také krátce zmiňuje o přítomnosti volné mtDNA v krvi matky a její souvislosti s rozvojem preeklampsie. Klíčová slova: mtDNA, mitochondrie, reprodukce, (ne)plodnost
|
|
|
Poruchy plodnosti prasnic
Vašicová, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na poruchy plodnosti prasnic. V první části je popsána reprodukční soustava, tzn. pohlavní orgány prasnice; plodnost a její parametry, mezi které patří vnitřní a vnější faktory ovlivňující plodnost, například výživa, mikroklima, délka mezidobí nebo věk prasnice. Je zde také stručně popsán pohlavní cyklus prasnice zahrnující všechny fáze, a to proestrus, estrus, metestrus a diestrus. Druhá část je zaměřena na poruchy plodnosti, které jsou rozděleny na vrozené, mezi které se řadí vývojové poruchy nebo anomálie, získané, které jsou nejčastěji způsobené viry nebo bakteriemi, a samostatně také neplodnost. U poruch jsou popsány klinické projevy nemoci, jejich vznik, popř. prevence a v některých případech, pokud je známa, tak i terapie.
|
|
|
Porovnání obtížnosti porodů u různých plemen skotu ve vybraném chovu
Kozlová, Eliška
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komplikovaných porodů v závislosti na plemenné příslušnosti a užitkového typu. V této práci jsou shrnuta tři základní plemena odlišného užitkového typu, která jsou chována v ČR. Dále se práce zabývá popisem estrálního cyklu, inseminačními metodami, obdobím březosti a následným porodem. Při porodu je především kladen důraz na jeho průběh. Proto se práce zabývá také vnitřními a vnějšími faktory. Tyto faktory nejsou vždy ovlivnitelné, ale některé z nich mohou být ovlivněny chovatelem nebo přímo šlechtěním. Pro porod je důležité také včasné odhalení uhynulého plodu. Na průběh samotného porodu má poměrně velký vliv to, zda je porod asistovaný a jestli je případná asistence prováděna vhodným způsobem. Podle toho, v jaké míře byla vyžadována asistence se také celkový průběh porodu hodnotí. V této práci byl zhodnocován průběh porodů v chovu Českého strakatého skotu a chovu plemene Charolais. Obě tyto plemena byla chována v podniku ZEAS Lysice a.s., který se nachází v jihomoravském kraji. Výsledky průběhu porodů byly srovnávány podle plemenné příslušnosti, roku telení a zda se jednalo o prvotelky nebo starší krávy. Analýza dat prokázala u plemene Charolais výrazně vysoký výskyt žádoucího průběhu porodů, a to až v 99,28 %. Český strakatý skot vykazoval vyšší výskyt nežádoucích porodů, který tvořil 1,72 %. Dále bylo prokázáno, že u starších krav dochází k lepším průběhům porodů než u jalovic. Při analýze roku telení nebyl prokázán jeho vliv na průběh porodu.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukce a masné užitkovosti na vybrané pštrosí farmě
Rýdlová, Markéta
Cílem diplomové práce je vyhodnocení reprodukce a masné užitkovosti na vybrané pštrosí farmě. U reprodukce se hodnotil počet snesených vajec, oplozených vajec, počet vylíhnutých kuřat a odchovaných kuřat do 6 měsíců v letech 2020, 2021 a 2022. V rámci masné užitkovosti se hodnotil vliv pohlaví a typu svalu na obsah sušiny, bílkovin, tuku, popelu, světlost masa, podíl červeného a žlutého spektra a sílu svalových vláken. Během roku 2020 bylo sneseno celkem 225 kusů vajec, úspěšnost líhnutí byla 72,44 %. V roce 2021 samice snesly celkem 159 kusů vajec, v tomto roce byla úspěšnost líhnutí 83,65 %. Za rok 2022 bylo sneseno celkem 214 kusů vajec a úspěšnost líhnutí byla 80,37 %. Pohlaví nemělo průkazný (p >0,05) vliv na kvalitativní ukazatele masa. Na obsah sušiny, bílkovin, intramuskulárního tuku, pH, vaznost, podíl červeného a žlutého spektra neměl průkazný vliv typ svalu. Na světlost masa, obsah popelu a sílu svalových vláken měl průkazný (p <0,05) vliv typ svalu.
|
host ::
RSS.