|
Konflikt mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem v Národním parku Šumava
KULÍŠEK, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickou situací obcí v modelovém území NP Šumava. Toto území je tvořeno celkem šesti obcemi, které mají celé své katastrální území v Národním parku Šumava. Jedná se o obce Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Kvilda a Stožec. Pro řešení tohoto tématu byl zpracován dotazníkový průzkum, byla provedena analýza médií a vyhotovena SWOT analýza odpůrců a zastánců ochrany přírody. Z výsledků bylo zjištěno, že obyvatelé NP Šumava nejsou socioekonomicky znevýhodněni oproti obyvatelům z obcí, které neleží v národním parku. K území je poutají sociální vazby a příroda. Obyvatelé parku mají také dobré znalosti o ochraně přírody a cení si jí. Nejdůležitějšími tématy v analýze médií se stala výstavba na území obcí, legislativní změny a problematika kůrovce. Nadpoloviční většina zdrojů pochází z médií národního významu a zbytek je klasifikován jako regionální. Ze SWOT analýzy vyplývá, že ochránci přírody by se měli více zaměřit na předávání výsledků z odborných studií směrem k široké veřejnosti. Odpůrci ochrany přírody mají na Šumavě podnikatelské zájmy. Na základě výsledků práce byla stanovena opatření umožňující zmírnit konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickým rozvojem obcí.
|
|
Dynamika uvolňování živin v průběhu procesu dekompozice smrkového dřeva v prostředí horského lesa
Višňová, Anna ; Hofmeister, Jan (vedoucí práce) ; Choma, Michal (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na doplnění poznatků o významu mrtvého dřeva pro biogeochemické cykly látek v horských lesních ekosystémech střední Evropy. Cílem diplomové práce bylo stanovení koncentrací prvků (C, N, P, Ca, Mg, K, Na, Mn, Al a Fe) ve vzorcích mrtvého smrkového dřeva rozdílného stáří a různého stupně dekompozice odebraných na modelových lokalitách v NP Šumava. Sledovala rovněž rychlosti, jakými jsou jednotlivé živiny z mrtvého dřeva uvolňovány. Určení množství živin v mrtvém dřevě a rychlost jejich uvolňování je důležitým a dosud málo známým bodem mozaiky biogeochemických cyklů prvků v horském lese. Koncentrace prvků N, P, Al a Fe v mrtvém dřevě se zvyšovala s postupujícím rozkladem, naopak koncentrace K se snižovala během rozkladu a koncentrace ostatních prvků (C, N, Ca, Mg, Mn) byly proměnlivé. Koncentrace C se pohybovala kolem 50 hmotnostních % u všech analyzovaných vzorků. Jednou z částí diplomové práce byl dekompoziční pokus, kdy byla sledována rychlost respirace CO2 z mrtvého dřeva a množství uvolněného uhlíku ve formě CO2 v laboratorních podmínkách po dobu šesti měsíců. Bylo shledáno, že na začátku pokusu se uvolnilo nejvíce CO2 a s postupujícím časem množství uvolňovaného CO2 klesalo. Objemová hmotnost zkoumaných vzorků odpovídala objemovým hmotnostem zjištěných v dříve...
|