|
|
Vliv přídavku ligninu do lepidlové směsi na pevnost lepeného spoje
Prusek, Michal
Bakalářská práce se zabývá vlivem přídavku ligninu do lepidlových směsí UF a PVAc lepidel na pevnost lepeného spoje, který je vystaven namáhání v tahu. Testovanými materiály se staly dvě nábytkářsky významné dřeviny (dub a ořech), kdy dub se vyznačuje i velkým ekonomickým významem. Vzorky byly slepeny jednotlivými skupinami testovaných směsí lepidel a dle toho rozděleny do adekvátních skupin, které odpovídali použité skupině lepidel. Bakalářská práce se zabývá porovnáním výsledků zkoušky na pevnost v tahu a zkoumá, zda má přídavek ligninu do lepidlové směsi vliv na pevnost lepeného spoje a zda klimatické podmínky ovlivňují pevnost lepeného spoje.
|
|
|
Vliv přídavku ligninu do lepidlových směsí termoreaktivních lepidel
Klonová, Sára
Tato závěrečná práce je zaměřena na stanovení vlivu nastavovadla na pevnost lepeného spoje aglomerovaných materiálů na bázi dřeva ve smyku v tahu. Tato mechanická vlastnost bude testována na zkušebním stroji. Hlavním objektem sledování bude vliv ligninu na pevnost a odolnost spoje zastoupeného v různém poměru k lepidlu. Pro rozšíření zkoušky o další výsledky budou vzorky vystaveny dvěma různým vlhkostním stavům po dobu 21 dní. V práci je vyhodnocen vliv použitého pojiva ligninu na pevnost lepeného spoje ve smyku v tahu vystaveného normálním klimatickým podmínkám a zvýšené teplotě a vlhkosti.
|
|
|
Příprava a charakterizace ligninu modifikovaného pomocí enzymu lakáza
Hrušková, Lucie ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zaměřuje na enzymatickou modifikaci komerčně dostupného ligninu pomocí enzymu lakázy a sledování jejího vlivu na vybrané fyzikální a chemické vlastnosti. Lignin je atraktivní materiál pro výrobu obnovitelných chemikálií, materiálů a energie, ale jeho komplexní chemická struktura představuje hlavní překážku pro jeho efektivní využití, přičemž enzymatická modifikace se jeví jako slibné řešení pro jeho úpravu. Experimenty byly prováděny za různých podmínek, jako je pH prostředí, množství použitého enzymu a doba působení. V další části experimentu proběhla charakterizace modifikovaných ligninů a srovnání těchto výsledků s hodnotami původního kraft ligninu před modifikací. Byla stanovena molekulová hmotnost pomocí SEC-MALS, koncentrace fenolických skupin a antioxidační aktivita. Dále byla sledována změna struktury pomocí FTIR. Z výsledků vyplývá, že enzymatická modifikace ligninu pomocí lakázy vedla ke zvýšení molekulové hmotnosti modifikovaných ligninů, současně došlo k poklesu obsahu fenolických skupin a snížení antioxidační aktivity. Na základě získaných výsledků lze usoudit, že působením enzymu lakáza došlo k polymerizaci ligninu a formování nových chemických vazeb, což vedlo k jeho další agregaci.
|
|
|
Termická analýza paliv
Šrámek, Zbyněk ; Hrnčířová, Michaela (oponent) ; Moskalík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce má za úkol seznámit čtenáře s problematikou termické analýzy jako samostatné vědní disciplíny. První část je velice informativní a uvádí čtenáře do probírané tématiky. Ve druhé části jsou probírány stěžejní metody, které jsou s termickou analýzou neodmyslitelně spjaty. Poslední část práce je zaměřena na provedení a vyhodnocení termogravimetrické analýzy vzorku biomasy.
|
|
| |
|
|
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
|
|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
|
|
Izolace ligninu z hroznových semen a jeho aplikace jako plniva pro polyhydroxyalkanoáty (PHA)
Vostrejš, Pavel ; Vítová, Eva (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou polymerních filmů z polyhydroxyalkanoátů (PHA) a jejich modifikací přídavkem ligninu jako aktivního aditiva. Motivací bylo vytvořit materiál s potenciálním využitím jako aktivní obal potravin. Polymerní filmy byly připraveny z čistého krystalického poly(3-hydroxybutyrátu) (P3HB) nebo ze směsi krystalického P3HB a amorfního polyhydroxyalkanoátu (P3HB/PHA). Aplikovaný lignin byl izolován z hroznových semínek, které jsou odpadním produktem ve vinařském průmyslu. Izolovaný lignin byl dále upraven acetylací za účelem zlepšení jeho rozpustnosti v chloroformu. Lignin byl charakterizován stanovením prvkového složení, minerálních látek a infračervenou spektroskopií (FTIR). Dále byla metodou FTIR potvrzena úspěšná acetylace ligninu. Lignin byl přidán jako aktivní aditivum v koncentraci, 1, 5 a 10 % do P3HB a P3HB/PHA filmů připravených rozpouštěním v chloroformu. Byly testovány termální a mechanické vlastnosti polymerních filmů s ligninem a bez ligninu. U P3HB filmů nebylo zaznamenáno zlepšení mechanických vlastností přidáním ligninu. Avšak u směsného polymeru P3HB/PHA došlo u filmů s ligninem k výraznému zlepšení Youngova modulu a pevnosti v tahu. Naopak aplikace acetylovaného ligninu se pro zlepšení mechanických vlastností neosvědčila. Termální vlastnosti byly hodnoceny pomocí metod diferenční skenovací kalorimetrie a termogravimetrie. Bylo zjištěno, že lignin zvýšil tepelnou stabilitu PHA filmů a byl potvrzen jeho účinek jako nukleačního činidla. Funkci aktivního obalu zajišťoval lignin svými antioxidačními vlastnostmi, které byly prokázány ABTS testem. Dále byly ověřeny bariérové vlastnosti. Připravený materiál vykazoval v porovnání s běžně používanými polymery velmi dobré hodnoty.
|
|
|
Vliv ligninu ve funkci plniva na pevnost lepených spojů materiálů na bázi dřeva
Klonová, Sára
Předmětem této odborné práce je analýza vlivu ligninu aplikovaného v různých poměrech do lepidlových směsí s obsahem termoreaktivních pryskyřic užívaných při lepení materiálů na bázi dřeva. Současně práce navazuje na obdobnou problematiku analyzovanou v bakalářské práci – Vliv přídavku ligninu do lepidlových směsí termoreaktivních lepidel – s cílem rozšířit výsledky o nové poznatky změnou lepeného materiálu. Praktická část práce sleduje pevnost lepených spojů lepidlových směsí s přídavkem ligninu v různém procentuálním zastoupení aplikovaných na vzorky z masivního jasanu a modřínu vystavených různým vlhkostním podmínkám. Lepené spoje budou namáhány v tlaku, ve smyku v tahu a v ohybu. Práce umožní praktické uplatnění výsledků analýzy ligninu ve funkci plniva lepidlových směsí užívaných při lepení materiálů na bázi dřeva vystavených výše uvedeným fyzikálním a mechanickým faktorům. (Klonová, 2021)
|
|
|
Targeted editing of the Arabidopsis CYP98A3 gene using the CRISPR/Cas9 method
Šamaj, Matej
Lignin je biopolymer, který plní několik důležitých funkcí včetně usnadnění polárního transportu vody a mechanického zpevnění rostlinného těla. Je nezbytný pro správný růst a vývoj rostlin, ale také pro obranné reakce rostlin. Komplexní biosyntéza ligninu zahrnuje aktivitu mnoha enzymů katalyzujících navazující chemické reakce, které postupně vytvářejí různé prekurzory pro syntézu ligninu. Jeden takový enzym biosyntetické dráhy ligninu, P‐KUMAROYL ŠIKIMÁT 3′‐HYDROXYLÁZA (C3′H), je kódován genem CYP98A3/C3′H a přeměňuje p-kumaroyl šikimát na kafeoyl šikimát. Systémy CRISPR/Cas adaptované z bakterií, kde poskytují adaptivní imunitu, se velmi rychle vyvinuly v jedinečný a výkonný nástroj pro přesnou editaci genů. Technologie CRISPR/Cas9 umožňuje specificky zacílit na požadovaná místa v genomech a následně provést velmi přesnou mutagenezi vybraného genu (genů). Cílem této práce bylo pomocí metody CRISPR/Cas9 provést cílenou editaci genu CYP98A3/C3′H v transformovaných rostlinách Arabidopsis thaliana. Vybrané transformované rostliny byly ověřeny, aby se potvrdila přítomnost úpravy genu zprostředkované CRISPR/Cas9. Ověřená předpokládaná mutantní rostlina T2 generace vykazovala změněné fenotypy listů, listových růžic, stonků a květenství doprovázené nižším ukládáním ligninu, jak bylo zjištěno histochemickým barvením bazickým fuchsinem a mikroskopickými pozorováními.
|
host ::
RSS.