|
|
Obyvatelstvo libějovického panství ve světle poddanských seznamů 1668-1750.
PISTULKA, Petr
Petr Pistulka Obyvatelstvo libějovického panství ve světle poddanských seznamů 1668-1750. Diplomová práce, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Historický ústav, České Budějovice, 78 stran včetně obrazových a textových příloh. Tato diplomová práce dokumentuje a zpracovává seznamy poddaných libějovického panství z let 1668 {--} 1750 jako pramen využitelný pro demografické bádání. Východiskem a podkladem pro tuto práci jsou tři seznamy poddaných z let 1668, 1699 a 1750, které jsou uložené ve Státním oblastním archivu Třeboň, a převážně historicky a místopisně zaměřená literatura a periodika. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. Úvodní kapitola stručně popisuje vývoj dnešního demografického bádání. Druhá část se zabývá stručnou historií správy libějovického panství. Třetí kapitola nastiňuje specifika a vývoj zkoumaných pramenů. Čtvrtou kapitolou je samotný demografický výzkum, který nejdříve analyzuje informace z jednotlivých let a poté přináší hromadné shrnutí údajů. V závěru je uvedený samozřejmý seznam použitých pramenů a literatury s doprovodnou fotodokumentací výchozích pramenů.
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Buquoy aristocratic family, history and cultural legacy in Bohemia
Landová, Adéla ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
1 Abstrakt Šlechtický rod Buquoyů je jednou z větví rodu Longueval mající svůj původ v dnešní severní Francii. Na území Čech se Buquoyové dostali za třicetileté války, kdy byl Karel Bonaventura de Buquoy povolán do Zemí Koruny české jako generál císařské armády, aby bojoval proti českým protestantským stavům. Záhy poté obdržel od císaře Ferdinanda II. panství v jižních Čechách, na kterých on a jeho potomci působili bezmála tři a půl století. Buquoyové svá honosná sídla postupně rozšířili o pražské paláce a další panství na severu Čech. Jejich přínos v oblasti zemědělství, sklářství a sociálních a školních reforem byl pozoruhodný. Angažovali se také v politice a stali se důležitými mecenáši kultury a umění. Buquoye ovšem potkal stejný osud jako další šlechtické rody a od 19. století postupně přicházeli o svá privilegia a panství, aby nakonec v roce 1945 byli vyhnáni z Československa na základě Benešových dekretů o konfiskaci a rozdělení majetku Němců. Cílem této práce je poukázat na kulturní dědictví, které Buquoyové zanechali v Čechách a popsat jejich přínos v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První kapitola je věnována obecnému popisu a historii šlechty v Zemích Koruny české a v Československu a stručné historii Buquoyů. Druhá kapitola je pojata jako průvodce jejich bývalými...
|
|
|
Seznam poddaných libějovického panství z roku 1668
PISTULKA, Petr
Tato bakalářská práce ediční formou dokomentuje a zpracovává seznam poddaných libějovického panství z roku 1668. Podkladem pro rozbor byl samotný seznam poddaných uložený v SOA Třeboň a převážně historicky a místopisně zaměřená literatura a periodika. Práce je rozdělena do tří hlavních částí.Úvodní kapitola stručně popisuje téma a zaměření bakalářské práce. Druhá část popisuje specifika a vývoj zkoumaných pramenů s následnou stručnou historií správy libějovického panství. Třetí část tvoří samotná edice. V podkapitolách hodnotí použitou literaturu a prameny a písemnosti rozebírá po stránce vnější a obsahové. Následuje samotný přepis seznamu. V závěru samozřejmý seznam použitých pramenů a literatury s doprovodnou fotodokumentací výchozích pramenů.
|
host ::
RSS.