|
|
Půdní aplikace hydrogelů s obsahem rhizobakterii
Hlaváčková, Barbora ; Černayová, Diana (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Rhizobakterie podporující růst rostlin (PGPR) se řadí do skupiny půdních bakterií, které mohou svými mechanismy ovlivňovat růst rostlin. V posledních letech dochází k nárůstu používání těchto podpůrných látek ve formě biohnojiv s cílem zvýšit výnosy a zlepšit růst plodin v nepříznivých podmínkách ekologicky šetrným způsobem. Cílem této bakalářské práce bylo posoudit vliv externího přídavku PGPR v různých formách na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy a na růst modelových rostlin lociky seté v prvním případě bez omezení závlahy a ve druhém případě za podmínek omezené závlahy. Byl vybrán konkrétní kmen bakterie Azotobacter vinelandii CCM 289 pro přípravu čtyř forem ošetření, konkrétně biomasa v PBS, alginátový gel bez bakteriální kultury, gel s bakteriální kulturou a lyofilizovaný gel s bakteriální kulturou. Vliv jednotlivých ošetření byl porovnán s negativní kontrolou bez přídavku PGPR, jelikož různé formy ošetření mohou dosahovat odlišné efektivity kolonizace rhizosféry, což může mít různý vliv na růst rostlin. K posouzení vlivu přídavku PGPR byly v průběhu kultivačních experimentů měřeny fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (vlhkost, pH) a růstové charakteristiky lociky seté, jako je počet listů, výška a šířka nadzemních částí těchto modelových rostlin. Po ukončení kultivačních experimentů byly stanoveny základní růstové parametry modelových rostlin z jednotlivých ošetření, jako je celková délka, délka nadzemních částí a kořenů modelových rostlin, dále také celková hmotnost jednotlivých rostlin a hmotnost jejich nadzemních částí a kořenů. Po vysušení byla charakterizována celková hmotnost sušiny jednotlivých rostlin a hmotnost sušiny nadzemních částí rostlin a kořenů. Po vysušení byla analyzována hustota kořenů provedením jejich skenů a porovnána mezi jednotlivými ošetřeními. Na půdních výluzích z jednotlivých ošetření po ukončení kultivačních experimentů byl analyzován vliv přídavku PGPR na mikrobiální aktivitu půdy použité v experimentech pomocí kultivace na Petriho miskách s agarovým mediem a pomocí sady BIOLOG EcoPlate byla stanovena hodnota průměrného vývoje barvy jamky (AWCD) a výsledky byly srovnány s jednotlivými ošetřeními mezi kultivačními experimenty, které probíhaly s odlišnými podmínkami zavlažování. Na půdních výluzích z vysušených půd po ukončení kultivačních experimentů byly provedeny fyzikálně-chemické charakteristiky (pH, vodivost). Na vysušených půdách jednotlivých ošetřeních bylo analyzováno množství organické a anorganické frakce metodou TGA. Výsledky byly mezi sebou porovnány a byl posuzován vliv různých forem externího přídavku PGPR na fyzikálně-chemické charakteristiky zvolené půdy za podmínek bez omezení závlahy a za podmínek s omezením závlahy v průběhu experimentů.
|
|
|
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
|
|
|
Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému
Valeeva, Adeliia ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.
|
|
|
Vliv alternativních zdrojů bílkovin v rybím krmivu na růst ryb a rostlin ve dvousmyčkovém akvaponickém systému
NIKL, Ondřej
Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit produkční účinnost krmiv, která byla navržena s úmyslem vyvinout speciální akvaponické krmivo. Dále vyhodnotit obsah živin ve vodě, kalech a živných roztocích a jejich vliv na růst rostlin a konečně navrhnout případné úpravy složení krmiv. Akvaponické krmivo by mělo respektovat nutriční požadavky ryb a rostlin, nezatěžovat životní prostředí nevyužitými živinami a, s ohledem na udržitelnost, místo moučky z mořských ryb využívat alternativní zdroje proteinů. Proto byla navržena tři experimentální izoproteinová a izokalorická krmiva. Krmivo A obsahovalo konvenční suroviny včetně moučky z mořských ryb. Krmivo B využívalo moučku ze sladkovodních ryb a dále výhradně rostlinné proteiny bez ohledu na původ. Krmivo C bylo složeno z udržitelných a lokálních zdrojů proteinů. Experiment proběhl v akvaponické hale FROV JU. Jako pokusný materiál byl zvolen tlamoun nilský (Oreochromis niloticus) a salát (Lactuca sativa). Krmivo B vykázalo podobné hodnoty všech produkčních ukazatelů jako konvenční krmivo A. Hmotnost obsádky v systému A vzrostla za třináct týdnů o 143,68 % a v systému B o 136,56 %. Hmotnost obsádky v systému B byla na konci pokusu oproti systému A neprůkazně nižší o 4,08 %. Krmný koeficient (FCR) krmiva B (1,92?0,10) byl neprůkazně vyšší o 8,47 % vůči FCR krmiva A (1,77?0,13). Průměrná hmotnost nadzemní části rostlin rostoucích v živném roztoku vytvořeném z mineralizovaného kalu získaného ze systému B, doplněném o chybějící živiny, dosáhla po čtyřech týdnech hodnoty 221,8?33,9 g. To bylo neprůkazně více o 44,21 % než průměrná hmotnost rostlin pěstovaných ve speciálním hydroponickém živném roztoku a o 8,62 % neprůkazně více než hmotnost rostlin pěstovaných v obohaceném roztoku získaného ze systému A. Experimentálně tak bylo prokázáno, že v akvaponických krmivech lze nahradit moučku z mořských ryb alternativními zdroji proteinů a těmito krmivy zajistit efektivní výživu ryb i rostlin v dvousmyčkovém akvaponickém systému.
|
|
|
Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému
Valeeva, Adeliia ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.
|
|
|
Využití testů s destruenty pro ekotoxikologické hodnocení kvality půd
Rábová, Petra ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této práce bylo stanovení aktivity dehydrogenázy vzorků matric, které mohou vstupovat do životního prostředí a využití ekotoxikologických testů za účelem posouzení kvality takto ovlivněné půdy. Byly sledovány účinky vzorků kalu, biouhlu, dvou vzorků ze skládky a vzorku sedimentu. V rámci ekotoxikologie byly zařazeny testy na destruentech, tedy testy únikového chování (organismus Eisenia fetida a Folsomia candida), testy akutní, chronické a reprodukční toxicity (organismus Eisenia fetida) a testy inhibice růstu kořene salátu Lactuca sativa. Výsledky poukazují na to, že testy aktivity dehydrogenázy slouží jako vhodné doplnění ekotoxikologických testů. Poskytují cenné rozšiřující informace o kvalitě půdy a působení vzorku po aplikaci na půdu. Nejméně příznivý vliv na aktivitu enzymu a vitalitu organismů měl vzorek sedimentu, a to jak při stanovení aktivity dehydrogenázy, tak v ekotoxikologických testech. Dále bylo zjištěno, že biouhel jako produkt úpravy čistírenského kalu je pro organismy méně toxický než původní kal.
|
host ::
RSS.