|
|
Akutní pooperační komplikace v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče
HLOBILKOVÁ, Magda
Diplomová práce se věnuje problematice akutních pooperačních komplikací v podmínkách chirurgických jednotek intenzivní péče z pohledu sestry. Práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. Teoretická část je věnována problematice chirurgie, jednotek intenzivní péče a akutním pooperačním komplikacím. Výzkumná část zahrnuje cíle, metodiku a výsledky výzkumu. Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny tři cíle. Cíl 1: Zjistit vztah mezi délkou praxe, nejvyšším dosaženým vzděláním a orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 2: Zjistit zájem sester o vzdělávání v problematice akutních pooperačních komplikací. Cíl 3: Zmapovat nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče. Výzkumná část diplomové práce je řešena formou kombinovaného výzkumu, do kterého se zapojily sestry chirurgických jednotek intenzivní péče různé délky praxe a nejvyššího dosaženého vzdělání. Výzkum probíhal ve čtyřech nemocnicích Jihomoravského a Zlínského kraje. Kvantitativní část výzkumu byla realizována prostřednictví nestandardizovaného dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 138 respondentů. Kvalitativní část byla realizována polostrukturovanými rozhovory s 10 sestrami. Z provedeného výzkumného šetření vyplývá několik závěrů. Byl pozorován statisticky významný vztah mezi orientovaností sester v problematice akutních pooperačních komplikací, délkou praxe a nejvyšším dosaženým vzděláním. S narůstající délkou praxe dochází ke zvyšovaní orientovanosti sester, stejně tak s narůstající úrovní nejvyššího dosaženého vzdělání. Zúčastněné sestry projevují zájem o vzdělávání se v problematice, který však není ze strany zaměstnavatele dostatečně kompenzován. Nejčastější akutní pooperační komplikace na chirurgických jednotkách intenzivní péče z pohledu sester jsou bolest a akutní krvácení. Výstupem diplomové práce je návrh obsahu semináře pro zvýšení orientace sester v konkrétní akutní pooperační komplikaci.
|
|
|
Problematika výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče
CAHOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá problematikou výměny permanentního močového katetru u mužů - ambulantní péče vs. domácí zdravotní péče. Tato práce se v teoretické části zaměřuje na postup katetrizace, na správnou ošetřovatelskou péči o močový katetr, zmiňuje také nejčastější komplikace vzniklé z důsledku zavedení katetru. Dále se velká část zaměřuje na domácí péči a edukaci. Cílem bylo zmapovat výměnu permanentního močového katetru, dále také zjistit rozdíly při výměně v urologické ambulanci a v domácí péči, v neposlední řadě bylo cílem porovnat zkušenosti pacientů s oběma formami výměny. Byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Dotazovány byly čtyři sestry z domácí péče a čtyři sestry z urologické ambulance. Stejně tak čtyři pacienti z domácí péče a čtyři pacienti z urologické ambulance. Byly stanoveny tři cíle, ke každému byla zvolena jedna výzkumná otázka. Výzkumné otázky zjišťovali specifika při výměně katetru a ošetřovatelskou péči o močový katetr v urologické ambulanci i v domácí péči. Poslední výzkumná otázka zjišťovala role sester při tomto výkonu. Výsledky výzkumu ukazují rozdíl v pečlivosti sester. Sestry z urologické ambulance nedodržují dané zásady při katetrizaci močového měchýře. Edukace pacientů probíhá v urologické ambulanci i v domácí péči, ale sestry z domácí péče, edukují pacienty lépe a častěji než sestry z urologii. Edukace by se měla více zaměřit na pohyb s katetrem, aby se předcházelo komplikacím. Pacienti jsou spokojení z oběma formami výměny, ale je jasně vidět, že domácí péče je nejen pro pacienty, ale i pro nemocnice mnohem výhodnější a snazší. Výstupem práce je podklad pro zlepšení nedostatků při výkonu, ale také může sloužit jako motivace pro rozšiřování spolupráce mezi nemocnicí a domácí péči.
|
|
|
Porody u skotu
Podubníčková, Klára
Bakalářská práce se zabývá porody u skotu. Definuje, co je fyziologický porod, popisuje jeho jednotlivé fáze, příznaky nadcházejícího porodu, postavení a polohy plodu, asistenci ošetřovatele případně veterináře při porodu, nejběžnější komplikace, které mohou během porodu u skotu nastat, a také definuje hlavní nákladové položky spojené se získáním telete. Praktická část této práce vychází ze souboru dat o porodech z chovu holštýnského skotu ve Školním zemědělském podniku Žabčice v období od 1. 12. 2021 do 1. 12. 2022. Mezi tato data patří datum jednotlivých porodů, pohlaví narozeného telete, jaký průběh porod měl a jestli se jednalo o porod u krávy či jalovice. Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 566 porodů. Dohromady se narodilo 597 telat. Z 55 % porodů se narodily jalovice a z 45 % se narodili býci. Ze všech porodů v celém stádě bylo 89 % porodů s lehkým průběhem, ze 7 % se jednalo o obtížnější porody a ze 4 % se jednalo o velmi komplikované porody. Obecně porody krav probíhaly lehčeji než u jalovic. V závěru jsou uvedena doporučení pro chovatelskou praxi vybraného podniku.
|
|
|
Povědomí dětí z vybraných škol o Crohnově chorobě
Mejstříková, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
V mé práci jsem se rozhodla věnovat problematice Crohnovy nemoci. V teoretické části jsem se věnovala základním informacím o chorobě, ve které jsem se snažila shrnout důležité informace. Zabývám se zde například etiologií, klinickým obrazem, léčbou a kvalitou života nemocných. V praktické části jsem se věnovala znalostem dětí. Znalosti byly zjišťovány anonymním šetřením, které se provádělo pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány mezi šestou, sedmou, osmou a devátou třídu na Základní škole v Uhlířských Janovicích a na Gymnáziu v Kolíně. Mým cílem bylo zjistit, jestli jsou děti o nemoci informované, a pokud ano, tak do jaké míry. Pro lepší přehled jsem si zvolila dva dílčí cíle a jeden hlavní cíl. V prvním dílčím cíli jsem se zaměřila na základní informace o Crohnově nemoci a předpokládala jsem, že méně než 50 % dětí nebude vůbec vědět o existenci Crohnovy nemoci. Tento předpoklad se vyplnil, protože o nemoci slyšelo pouze 62 dětí (31,3 %). V druhém dílčím cíli jsem se zaměřila na znalosti. Zde jsem předpokládala, že děti z gymnázia budou o Crohnově nemoci více informované než děti ze základní školy. Tento předpoklad se nevyplnil. Děti ze základní školy měly celkovou úspěšnost (48,3 %), zatímco děti z gymnázia měly celkovou úspěšnost (45,6 %). Jako poslední jsem se věnovala hlavnímu cíli, kde jsem...
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Péče porodní asistentky o ženu s endometriózou
DVOŘÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem péče porodní asistentky o ženu s endometriózou. Práce je rozčleněna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena hlavně na onemocnění endometrióza. V teoretické části je popsána samotná definice endometriózy, dále její příčiny vzniku, diagnostika, projevy, možnosti léčby a péče porodní asistentky. Pro praktickou část byly zvoleny dva cíle. První cíl měl za úkol zjistit, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodní asistentky. Druhým cílem práce bylo naopak zjistit, jak celou problematiku tohoto onemocnění vnímají porodní asistentky. Bakalářská práce měla stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jak ženy s endometriózou vnímají péči porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jakým způsobem se změnil životní styl žen s tímto onemocněním. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jak vnímají porodní asistentky problematiku endometriózy. Již zmíněných cílů bylo dosaženo pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaných anonymních rozhovorů. Sběr dat pro výzkumné šetření probíhal od ledna do března roku 2023. V praktické části byly zvoleny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo šest porodních asistentek, které se během své praxe setkaly s ženami, které měly diagnostikovanou endometriózu. Pro zachování jejich anonymity byly porodní asistentky označeny jako PA1 až PA6. Druhý výzkumný soubor představovalo osm žen s endometriózou, které byly v práci označeny jako Ž1 až Ž8. Sebraná data byla přepsána a dále pak analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanovené hlavní kategorie a podkategorie, ty jsou dále popsány ve výzkumné části bakalářské práce. První výzkumný soubor je složen ze dvou hlavních kategorií a čtyř podkategorií. Z výpovědí informantek druhého výzkumného souboru byly získané dvě hlavní kategorie a šest podkategorií.
|
|
|
Prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu
MUNKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se věnuje prevenci pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Práce byla rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bakalářské práce je objasněna problematika císařského řezu a jeho definice, historie, indikace, operační techniky a druhy anestezie, jež mohly být využity při této operaci. V neposlední řadě se práce zaměřuje na možné pooperační komplikace spojené s císařským řezem a na preventivní kroky pooperačních komplikací. Současně se teoretická část zabývá poskytovanou péčí porodní asistentky o ženu před, během a po výkonu. Cílem kvalitativní výzkumné části bylo zjistit, jaká je prevence pooperačních komplikací u ženy po císařském řezu. Byla stanovena jedna výzkumná otázka a to: Jakou péči poskytují porodní asistentky ženám po císařském řezu v rámci prevence pooperačních komplikací. Sběr dat probíhal během měsíce února a března roku 2023. Výzkumné soubory byly stanoveny dva. Prvním výzkumným souborem byly porodní asistentky pracující na ošetřovací jednotce šestinedělí, poskytující péči ženám po císařském řezu. Druhým výzkumným souborem se staly ženy, které měly v anamnéze vykonaný alespoň jeden císařský řez. Porodní asistentky PA1-PA9 a ženy I1-I8 souhlasily s poskytnutím polostrukturovaného rozhovoru. V polostrukturovaném rozhovoru bylo porodním asistentkám položeno celkem 10 otázek, které se týkaly preventivních opatření, které ženám v rámci pooperační péče poskytují. Ženám bylo položeno 15 otázek a zajímaly jsme se o to, jaké měly zkušenosti s poskytovanou pooperační péčí. Poté, co byly rozhovory doslovně přepsány, byla provedena jejich analýza barvením textu. Odpovědi porodních asistentek i žen byly okódovány a na základě analýzy dat vznikly hlavní kategorie a jejich podkategorie. Kategorie dat porodních asistentek nesly název: Péče o ženu po SC a Pooperační komplikace. Kategorie dat žen se nazývaly: Předoperační fáze, Pooperační fáze a Poskytovaná péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky, které pracují na ošetřovací jednotce šestinedělí, pečují o ženu po operačním výkonu tak, že sledují její zdravotní stav a předcházejí tím společně s edukací vzniku pooperačních komplikací. V rámci celoživotního vzdělávání se pravidelně zdokonalují na seminářích o oblasti předcházení pooperačních komplikací a o péči, kterou je nutno ženě poskytovat po císařském řezu. Bakalářská práce by mohla poskytnout porodním asistentkám a studentkám porodní asistence inspiraci pro zlepšení kvality poskytované péče ženě. I přes významná pozitiva získaných výsledků, z výzkumné části vyplynuly i nedostatky v poskytované péči po císařském řezu. Nedostatky se zejména nacházely v neefektivní komunikaci mezi porodní asistentkou a ženou, dále pak v nedostačující edukaci.
|
|
|
Pohled dívek a chlapců na problematiku interrupce
FRNKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem žáků středních škol na problematiku interrupce. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány vznik těhotenství a řešení nechtěné gravidity. Dále se zaměřuje na charakteristiku interrupce, důvody interrupce, její historii, metody a možné komplikace. Mimo jiné popisuje důležitou prevenci před nechtěným otěhotněním a péči porodní asistentky při této problematice. Pro praktickou část bakalářské práce byly vytyčeny 2 cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit znalosti a názory dívek a chlapců na problematiku interrupce. Druhým cílem bylo zjistit znalosti a názory dívek a chlapců na prevenci interrupce. V práci byly stanoveny 4 hypotézy. První hypotéza měla zjistit, zda žáci ve věku 18-19 let mají více znalostí o interrupci než žáci ve věku 15-17 let. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhou hypotézou jsme se měli dozvědět, zdali žáci středních zdravotnických škol mají více znalostí o komplikacích interrupce než žáci ostatních středních škol. Druhá hypotéza byla také vyvrácena. Třetí hypotézou jsme zkoumali, jestli interrupci jako neškodnou metodu vnímají více chlapci než dívky. Tato hypotéza byla opět zamítnuta. Poslední hypotéza se týkala toho, jestli se před nechtěným těhotenstvím chrání více dívky než chlapci. I tato hypotéza byla vyvrácena. Sběr dat u kvantitativního výzkumného šetření probíhal pomocí nestandardizovaného dotazníku. Zpracování dat spolu s grafickým a tabulkovým vyhodnocením bylo provedeno pomocí programu Microsoft Excel a SPSS. Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů, dotazník vyplnilo 135 žen a 61 mužů. Respondenty byli žáci středních škol ve věku 15-19 let. Dotazník byl elektronicky zpracován v programu Microsoft Forms a sdílen na sociální síti Facebook. Největší zastoupení z celkového počtu respondentů měli žáci ve věku 19 let.
|
|
|
Léčebně-rehabilitační postup u pacienta po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou
TŮMOVÁ, Jitka
Cílem této bakalářské práce je popsat léčebně-rehabilitační postup u pacientů po kardiochirurgické operaci komplikované cévní mozkovou příhodou. V teoretické části se zaměřuji na kardiochirurgii obecně, věnuji se operačním přístupům, komplikacím souvisejícím s kardiochirurgickým zákrokem včetně cévní mozkové příhody. Dále se v první části bakalářské práce zaměřuji na rehabilitaci pacientů po operaci srdce v nemocničním zařízení a po propuštění do domácí péče. V druhé polovině teoretické části popisuji cévní mozkovou příhodu ischemickou i hemoragickou, symptomy a možnosti léčby. V závěru textu se věnuji rehabilitaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu. V této části popisuji formou kazuistik dvou probandů léčebně rehabilitační postup, který jsem během terapií uplatnila.
|
|
|
Příjem pacienta intoxikovaného etylalkoholem
NOŽIČKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. Teoretická část byla věnována tomu, co vlastně etylalkohol je, jakým způsobem se v organismu chová a jak metabolizuje. Předmětem práce byla také kombinace etylalkoholu s jinými látkami, problematika závislosti na alkoholu a alkoholový abstinenční syndrom, který může vyústit v delirium. Chování takovýchto pacientů je nepředvídatelné, mohou být agresivní verbálně, ale také brachiálně. Několik kapitol v teoretické části bylo proto věnováno specifické komunikaci s pacienty intoxikovanými etylalkoholem a zároveň agresivními. Další kapitola teoretické části je také věnována specifické ošetřovatelské péči o takovéto pacienty. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum, který byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů. V rozhovorech bylo 6 respondentům položeno 16 otázek týkajících se přijetí intoxikovaných na různá oddělení, ošetřovatelské péče a komunikace s nimi. Respondenti byli vybráni záměrně tak, aby délka jejich praxe byla různě dlouhá a pracovali na různých odděleních. Sběr dat byl prováděn v dubnu a květnu roku 2022. Před započetím rozhovorů byli všichni respondenti osloveni a požádáni o ochotu odpovědět na jednotlivé otázky. Současně byli informováni, že tyto rozhovory budou nahrávány na diktafon a poslouží pouze k účelu zpracování dat pro mou práci. Také byli informováni o tom, že rozhovory budou anonymní, nikde nebudou figurovat jejich jména, ani osobní údaje a po přepsání budou záznamy rozhovorů smazány. Všichni respondenti s takovýmto postupem souhlasili. Na základě provedeného výzkumu a po vyhodnocení dat bylo zjištěno, že všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a také cíle výzkumu byly splněny. Z výzkumu vyplynulo, že na všech navštívených odděleních je příjem intoxikovaného pacienta až na malé odchylky velmi podobný, komunikace s takovýmto pacientem je náročná a agresivita takovýchto nemocných velmi častá. Všichni dotazovaní se shodli, že chování ošetřujícího personálu k takovýmto lidem je slušné, maximálně sestra zvýší na takovéhoto pacienta hlas, že je nutná pomoc sanitářů, občas i policie, a na všech odděleních je používaná kurtace pacienta a to za velmi přísných a jasně stanovených pravidel. Po vystřízlivění se chování pacientů liší v závislosti na věku, také na tom, zda je to exces ojedinělý, nebo bývá pacient přivážen záchrannou službou častěji.
|
host ::
RSS.