|
|
Krmný hmyz jako pasivní vektor oocyst kokcidii v chovech plazů
TOTUŠKOVÁ, Gabriela
Zástupci kokcidií (Coccidia) z čeledi Eimeridae jsou častými intracelulárními parazity v chovech plazů. U agam vousatých (Pogona vitticeps) se jedná nejčastěji o druhy Isospora amphiboluri a Choleoeimeria pogonae s monoxenním životním cyklem. Najdeme je primárně v gastrointestinálním traktu hostitele a mohou způsobit závažné kokcidiózy i smrt zvířat. Infekčními agens kokcidií jsou odolné exogenní oocysty, které jsou vylučovány s trusem a slouží k infekci dalších hostitelů. Jejich přenos probíhá orofekální cestou, během které jsou infekční oocysty přijaty do těla nového hostitele s kontaminovanou potravou či vodou. Při dlouhodobém ponechání živého krmného hmyzu v teráriích bez přístupu ke zdroji potravy se může hmyz stát po konzumaci infikovaných výkalů pasivním vektorem infekce kokcidií. Cílem práce bylo ověřit schopnost krmného hmyzu pasážovat oocysty kokcidií v jejich gastrointestinální soustavě a pokusit se determinovat rozdíly během pasáže mezi jednotlivými taxony krmného hmyzu (Blattodea, Coleoptera, Orthoptera). Ve výsledcích pokusu bylo prokázáno pasážování životaschopných oocyst kokcidií z rodů Isospora a Choleoeimeria v trávicím traktu krmného hmyzu. Nejvíce oocysty pasážoval cvrček Gryllus asimillis, dále šváb Blaptica dubia a nejméně byla zjištěna pasáž u larválního stadia brouka Zophobas morio.
|
|
|
Vliv přídavku quercetinu na výskyt kokcidií u králíků
Dvořáčková, Nikola
Tato diplomová práce se zabývá vlivem flavonoidu quercetinu na obsah oocyst kokcidií u králíků. Zároveň hodnotí i vliv na hmotnost, denní přírůstky, konverzi kr-miva, denní a celkovou spotřebu krmiva a biochemické parametry krve. Krmný pokus trval celkem 116 dní. Byly pro něj vytvořeny dvě skupiny odstavených králíků, po 6 kusech, plemene Japonský králík. Věk králíků byl 35–149 dní u pokusné a 31–145 dní u kontrolní skupiny. Průměrná hmotnost na začátku pokusu byla 267 g, na konci 2288 g. Pro skupinu pokusnou byla připravena speciální krmná směs s 1,9% přídav-kem quercetinu, jež byla podávána v množství 1, 2 a 4 g na den v závislosti na jejich zvyšující se hmotnosti. Přídavek 0,01 – 0,04 g/kus/den, flavonoidu quercetinu, neměl negativní vliv na zdravotní stav, užitkovost a biochemické parametry krve. Pokusná skupina měla nižší průměrný počet oocyst (EPG) než skupina kontrolní (quercetin = 328, kontrola = 640). Byl zjištěn statisticky významný vliv quercetinu na množství oocyst kokcidií (P < 0,05), způsoben pravděpodobně jeho antioxidačním působením, podporou imunit-ních reakcí a tím udržování zdravého prostředí střev. Quercetin tedy může být poten-ciální látkou pro prevenci kokcidiózy.
|
|
|
Kokcidie ptáků Galapág
KORDÍKOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá kokcidiemi rodu Eimeria a Isospora nalezenými v trusu ptáků z Galapážských ostrovů. Práce popisuje prevalenci těchto parazitů mezi jednotlivými ostrovy a druhy ptáků. Popis nalezených kokcidií se zakládá na morfologických znacích parazitů a na jejich fylogenetických vztazích.
|
|
|
Střevní paraziti ptáků na Svalbardu
ŽÁNOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo získat poznatky o rozšíření střevních parazitů u ptáků na Svalbardu. Pro detekci vnějších stádií kokcidií, kryptosporidií a mikrosporidií byly zvoleny neinvazivní koprologické metody. Součástí výzkumu byl sběr vzorků trusu v terénu a laboratorní vyšetření mikroskopickými a molekulárními metodami.
|
|
|
Endoparazitózy ovcí na konvenčních farmách a biofarmách
Vomáčková, Karolína
Cílem této práce je zhodnocení rozdílu ve výskytu endoparazitů ovcí na konvenční farmě a v biochovu. Součástí tohoto zhodnocení je vypracování literární rešerše podle naší a zahraniční odborné literatury týkající se problematiky endoparazitických hlístic, tasemnic a kokcidií u ovce domácí. Podle této rešerše lze v podmínkách ČR zachytit sedm závažnějších druhů kokcidií, čtrnáct druhů střevních hlístic, dva druhy plicních hlístic, dva druhy tasemnic a dva druhy motolic. Praktické sledování probíhalo pomocí nedestruktivních koprologických metod v průběhu roku 2016. Během sledování byly zachyceny čtyři druhy kokcidií (Eimeria bakuensis, Eimeria ovinoidalis, Eimeria parva, Eimeria crandalis) sedm druhů střevních hlístic (Haemonchus concortus, Trychostrongylus spp.axei, Nematodirus spp., Cooperia curticei, Bunostomum trigonocephalum, Chaberia ovina, Oesophagostomum venulosum), jeden druh plícních hlístic (Protostrongylus rufescens) a jeden druh tasemnice (Moniezia expansa). Prevalence a intenzita infekce se lišily podle způsobu hospodaření, způsobu péče o ovce včetně odčervování a také podle ročního období. Celkově byl jako zdravější vyhodnocen biochov, lze tedy jako praktický výstup této práce doporučit také v konvenčních chovech věnovat ovcím více péče s ohledem na životní cykly parazitů.
|
|
|
Vliv chovatelského prostředí na výskyt endoparazitů ovcí na Tišnovsku
Vomáčková, Karolína
Cílem této práce bylo vypracování literárního přehledu týkajícího se problematiky endoparazitických hlístic, tasemnic, motolic a kokcidií u ovce domácí v souvislosti s podmínkami chovu a zoohygienickou péčí. Bylo zjištěno, že v našich podmínkách lze detekovat sedm druhů kokcidií, čtrnáct druhů střevních hlístic, tři druhy plicních hlístic, dva druhy tasemnic a čtyři druhy motolic. Dále jsou diskutovány možnosti tlumení parazitů pomocí podmínek chovatelského prostředí. Praktické koprologické vyšetření vzorků probíhalo na podzim roku 2018 v deseti různých chovech na Tišnovsku. Byly zaznamenány 4 druhy kokcidií (Eimeria bakuensis, E. crandalis, E. parva, E. ovinoidalis), 8 druhů střevních hlístic (Bunostomum trigonocephalum, Cooperia curticei, Haemonchus contortus, Chabertia ovina, Nematodirus spp., Oesophagostomum venulosum, Trichuris ovis, Trichostrongylus spp.), dva druhy plicních hlístic (Muellerius capillaris, Protostrongylus rufescens) a jeden druh tasemnice (Moniezia expansa). Prevalence a intenzita infekce se v chovech lišily. Z práce lze vyvodit, že v chovatelských podmínkách má pozitivní vliv na průběh parazitárního onemocnění přídavek krmných doplňků v době bahnění.
|
|
| |
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Výskyt kokcidiové nákazy je velkým problém na bažantích farmách. Cílem této studie proto bylo prokázat, že toto onemocnění lze léčit nekonvenčními metodami za pomoci krmných doplňků. V této studii byly použity následující krmné doplňky: prebiotika (Ascophyllum nodosum), probiotika (Lactobacillus fermentum), Homeopatika, Sulfacox a pokrutiny ze semen révy vinné (Vitis vinifera). Pokus probíhal na farmě Daniela v obci Hůrka (v blízkosti Horní Plané), a to od 26.7.2014 do 10.5.2014. Bylo sestaveno šst skupin, z čehož bylo 5 pokusných a jedna kontrolní. V každé skupině bylo 15 bažantů. V tomto experimentu byl použit Phasianus colchicus. Krmné doplňky byly podávány po dobu dvou týdnů, pak byla dva týdny pauza v podávání a pak pokus opět pokračoval. Vzorky trusu byly rozborovány v laboratoři pomocí flotační metody v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapsány do tabulek a následně vyhodnoceny. U skupin Ascophyllum nodosum, Homeopatika a Lactobacillus fermentum Byl prokázán pozitivní vliv těchto krmných doplňků na snížení frekvence výskytu oocyst v trusu a v zažívacím traktu bažantů.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu slepic
PAZDERKOVÁ, Lenka
Základní preventivní opatření každého chovu má zásadní vliv na celkový zdravotní stav drůbeže a dá se tak předcházet nemalým ekonomickým ztrátám. Cílem této práce bylo získat základní poznatky o výskytu oocyst kokcidií v trusu a o výskytu patologických změn na střevní sliznici brojlerových kuřat po podání vybraných krmných doplňků. Pozorování proběhlo vždy na 250 kusech jednodenních brojlerových kuřat ve sledovaném období zima 2013 a léto 2014. Byly vytvořeny čtyři pokusné (prebiotika, probiotika, homeopatika, kokcidiostatika) a jedna kontrolní skupina. Pokusným skupinám byly podávány vybrané krmné doplňky od 6. dne života po dobu 14 dní. Směsné vzorky trusu byly odebírány dvakrát týdně a následně zpracovávány v laboratoři. Pod světelným mikroskopem byla poté sledována frekvence výskytu oocyst kokcidií. Dále byla během plánovaných porážek kuřat (vždy u pěti kusů z každé skupiny) odebrána a vyšetřena střeva (celkem ve třech opakováních po 7 dnech), aby se potvrdil nebo vyvrátil výskyt patologických změn spojených s kokcidiózou drůbeže. Při pokusu byla prokázána snížená frekvence výskytu oocyst kokcidií v trusu kuřat u všech skupin ze zimního i letního sledovaného období. Patologické změny na sliznici střev však prokázány nebyly.
|
|
|
Vliv vybraných krmných doplňků na výskyt kokcidií v zažívacím traktu bažantů
ŠÍP, Pavel
Kokcidioza působí velké problémy v umělých chovech bažantů, tento výzkum má prokázat využití nekonvenkčních přípravků k jejímu potlačení. Pro tento pokus byly použity přípravky: Biopolym- výtažek z hnědých mořských řas jako prebiotikum, Laktovita- probiotikum obsahující bakterii Lactobacillus sporogenes a homeopatika. Pokus probíhal v období od 1.7.2012 do 18.11.2012 na Ranči Daniela v Hůrce u Horní Plané. Byly vytvořeny tři skupiny po třinácti bažantích kuřatech a jedna kontrolní skupina taktéž o třinácti kusech. Pro pokus byla použita bažantí kuřata Bažanta obecného (Phasianus colchicus) z vlastního chovu. Bažantům byly podávány biopreparáty vždy po dobu dvou týdnů a dva týdny bez podávání. Po celu dobu pokusu byly odebírány vzorky trusu a pomocí koprologického vyšetření jsme prováděli flotaci v Sheatherově cukerném roztoku. Výsledky byly zapisovány do tabulky a následně vyhodnoceny. Byl prokázán příznivý vliv zejména Biopolymu a homeopatik na zažívací trakt bažantích kuřat a následný výskyt oocyst kokcidií v trusu.
|
host ::
RSS.