Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv zahraniční politiky na vztah japonských politických stran a ozbrojených složek v meziválečném období
Kafka, Martin ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
V této práci jsem se zabýval především vlivem zahraniční politiky na vývoj vztahů mezi japonskými politickými stranami a ozbrojenými složkami v meziválečném období. Zkoumal jsem jakým způsobem se politické strany a ozbrojené složky vzájemně ovlivňovaly, a které faktory měly vliv na vzájemné rozložení jejich moci na japonské politické scéně. Dále jsem se pokusil postihnout, jakým způsobem tyto vztahy přispěly k růstu významu i následnému pádu politických stran a jak se podepsaly na militarizaci japonského státu a následném směřování Japonska ke 2. světové válce. Zaměřil jsem se proto na zkoumání období let 1921 až 1936, ve kterém se odehrály klíčové události určující podobu Japonska přinejmenším do konce 2. světové války.
Koncept znečištění kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století
Mornsteinová, Lucie ; Labus, David (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat vznik a vývoj okrajových společenských tříd spojovaných s konceptem rituální nečistoty kegare v Japonsku na přelomu 16. a 17. století. Mezi hlavní otázky, které si práce klade, patří, jakým směrem směřoval od konce japonského středověku vývoj těchto okrajových skupin, zda došlo pod vlivem sjednotitelů Japonska k narušení tohoto vývoje, a pokud ano, jakým směrem se poté vydal, případně zda byly snahy o zmrazení společenského systému motivovány i snahou o omezení přístupu ke strategickým surovinám, či zda byly jen vedlejším výsledkem dílčích vyhlášek a omezení. Při hledání odpovědí na tyto otázky jsem použila dva přístupy. V první řadě jsem diachronně popsala vývoj okrajových skupin a konceptu kegare od nejstarších dob, a poté jsem na tyto poznatky aplikovala analytickou teorii grid and group Mary Douglasové, čímž bylo prokázáno, že vývoj okrajových skupin byl v případě skupiny koželuhů eta během analyzovaného časového úseku výrazně urychlen, zatímco v případě skupin "nelidí" hinin vedl spíše ke stagnaci a regresi. Tato práce umožňuje vhled do tohoto často přehlíženého aspektu japonských dějin a její výsledky snad do jisté míry vrhají světlo na příčiny diskriminace potomků skupin burakumin, která v Japonsku pokračuje dodnes.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.