|
|
Analýza přístupů ke stanovování havarijních zón
Kusova, Yana ; Tabas, Marek (oponent) ; Kotek, Luboš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou přístupů ke stanovování havarijních zón v Rusku a v Česku. Cílem řešení této úlohy je provést literární rešerši v oblasti dané problematiky a popsat přístupy ke stanovování havarijních zón. Praktická část obsahuje vypočet havarijních zón v případě úniku nebezpečných chemických látek, které bývají nejčastěji příčinou průmyslových havarií.
|
|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Strategie přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v ČR, problematika evakuace, východiska, záměry, zdroje, odpovědnosti
BINKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá problematikou evakuace a přesídlení obyvatelstva po radiační havárii v České republice a také zjišťováním klíčových otázek, které v této problematice mohou pro občana žijícího v zóně havarijního plánování nastat. Práce je členěna do dvou částí, první část je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. Práce se zabývá platnou legislativou o radiační ochraně a jaderné bezpečnosti. Jsou zde popsány jaderné elektrárny nacházející se v České republice. Dále jsou v této části vysvětleny základní pojmy, co je radiační mimořádná událost, radiační nehoda, radiační havárie, fáze radiační havárie a další pojmy, které pomohou pochopit danou problematiku. V teoretické části jsou zmíněny radiační nehody a havárie, které se udály ve světě. V práci jsou popsány kroky pro zvládání radiační mimořádné události. Dále je zde vysvětleno havarijní plánování, co je to vnitřní a vnější havarijní plán a také národní radiační havarijní plán. Podrobněji jsou v práci vysvětleny i dopady radiační havárie. Teoretická část se dále zabývá jadernou elektrárnou Dukovany, jaká je zóna havarijního plánování, zpracovanými havarijními plány elektrárny, havarijním štábem, a především postupy při radiační havárii od varování a informování obyvatelstva až po evakuaci a případné přesídlení. Součástí této práce jsou i popsané zkušenosti, které se získaly po radiační havárii jaderné elektrárny Fukušima. V praktické části byl proveden výzkum, kde byla použita metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl určen pro obyvatelstvo žijící v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany, jeho cílem bylo zjistit, jaké klíčové otázky a problémy během nutnosti evakuace při radiační havárii by mohly nastat pro občany žijící v této zóně. Dotazníkové šetření bylo rozpracováno do grafů a obrázků a získané informace byly interpretovány a podrobněji rozepsány v diskusi.
|
|
|
Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města
WINTEROVÁ, Sabina
Bakalářská práce s názvem "Evakuace obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečné chemické látky na území vybraného města" je složena z teoretické a empirické části. Teoretická část čtenáře seznámí se základními pojmy, s pojmem evakuace, prostředky individuální i improvizované ochrany či platnou legislativou vztahující se k tématu. Nedílnou součástí teoretické části je stručné představení města Sokolov, ve kterém se nachází chemický závod Synthomer a.s., který je předmětem této práce. Dále se zde nachází výčet chemických látek, se kterými se zde pracuje. V empirické části naleznete výzkum, který si kladl za cíl zjistit, zda jsou obyvatelé seznámeni s vnějším havarijním plánem společnosti.
|
|
|
Zásady připravenosti rodiny na evakuaci ze ZHP JE
MENČÍKOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce zkoumá, jaká je míra znalostí rodin žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín v rámci evakuace. Zaměřuje se zejména na zna-losti obsahu evakuačního zavazadla, evakuačních tras, orgánů, které toto opatření organizují a dalších důležitých informací, které se nacházejí zejména v Příručce pro ochranu obyvatelstva při radiační havárii Jaderné elektrárny Temelín. Teoretická část vychází z analýzy současné problematiky. První část je zaměřena na princip fungování jaderné elektrárny a její zabezpečení, na které je kladen značný důraz. Dále je zde probíráno téma radiační mimořádné události a následně účinku ionizujícího záření na organismus. Další kapitola je věnována problematice ochranných opatření, která by mohla být v případě havárie jaderné elektrárny vyhlášena. V posledním oddílu teoretické části se práce zaměřuje na téma havarijních plánů, neboť tyto jsou nezbytné pro nastolení pravidel, kterými by se dotčené orgány a obyvatelé v případě nutnosti museli řídit. V souvislosti s těmito tématy je zmíněn i právní rámec, který se danou problematikou zabývá. V praktické části je ověřována míra informovanosti rodin žijících v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny o tom, jak při evakuaci postupovat. K tomu bylo použito kvantitativní dotazníkové šetření a byla stanovena hypotéza s tvrzením, že alespoň 50 % dotazovaných nemá dostatečné znalosti o tom, jak postupovat během evakuace ze ZHP JE. Za tímto účelem byla vytyčena metodika statistického zpracování. Po vyhodnocení získaných dat byly odpovědi na jednotlivé otázky zpracovány graficky. Dále se práce podrobněji zabývá jednotlivými otázkami. Stanovená hypotéza je potvrzena na základě zhodnocení výsledků pomocí metod popisné statistiky. V diskuzi jsou analyzovány otázky, které byly vytvořeny a jsou zde komentována daná zjištění. Dále jsou navrženy způsoby, jak zlepšit povědomí obyvatel o dané problemati-ce, které je hodnoceno jako nízké. Poznatky a informace shromážděné v této diplomové práci mohou sloužit jako edukační materiál nebo jako základ pro další šetření v rámci dané problematiky.
|
|
|
Prostředky dekontaminace osob a techniky v zóně havarijního plánování
NIMANSKÝ, Jiří
V České republice se nacházejí dvě jaderné elektrárny, pro které se v případě radiační havárie navrhují opatření k ochraně obyvatelstva. Tato diplomová práce se zabývá jedním z nich, a to dekontaminací osob a techniky v zóně havarijního plánování. Teoretická část diplomové práce je zaměřena převážně na poznatky a pojmy z oblasti ionizujícího záření, radiační ochrany a havarijního plánování. Hlavním cílem bylo provést analýzu, komparaci a evaluaci stávajících a nově zaváděných dekontaminačních prostředků osob a techniky Hasičského záchranného sboru České republiky a Armády České republiky. Pro tyto účely bylo vybráno osm dekontaminačních zařízení, které jsou vyčleňována pro použití při radiační havárii. Jedním z dílčích cílů je také porovnání dekontaminačních metod a postupů obou složek. Ke komparaci bylo využito kvantitativního zpracování zkoumaných parametrů a pro získání výsledků byl využit způsob vícekriteriálního rozhodování, a to bodovací metodou. K získání dat a informací byly provedeny rešerše dostupných publikací, metodických listů a návodů k dekontaminačním zařízením. Všechny informace byly zkonzultovány s chemickými odborníky z řad Hasičského záchranného sboru České republiky a chemických jednotek Armády České republiky. Výsledky komparace prokázaly, že dekontaminační zařízení příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky jsou pro použití při radiační havárii vhodnější. Jejich hlavními výhodami jsou účinnější řešení dekontaminace raněných a systém pro zachycení a jímání kontaminované vody. Prostředky Armády České republiky by však po dílčích úpravách byly schopny vykonávat stejnou činnost. Dekontaminační zařízení pro řešení radiační havárie jsou neustále zdokonalovány. Příkladem je přenosný rámový detektor gama záření. Ten umožňuje urychlit dekontaminační proces a šetří tím síly a prostředky nasazené při řešení mimořádné události.
|
|
|
Analýza přístupů ke stanovování havarijních zón
Kusova, Yana ; Tabas, Marek (oponent) ; Kotek, Luboš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou přístupů ke stanovování havarijních zón v Rusku a v Česku. Cílem řešení této úlohy je provést literární rešerši v oblasti dané problematiky a popsat přístupy ke stanovování havarijních zón. Praktická část obsahuje vypočet havarijních zón v případě úniku nebezpečných chemických látek, které bývají nejčastěji příčinou průmyslových havarií.
|
|
|
Průzkum informovanosti studentů v oblasti ochrany obyvatelstva provedený ve vybraných středních odborných školách a gymnáziích vně a uvnitř zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany
KOLÁŘOVÁ, Helena
Spektrum typů hrozeb a jejich vzájemných kombinací je velmi široké. Podstata některých zůstala po tisíciletí nezměněna, jiné během vývoje lidstva zanikly nebo změnily svou podobu, další se stále objevují. Efektivní zvládání mimořádných situací však kromě příslušných odborníků, organizací, systémů a právních předpisů vyžaduje také připravené a informované obyvatelstvo. Hlavní část znalostí a dovedností z oblasti ochrany obyvatelstva a chování při mimořádných situacích získají děti na základním a poté středním stupni vzdělávání. Předmětná tematika je do obsahu vzdělávání základních a středních škol zařazena na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 13 586/03-22, a s ním souvisejícího dodatku k učebním dokumentům "Ochrana člověka za mimořádných událostí", č. j. 13 586/03-22, ze dne 4. března 2003. Výuka probíhá v rozsahu nejméně šesti vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, nejčastěji průřezově v rámci vybraných předmětů. Významnou úlohu ve vzdělávání obyvatel má také Hasičský záchranný sbor České republiky. Tato diplomová práce má jako jeden ze svých cílů provedení průzkumu znalostí a názorů vybrané části populace ve věku 15 až 20 let týkajícího se chování v případě mimořádné události a základních vědomostí o integrovaném záchranném systému. Dalším cílem je zhodnocení, zda na výsledky průzkumu má vliv skutečnost, že škola a trvalé bydliště studenta leží uvnitř nebo vně zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (ZHP EDU). Teoretická část práce je zaměřena především na vývoj vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva po roce 1991 a na současný systém vzdělávání v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí na středních odborných školách a gymnáziích. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dvě hypotézy. Podle hypotézy H1 mělo mít alespoň 75 % studentů více než polovinu odpovědí správných. Hypotéza H2 byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, které předpokládaly, že mezi informovaností studentů gymnázií trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, stejně jako mezi informovaností studentů středních odborných škol trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, není statisticky významný rozdíl. Na základě naměřených dat bylo nutno zamítnout hypotézu H1, neboť požadovaného výsledku, tedy nadpolovičního počtu správných odpovědí v dotazníku, dosáhlo pouze 21,5 % studentů. Průměrná úspěšnost v dotazníku byla 41,3 % správných odpovědí. Při testování parametrických hypotéz bylo komparací výběrových statistických souborů prokázáno, že informovanost studentů obou zkoumaných středních odborných škol je na stejné úrovni a že ani mezi informovaností studentů gymnázií vně a uvnitř ZHP EDU není statisticky významný rozdíl. Hypotéza H2 byla tedy potvrzena. Z výsledků průzkumu vyplývá, že informovanost studentů v oblasti ochrany obyvatelstva není na dostatečně vysoké úrovni. Jako vhodné řešení tohoto problému se jeví výuka dané problematiky v rámci samostatného předmětu zaměřeného na ochranu člověka.
|
|
|
Porovnání připravenosti obyvatel zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany a zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice v oblasti ochrany obyvatelstva s přihlédnutím k diferenciaci populace
KOLÁŘ, Jiří
Dobrá připravenost obyvatel na mimořádnou událost způsobenou radiační havárií je důležitým předpokladem pro zvládnutí této situace, pro bezproblémový průběh opatření souvisejících s ochranou obyvatelstva a samozřejmě je důležitým předpokladem pro ochranu života a zdraví každého jedince. Lidé by si měli rizika mimořádných událostí uvědomovat, v rámci svých možností na ně být připraveni tak, aby byli schopni pomoci sobě i svým blízkým. Cílem této diplomové práce bylo provést průzkum připravenosti obyvatel zón havarijního plánování jaderných elektráren v České republice (Jaderná elektrárna Dukovany) a na Slovensku (Jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice) na mimořádnou událost a posoudit, zda se tato připravenost v obou státech liší. Elektrárny v Dukovanech a Jaslovských Bohunicích byly pro výzkum zvoleny právě proto, že byly vybudovány a uvedeny do provozu ještě v době společného státu Čechů a Slováků. Pro práci byla stanovena hypotéza: Připravenost obyvatel na mimořádnou událost v zónách havarijního plánování jaderných elektráren v České republice a na Slovensku je na stejné úrovni. S přihlédnutím k diferenciaci populace byly samostatně vyhodnoceny odpovědi respondentů ve věkové kategorii 41-65 let. Teoretická část této práce je ve svém úvodu zaměřena na historický vývoj jaderných elektráren na území bývalého Československa a zabývá se výhodami a nevýhodami výroby elektrické energie pomocí štěpné reakce. Další část pojednává o bezpečnosti a bezpečném provozu jaderných elektráren. Je zde zmíněna mezinárodní stupnice hodnocení závažnosti jaderných událostí včetně příkladů havárií jaderných zařízení. V závěru teoretické části je uveden přehled legislativních předpisů vztahujících se k jaderné bezpečnosti a ochraně obyvatelstva v obou státech a přehled opatření týkajících se ochrany obyvatelstva při nastalé radiační havárii. Výzkumná část této práce byla zahájena formou dotazníkového šetření u obyvatel v obou zónách havarijního plánování. Polovina z celkových šestnácti otázek je vyhodnocena formou deskriptivní a matematické statistiky, odpovědi na zbývající otázky poukazují na chování, informovanost, připravenost a odlišné potřeby lidí v případě nouzového ukrytí a evakuace při mimořádné události způsobené radiační havárií v jaderné elektrárně. Hypotéza byla ověřována dvojvýběrovým parametrickým testováním. Prostřednictvím t-testu bylo prokázáno, že v připravenosti obyvatel obou zón havarijního plánování není statisticky významný rozdíl. Hypotéza byla tedy přijata. Použitím testu dobré shody bylo zjištěno, že empirické rozdělení u obou výběrových statistických souborů lze nahradit normálním rozdělením, takže lze obě empirické křivky nahradit Gaussovou křivkou. Dílčí výzkum byl zaměřen na věkovou kategorii 41-65 let. I zde byla prokázána neparametrickým testováním normalita u obou výběrových statistických souborů. Rovněž aplikace dvojvýběrového parametrického testování potvrdila, že připravenost obyvatel této věkové kategorie se v obou zónách neliší. Jednotlivé odpovědi byly zaznamenány graficky a v diskuzi byly okomentovány rozdíly a specifika zejména s ohledem na odlišné znalosti, chování a specifické požadavky lidí v případě evakuace. V souvislosti s výsledky naměřenými v jednotlivých zónách havarijního plánování by bylo vhodné uvážit, zda by místo zjištěného normálního rozdělení připravenosti nemělo být naměřeno jiné, například Poissonovo rozdělení, které by svědčilo o lepší připravenosti na mimořádné události. Důležitá je edukace a osvěta takovou formou, která vzbudí zájem obyvatel žijících v zónách havarijního plánování o danou problematiku.
|
|
|
Statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren
HAJÍČKOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá tématem statistické šetření vybraných úkolů ochrany obyvatelstva v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Problematika ochrany obyvatelstva se vyvíjí od 30. let dvacátého století až do současnosti.V současné době je ochrana obyvatelstva rozvíjena především prostřednictvím Koncepcí ochrany obyvatelstva, kdy nejnovější je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030.Cílem této práce bylo srovnat informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování jaderných elektráren.Vzhledem k možné mimořádné události v podobě radiační havárie hraje informovanost obyvatelstva značnou roli.V teoretické části práce byla rozebrána ochrana obyvatelstva, právní normy a dokumenty, které se touto problematikou zabývají. Dále byla definována opatření týkající se ochrany obyvatelstva, která mají za úkol snížit vliv následků mimořádných událostí nebo krizových situací na zdraví a životy obyvatelstva, majetek a životní prostředí. V práci je zmíněno i havarijní plánování a popsány druhy havarijních plánů.Druhá polovina teoretické části práce se zabývala popisem vybraných statistických metod.Mezi základní metody deskriptivní statistiky patří formulace statistického šetření, škálování, měření a elementární statistické zpracování,které byly v práci rozebrány.V základních metodách matematické statistiky bylo popsáno neparametrické testování a parametrické testování, kde bylo vysvětleno dvojvýběrové parametrické testovaní se zaměřením na t-test a F-test.V poslední kapitole této části byly popsány metody vícerozměrné statistiky.Ve výzkumné části byly ke splnění cíle práce stanoveny následující hypotézy a dílčí hypotézy: H1 - Mezi zónou havarijního plánováni jaderné elektrárny Temelín a zónou havarijního plánování jaderné elektrárny Dukovany není statistický významný rozdíl. H11-Mezi muži JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H12-Mezi ženami JE Temelín a JE Dukovany není statisticky významný rozdíl v informovanosti o případné mimořádné události. H2 - Informovanost obyvatel v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H21-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H22-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Temelín má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.H23-Informovanost obyvatel (mužů) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení. H24-Informovanost obyvatel (žen) v zónách havarijního plánování JE Dukovany má teoretické rozdělení blízké normálnímu rozdělení.Všechny vymezené hypotézy byly na základě použití metod deskriptivní a matematické statistiky ověřeny a přijaty.Výzkum proběhl na základě dotazníkového šetření v zónách havarijního plánování JE Temelín a JE Dukovany.V každé zóně vyplnilo dotazník obsahující 23 otázek 242 mužů a 270 žen.Veškerá data použitá ke zpracování výzkumu této práce mi byla zprostředkována v rámci projektu "Ochrana obyvatelstva v závislosti na diferenciaci populace" Bezpečnostní výzkum MV ČR (VG20132015122) řešený na Katedře radiologie,toxikologie a ochrany obyvatelstva, Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci Hasičského záchranného sboru ČR.Výsledky výzkumu ukázaly,že průměrná informovanost obyvatel žijících v zónách havarijního plánování jaderných elektráren nedosahuje ani 50 % a znalosti obyvatel o případné mimořádné události tedy nejsou příliš uspokojivé.Vzhledem k možnostem,které dnešní doba nabízí,ať už se jedná o přístup na internet či různé exkurze v jaderné elektrárně,by bylo žádoucí zlepšit informovanost obyvatel v této problematice.Obyvatelé žijící v zónách havarijního plánování obou jaderných elektráren by mohli být připravení na nestandardní situace nadprůměrně, nikoliv jen v podobě Gaussovy křivky.
|
host ::
RSS.