|
|
Vliv ekosystémového inženýra bobra na lokální diverzitu obratlovců
Komár, Ondřej ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Uhlíková, Jitka (oponent)
Bobři (Castor spp.) patří mezi ekologické inženýry a klíčové druhy pro svou schopnost výrazně modifikovat krajinu pro své ekologické potřeby. Bobři však nevytváří vhodná prostředí k životu a rozmnožování je sami pro sebe ale i pro celou škálu dalších druhů obratlovců a zvyšují tak lokální druhovou diverzitu. V současnosti žijí jen dva druhy bobrů, bobr evropský (Castor fiber) a bobr kanadský (Castor canadensis), ale v jejich schopnostech modifikovat lokální krajinu se při stejných ekologických podmínkách nijak neliší. Stavba bobří hráze na vodním toku a následné zatopení krajiny dává vzniknout bobří nádrži, která je vhodným prostředím k životu hlavně pro obojživelníky, sladkovodní želvy a vodní a brodivé ptáky. Bobři vytváří vhodná prostředí k životu rovněž pro další semi-akvatické savce, jako jsou například ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) a vydra říční (Lutra lutra). Vliv bobrů na lokální druhovou diverzitu ryb je složitý a závisí na vlastnostech vodního toku jako je například gradient proudu. Bobří hráze mohou také do určité míry omezit migraci tažných ryb, ale absolutní migrační bariéru pro ně nepředstavují. Bobři neovlivňují jen obratlovce obývající vodní a pobřežní ekosystémy. Bobří aktivita zvyšuje také lokální druhovou diverzitu terestrických druhů obratlovců, mezi které patří v první...
|
|
|
Genetické důsledky dramatických změn kontaktu a velikosti populací bobra evropského (Castor fiber)
Náhlovský, Jan ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Bobři prošli v posledních několika staletích dramatickým snížením velikosti populací následovaným expanzí podpořenou reintrodukcemi. V důsledku tohoto bottlenecku je zřejmě genetická variabilita velmi ochuzena. Je známo 31 recentních mitochondriálních haplotypů, přičemž některé byly popsány vícekrát nezávisle na sobě. Tyto haplotypy jsou rozděleny do dvou větví, na jejichž základě je rozpoznávána západní a východní ESU. Lokusy mikrosatelitů mají středně velkou variabilitu, naopak diverzita lokusů na chromozomu Y je velmi nízká. U druhého exonu MHC genu DRB bylo popsáno pouze deset alel. Žádný mitochondriální haplotyp ani MHC alela nejsou sdíleny napříč reliktními populacemi. Tato výrazná genetická struktura není u vzorků z doby před bottleneckem patrná. Popsané poddruhy bobra evropského jsou tedy pouze artefaktem posledního bottlenecku. Nově ustavené populace jsou často tvořeny bobry s různým původem a jsou více či méně prokřížené. Zdá se, že tyto admixované populace vykazují vyšší životaschopnost, a naopak u některých reliktních populací lze najít známky inbrední deprese. Při reintrodukcích je tedy výhodné použít jedince z několika zdrojových reliktních populací, popřípadě použít bobry z admixovaných populací. Více druhů prošlých bottleneckem a recentní expanzí vykazuje podobnosti s populační strukturou...
|
|
|
Genetické důsledky dramatických změn kontaktu a velikosti populací bobra evropského (Castor fiber)
Náhlovský, Jan ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Hulva, Pavel (oponent)
Bobři prošli v posledních několika staletích dramatickým snížením velikosti populací následovaným expanzí podpořenou reintrodukcemi. V důsledku tohoto bottlenecku je zřejmě genetická variabilita velmi ochuzena. Je známo 31 recentních mitochondriálních haplotypů, přičemž některé byly popsány vícekrát nezávisle na sobě. Tyto haplotypy jsou rozděleny do dvou větví, na jejichž základě je rozpoznávána západní a východní ESU. Lokusy mikrosatelitů mají středně velkou variabilitu, naopak diverzita lokusů na chromozomu Y je velmi nízká. U druhého exonu MHC genu DRB bylo popsáno pouze deset alel. Žádný mitochondriální haplotyp ani MHC alela nejsou sdíleny napříč reliktními populacemi. Tato výrazná genetická struktura není u vzorků z doby před bottleneckem patrná. Popsané poddruhy bobra evropského jsou tedy pouze artefaktem posledního bottlenecku. Nově ustavené populace jsou často tvořeny bobry s různým původem a jsou více či méně prokřížené. Zdá se, že tyto admixované populace vykazují vyšší životaschopnost, a naopak u některých reliktních populací lze najít známky inbrední deprese. Při reintrodukcích je tedy výhodné použít jedince z několika zdrojových reliktních populací, popřípadě použít bobry z admixovaných populací. Více druhů prošlých bottleneckem a recentní expanzí vykazuje podobnosti s populační strukturou...
|
host ::
RSS.