Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Predikce bleskové aktivity numerickým modelem předpovědi počasí
Uhlířová, Iva ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
Blesková aktivita je jedním z velice nebezpečných meteorologických jevů, který je důležité zkoumat, monitorovat i predikovat. Tato práce se zabývá predikcí bleskové aktivity pomocí Lightning Potential Index (LPI) v numerickém modelu předpovědi počasí (NWP) COSMO pro nastavení jedno- (1M) a dvoumomentové (2M) oblačné mikrofyziky a podává analýzu vztahu predikce k bleskům reálně detekovaným evropskou sítí EUCLID. Práce zkoumá vybrané události z let 2018 a 2019, pro něž byla v Česku zaznamenána výrazná blesková aktivita. Cílem práce je pro tyto události verifikovat prognostická pole LPI, respektive tato pole hodnotit z hlediska časoprostorového rozložení předpovídané vs. pozorované bleskové aktivity, a to poprvé nad územím Česka. Charakterizace dat detekovaných blesků v pros- toru a jejich denní chod ukazují shodu s teoretickými poznatky a vhodnost prostorového (horizontálního) i časového aspektu bleskové aktivity pro využití při verifikaci predikova- ných polí. Výsledky této práce úspěšně verifikují pole LPI jejich vztahem s detekovanými blesky v prostoru pomocí vztahu velikosti LPI a vzdálenosti nejbližšího blesku a také v čase podle shody časových průběhů předpovídané a pozorované události. Prognostická pole LPI se při nastavení 2M oblačné mikrofyziky prokázala být spolehlivější než při 1M oblačné...
Predikce bleskové aktivity numerickým modelem předpovědi počasí
Uhlířová, Iva ; Popová, Jana (vedoucí práce) ; Zacharov, Petr (oponent)
Blesková aktivita je jedním z velice nebezpečných meteorologických jevů, který je důležité zkoumat, monitorovat i predikovat. Tato práce se zabývá predikcí bleskové aktivity pomocí Lightning Potential Index (LPI) v numerickém modelu předpovědi počasí (NWP) COSMO pro nastavení jedno- (1M) a dvoumomentové (2M) oblačné mikrofyziky a podává analýzu vztahu predikce k bleskům reálně detekovaným evropskou sítí EUCLID. Práce zkoumá vybrané události z let 2018 a 2019, pro něž byla v Česku zaznamenána výrazná blesková aktivita. Cílem práce je pro tyto události verifikovat prognostická pole LPI, respektive tato pole hodnotit z hlediska časoprostorového rozložení předpovídané vs. pozorované bleskové aktivity, a to poprvé nad územím Česka. Charakterizace dat detekovaných blesků v pros- toru a jejich denní chod ukazují shodu s teoretickými poznatky a vhodnost prostorového (horizontálního) i časového aspektu bleskové aktivity pro využití při verifikaci predikova- ných polí. Výsledky této práce úspěšně verifikují pole LPI jejich vztahem s detekovanými blesky v prostoru pomocí vztahu velikosti LPI a vzdálenosti nejbližšího blesku a také v čase podle shody časových průběhů předpovídané a pozorované události. Prognostická pole LPI se při nastavení 2M oblačné mikrofyziky prokázala být spolehlivější než při 1M oblačné...
Vliv nově vzniklé jezerní plochy na mikroklima
Bartůňková, Kristýna ; Sokol, Zbyněk
Příspěvek se zabývá vlivem nově vzniklé jezerní plochy na lokální klima. Je motivován napuštěním antropogenního jezera Most na místě bývalého lomu Ležáky v severních Čechách. Vlivy na mikroklima, způsobené změnami ve fyzicko-geografických charakteristikách lokality, jsou zkoumány pomocí idealizovaných výpočtů numerického modelu COSMO, jehož součástí je také model jezera FLake. Vstupní přízemní data jsou získána měřením na meteorologické observatoři Kopisty a na stanici na jezeře, která měří rovněž teplotu vody v 16 vertikálních profilech až do hloubky 20 m. Pro popis vertikálního profilu atmosféry jsou využity analýzy meteorologických polí z Evropského střediska pro střednědobou předpověď (ECMWF). Z prvních výsledků vyplývá, že velká jezera zřetelně ovlivňují přízemní teplotu vzduchu v zimních a především v letních měsících, kdy za určitých meteorologických situací způsobují ochlazení vzduchu při zemském povrchu o více než 2°C. Se zvyšující se vzdáleností od zemského povrchu pochopitelně vliv jezera klesá. V horizontální rovině je vliv na změnu teploty patrný do vzdálenosti cca 3 km.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.