|
|
Šumavský srub jako místo paměti
Schambergerová, Tereza ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce se zabývá malou trampskou lokalitou na jednom ze šumavských vrcholků. Mapuje na základě dostupných pramenů a zejména výpovědí narátorů jednotlivé etapy a historii konkrétního srubu. Zachycuje a charakterizuje autority a komunity svázané se srubem a zasazuje místo do jejich kontextu. Popisuje zejména organizaci CHKO Šumava a obsáhle se věnuje trampingu jako fenoménu trávení volného času v období existence srubu. Hledá odpovědi na otázky, kdo je tramp a proč je srub v komunitě významnou lokalitou. Pátrá po společných prvcích mezi jednotlivými narátory a odpovídá také na zásadní otázku, co definuje skutečného trampa a jestli je zkoumaná lokalita skutečně trampským místem. Klíčová slova Orální historie, srub, tramping, CHKO Šumava, ochránci přírody, vojenské hlásky.
|
|
|
Metodika výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska
NOVOTNÁ, Anežka
Diplomová práce se zabývá metodikou výuky přírodovědy regionu na příkladu Klatovska. V první části je z odborné literatury vytvořen teoretický úvod, který popisuje Klatovsko z různých hledisek. Je zde probírána charakteristika, vymezení a členění území, fyzickogeografické údaje, socioekonomické údaje a ochrana krajiny a přírody. Práce se nezaměřuje pouze na obor přírodovědy, ale věcně a logicky ho doplňuje o informace z vlastivědy, které společně dávají ucelený pohled na řešené území. Nezbytnou částí diplomové práce je vlastní šetření, které provádí průzkum znalostí žáků 4. a 5. tříd základních škol. Pro tento výzkum používá metodu mentálního mapování doplněnou dotazníkovým šetřením. Výsledky šetření jsou následně v práci analyzovány a interpretovány pomocí přehledných grafů. Na základě zjištěných údajů o znalostech žáků týkajících se zájmového regionu Klatovska jsou připraveny praktické učební pomůcky pro pedagogy vyučující regionální přírodovědu a vlastivědu v daném regionu. Vytvořeny jsou učební texty pro přímou výuku žáků a navazující pracovní listy pro kontrolu hloubky znalostí a kvalitu výuky. Jako alternativní možnost výuky jsou zde předkládány zábavné projekty použitelné pro výuku celého Klatovského regionu.
|
|
|
Základní analýza geografických a biotopových nároků puštíka bělavého v NP a CHKO Šumava
LORENCOVÁ, Jana
Předkládaná diplomová práce se zabývá základní analýzou geografických a biotopových nároků puštíka bělavého v NP a CHKO Šumava. Úvodní kapitoly se věnují cílům práce. Kapitola {\clqq}metodika zpracování`` se definuje jednotlivé metody, které jsou použity pro samotné zpracování dat, tj. vyznačení výskytů jedinců v topografických, geobotanických mapách a leteckých snímcích. Následná kapitola předkládá vymezení území NP a CHKO Šumava dle přírodních poměrů. Další část mé práce shrnuje existující podklady k puštíku bělavém a projektu reintrodukce tohoto druhu na Šumavě. Dále práce obsahuje stanovení hodnotících kritérií, parametrů a vlastní analýzu geografických a habitatových charakteristik. Závěr je věnován vlastnímu hodnocení sledovaných prvků.
|
|
|
Posouzení biodiverzity dřevin v závislosti na nadmořské výšce v okolí vybraných naučných stezek NP a CHKO Šumava
BATOVCOVÁ, Martina
Biodiverzitu dřevin jsem studovala podél naučné stezky: Kubova Huť 1003 m.n.m. {--} vrchol NPR Boubínský prales 1363 m.n.m., v odlišných nadmořských výškách. Měření jsem prováděla transektovou metodou. Celou trasu jsem rozdělila na 8 pomyslných liniových úrovní, vzdálených od sebe navzájem cca 50 m. n. m. Na každé úrovni jsem vymezila 6 transektů kolmo na směr stezky: 3 na pravé straně a 3 na levé straně stezky {--} vždy mezi sebou vzdáleny 10 m. Jako transekty jsem vymezovala čtvercové plochy o rozloze 30 m2. V každém transektu jsem určila druh dané dřeviny. Dále jsem počítala zmlazení semenáčků v okolí 1m okolo každého stromu. Počítala jsem též tlející dřevo a zmlazení semenáčků v jeho okolí a také jsem na dané ploše zaznamenávala počet souší a zmlazení okolo těchto jedinců.
|
|
|
Hodnocení biotopů metodou BVM s hlavním zaměřením na lesní ekosystémy ve vybraném území v CHKO Šumava
KOUKOLOVÁ, Marie
Šumavské lesy v současné době procházejí změnami. Veliký vliv na tyto změny v lesních ekosystémech má napadení lýkožroutem smrkovým (což je v současné době považováno na Šumavě za kůrovcovou kalamitu). Další vliv na změny lesů má vzrůstající imigrace lidské populace. Díky lidské populaci se některé přírodní a přírodě blízké biotopy pomalu přeměňují na více antropicky ovlivnění biotopy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit vlastní mapu biotopů s jejich hodnocením, včetně hodnocení individuálního. Takto ohodnocená mapa biotopů, vytvořená na základě jemnějšího kombinovaného mapování Natura 2000-BVM, byla srovnána s mapou vytvořenou na základě mapového podkladu Corine Land Cover s hrubším mapovým zrnem. Na závěr byl zhodnocen stav lesa z hlediska přirozenosti a stavu lesních porostů. Zpracování a analýza výsledků byla provedena v prostředí ArcGIS. Výsledkem mé práce byly mapy vytvořené pomocí kombinovanou metodou Natura 2000-BVM bez individuálního hodnocení a s použitím individuálního hodnocení. Rozdíl mezi oběma variantami činil 1,7 bodů/m2, přičemž vyšší hodnoty byly zjištěny u map bez individuálním hodnocením. Stejně tak tomu bylo i po přepočítání na peněžní hodnotu. V tomto případě byla hodnota celého mapového listu vyšší o 25,1 Kč/m2 bez použití individuálního hodnocení. Při použití mapového podkladu Corine LC byla zjištěna nižší hodnota než při použití mapového podkladu Natura 2000-BVM s oběma způsoby hodnocení. V závěru práce byl zhodnocen stav lesa, přičemž bylo zároveň zjištěno, že nejnáchylnější ke ztrátě charakteru přírodního biotopu je typ biotopu L5.4 Acidofilní bučiny. Výsledky práce přispěly k problematice hodnocení biodiverzity v krajině, a to i z peněžního hlediska. Srovnání mapových podkladů Natura 2000-BVM a Corine LC umožní výběr vhodnějšího podkladu při konkrétním mapování biotopů krajinného segmentu. Zhodnocení stavu lesa na studovaném mapovém listu by mohlo být dalším příspěvkem k poznání dynamiky lesních ekosystémů na Šumavě.
|
host ::
RSS.