|
|
Protipovodňová opatření a povodňové plány na vybraném povodí řeky Lužnice
KUKAČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a výzkumné. V teoretické části je popsáno obecně téma povodní, ochrany obyvatelstva před povodněmi, protipovodňových opatření, povodňových plánů a právních předpisů, které jsou s povodněmi spojeny. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena konkrétně na řeku Lužnici a na dotčené obce, ve kterých probíhal kvalitativní výzkum. Jedná se o obce Vlkov, Veselí nad Lužnicí, Dráchov a Soběslav. Aby došlo k naplnění cíle této diplomové práce, bylo nezbytné shromáždit nejenom povodňové plány dotčených obcí, ale i jiné neveřejné dokumenty a ty důsledně analyzovat a komparovat mezi sebou. Na základě této analýzy a komparace byly uceleny informace týkající se protipovodňových opatření v obcích, kde probíhalo následně vlastní šetření. Všechny tyto ucelené informace jsou poznamenány v kapitole Výsledky. Během vlastního kvalitativního výzkumu došlo ke zjištění několika chyb a nedostatků v povodňových plánech obcí na povodí řeky Lužnice. Tyto nedostatky spočívají především v nenávaznosti povodňových plánů a absencí ohrožených objektů, které by v povodňových plánech měly být zaznamenány. Tyto objekty představují pro obce antropogenní rizika. Další nedostatky byly shledány v aktualizacích povodňových plánů. Tyto aktualizace by měly být prováděny pravidelně, což se ale v praxi neděje. Např. povodňový plán obce Vlkov je starý 22 let a byl aktualizován pouze jedenkrát. Při zkoumání oficiálních internetových stránek obcí byly zjištěny další nedostatky a to v informovanosti obyvatelstva. Vlastní šetření a analýza povodňových plánů přinesly odpověď na výzkumnou otázku. Jednotlivé povodňové plány a protipovodňová opatření na sebe nenavazují.
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody za extrémních hydrologických situací v nivě horní Lužnice
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je analýza vlivu extrémních hydrologických událostí (povodní a sucha) z hlediska interakce podzemní a povrchové vody v říční nivě. Cílem této práce je také zhodnocení hydrologického režimu vybraného povodí a důkaz retenčního potenciálu zachovalé přírodní nivy. Zvolené cíle práce byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemní a povrchové vody v zájmové lokalitě. Na základě dat z vrtů a digitálního modelu reliéfu, bylo možné vytvořit představu o kolísání hladiny podzemní vody v oblasti říční nivy ve vybraných hydrologických situacích. Data z povrchového toku byla získána z několika stanovišť ve směru toku Lužnice. Tím bylo umožněno graficky znázornit jednotlivé povodňové vlny a charakterizovat jejich velikost, rychlost a transformaci po průchodu zachovalou přírodní nivou Lužnice. Provedeným výzkumem byla potvrzena retenční schopnost nivy, která je nejvýznamnější při průtocích mírně převyšujících průtočnou kapacitu koryta řeky. V dobách extrémních povodní či v období se zvýšeným počtem kulminací v relativně krátké době za sebou se však retenční potenciál nivy snižuje. Naproti tomu se v období sucha gradient proudění podzemní vody otáčí a hladina v tocích je vodou z nivy nadlepšována. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že přítomnost přírodně zachovalé nivy...
|
|
|
Interakce podzemní a povrchové vody za extrémních hydrologických situací v nivě horní Lužnice
Fialová, Petra ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je analýza vlivu extrémních hydrologických událostí (povodní a sucha) z hlediska interakce podzemní a povrchové vody v říční nivě. Cílem této práce je také zhodnocení hydrologického režimu vybraného povodí a důkaz retenčního potenciálu zachovalé přírodní nivy. Zvolené cíle práce byly řešeny na základě sledování chodu hladin podzemní a povrchové vody v zájmové lokalitě. Na základě dat z vrtů a digitálního modelu reliéfu, bylo možné vytvořit představu o kolísání hladiny podzemní vody v oblasti říční nivy ve vybraných hydrologických situacích. Data z povrchového toku byla získána z několika stanovišť ve směru toku Lužnice. Tím bylo umožněno graficky znázornit jednotlivé povodňové vlny a charakterizovat jejich velikost, rychlost a transformaci po průchodu zachovalou přírodní nivou Lužnice. Provedeným výzkumem byla potvrzena retenční schopnost nivy, která je nejvýznamnější při průtocích mírně převyšujících průtočnou kapacitu koryta řeky. V dobách extrémních povodní či v období se zvýšeným počtem kulminací v relativně krátké době za sebou se však retenční potenciál nivy snižuje. Naproti tomu se v období sucha gradient proudění podzemní vody otáčí a hladina v tocích je vodou z nivy nadlepšována. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že přítomnost přírodně zachovalé nivy...
|
|
|
Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice
CHLISTOVSKÝ, Miroslav
Diplomová práce na téma "Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice" je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je obecný celek, který v podkapitolách odkazuje na příslušnou legislativu k povodňové problematice, vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené, zejména seznamuje čtenáře s povodňovou charakteristikou území ČR, s charakteristikou povodí řeky Lužnice a popisuje vybrané obce při jejím toku, které jsou podrobeny výzkumu. Objasňuje rozdíl mezi přirozenou a zvláštní povodní, popisuje historické a novodobé povodně a jejich škody a zabývá se ochranou před těmito živly, charakterizuje činnost příslušných povodňových orgánů. V rámci ochrany obyvatelstva definuje souhrn opatření, která napomáhají k zabezpečení ochrany života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech, kterými jsou varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a jiná opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku. Cílem práce je vyhodnotit efektivitu protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. Abychom mohli cíle dosáhnout, bylo nutné provést několik na sebe navazujících kroků. Na základě posouzených výsledků mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku, zda vybudovaná protipovodňová opatření jsou efektivní ve vztahu k ochráněným hodnotám života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pro naplnění cílů práce a ověření výzkumné otázky bylo nutné se seznámit s příslušnou legislativou k danému tématu, dále pak s realizovanými povodňovými opatřeními, povodňovými plány obcí vč. provedení analýzy jejich věcných a organizačních částí. Následně provést kvalitativní zpracování dotazníkového šetření, jehož respondenty byli statutární představitelé obcí, kteří mají na starost protipovodňovou ochranu, příp. jimi pověřené jiné osoby (př. pracovníci krizového řízení, referenti odboru životního prostředí, stavebního úřadu apod.). Zjištěné skutečnosti posloužily k popisu, vyhodnocení, komparaci a analýzy protipovodňových opatření ve vztahu k počtu ochráněných obyvatel v rámci povodí řeky Lužnice, čímž byly získány konkrétní výsledky, které jsou diskutovány v komentáři této práce. Předložená diplomová práce ve své výzkumné části posuzuje efektivitu protipovodňových opatření v rámci ochrany obyvatel v Jihočeských obcích Bechyně, Tábor, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Dráchov, Veselí nad Lužnicí, při toku řeky Lužnice, která se dotýká intravilánu při říčních kilometrech od 10,6 do 77,3 ř. km. Inspirací pro zpracování této diplomové práce byly důsledky katastrofální povodně v roce 2002 a povodní v roce 2006 a 2013, které tyto oblasti zasáhly a způsobily ohromné škody i ztráty na životech. Dále pak osobní zájem autora, jakožto obyvatele města Veselí nad Lužnicí a pracovníka krizového řízení téhož města. Výzkumná otázka a metodický postup výzkumu byl navržen tak, aby mohly být naplněny cíle diplomové práce, tedy vyhodnocení efektivity protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. V práci byl zhodnocen stávající stav protipovodňové ochrany, byl proveden popis, komparace a její analýza, byla navržena některá další možná opatření, která by dle mého názoru vedla ke zlepšení povodňové ochrany a omezila povodňové škody v řešeném území. Byla posouzena efektivita stávajících realizovaných protipovodňových opatření z hlediska ekonomické stránky. Pro dosažení relevantních výsledků bylo potřeba se seznámit s hydrologií řeky Lužnice, koncepcí protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, povodňovými plány obcí, zejména bylo nutné věci konzultovat s představiteli obcí a příslušnými pracovníky krizového řízení, pracovníky životního prostředí a jinými odborníky. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že stávající protipovodňová ochrana u všech obcí je zhotovena pro ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí do průtoku toku Q 100...
|
|
|
Chataření podél dolní Lužnice - územní struktura, rozvojové problémy a jejich řešení
HAVLOVÁ, Renata
Bakalářská práce řeší chataření v chatové oblasti podél dolní Lužnice. Nejprve geograficky charakterizuje řešené území. Následně mapuje prvky chataření - chaty, chatové osady a chatové okrsky v chatové oblasti. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza rozvojových problémů spojených s chatařením. Proto byly uskutečněny rozhovory s aktéry chataření, jimiž jsou chataři, a dále pak pracovníci stavebních a obecních úřadů. Aktéři byli dotazováni na různé problémy, spojené s chatařením. Jsou to například ochrana přírodního prostředí a krajiny, nebo možná nebezpečí vzniklá působením přírodních jevů. Dále pak na problémy architektonického a urbanistického řešení chatových osad, na infrastrukturní vybavení chatových osad, nebo v neposlední řadě na soužití chatařů navzájem a též s obyvateli okolních sídel.
|
|
|
Potravní chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra) v podmínkách mělkého vodního toku
POJEROVÁ, Lucie
Vydra říční (Lutra lutra) patří mezi ohrožené druhy. Příčinou jejího poklesu bylo především ubývání vhodných biotopů a znečištění odpadních vod. Neméně významným faktorem byl vliv člověka, který vydry pronásledoval pro kožešinu a škody na rybách. Ačkoli se počet vyder v posledních letech výrazně zvýšil, stále je třeba tyto šelmy chránit. Bakalářská práce se zabývá problematikou potravního chování divoké populace vydry říční (Lutra lutra). Cílem této práce bylo objasnit dosud málo známou problematiku lovu vyder v mělkých tocích, zejména techniku takového lovu a jeho úspěšnost. Bylo zjištěno, že také v mělkém toku řeky Lužnice vydry preferují lovecký model ?patch fishing?, který je běžný při lovu v hlubokých vodách. Lov zde má rozdílný charakter, protože kořistí jsou ryby aktivní i ve dne, na rozdíl od neaktivní kořisti známé z hlubokých vod jezer a mořského pobřeží. Na řece Lužnici byli sledováni jak samci a samice, tak juvenilní jedinci. Sledován byl počet loveckých výpadů v rámci jednoho lovu, počet ponorů a celková úspěšnost lovu stanovená podle počtu úspěšných loveckých výpadů.
|
host ::
RSS.