|
|
Má dítě vzniklé uměle, z darovaných gamet, přirozené právo na poznání svých biologických rodičů?
TOŠNEROVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou asistované reprodukce, etickými aspekty této léčby neplodnosti a zejména hledá odpověď na otázku, zda mají děti vzniklé z darovaných gamet přirozené právo poznat své biologické rodiče, tedy dárce gamet. V práci je věnována pozornost tématu neplodnosti a popisu některých metod asistované reprodukce. Důraz je kladen na postavení dítěte vzniklého z gamet, zejména s ohledem na jeho přirozené právo poznat dárce. Právo poznat dárce gamet, z nichž dítě vzniklo, mají děti v zemích, v nichž není dárcovství anonymní. K těmto zemím Česká republika nepatří. Při hledání odpovědi na otázku, zda se v případě těchto dětí jedná o přirozené právo znát totožnost dárce, je vycházeno z toho, jak je v obecné rovině pojímán přirozený zákon, a taktéž z bio-psycho-sociálních potřeb, které děti mají. Součástí práce je i popis průzkumného šetření realizovaného v jedné z reprodukčních klinik. V něm se neplodné páry vyjadřovaly k tématu dárcovství a možnosti přiznat dětem přirozené právo poznat své biologické rodiče.
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Hroník, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce sleduje současnou právní úpravu otázek rodičovství. Je koncipována v souladu s členěním na mateřství a otcovství. Po úvodu, ve kterém je vymezen smysl a potřeba právní úpravy otázek rodičovství, následují hlavní kapitoly zabývající se jednotlivými otázkami. Nejprve je pozornost věnována určování mateřství. Tato část je dělena do tří kapitol, z nichž první je dále pro přehlednost členěna ještě na další podkapitoly. Jako první je kapitola věnována problematice dítěte nezjištěné totožnosti. Tato kapitola je dále rozdělena do podkapitol a to na podkapitolu věnující se dítěti nezjištěné totožnosti, tzv. dítěti nalezenému, další podkapitola mapuje právní úpravu a možnost využití porodů s utajením totožnosti matky a anonymní porody a poslední podkapitola se zaobírá problémem babyboxů a jejich právními otázkami. V dalších kapitolách se práce zabývá chybným zápisem v matrice a stavem, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení. Poté následují kapitoly týkající se určování a popírání otcovství. V tomto práce sleduje systém tří zákonných domněnek určování otcovství a na to navazující možnosti popření otcovství. Čili první domněnku otcovství svědčící manželovi matky, druhou domněnku založenou souhlasným prohlášením rodičů a třetí domněnku, kdy je otcovství určeno rozhodnutím soudu. Na to navazují...
|
|
|
Náhradní mateřství
Masaříková, Andrea ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Náhradní mateřství ABSTRAKT Práce se zabývá v současnosti velmi aktuálním a diskutovaným tématem náhradního mateřství. Je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nichž první se věnuje asistované reprodukci, druhá náhradnímu mateřství a třetí určení rodičovství dětí narozených z umělého oplodnění, příp. z náhradního mateřství. První kapitola zabývající se asistovanou reprodukcí obsahuje jednak krátký rozbor problematiky z medicínského hlediska, jednak z hlediska právního. Je podán krátký přehled příčin neplodnosti a metod léčby. Druhá kapitola představuje úpravu náhradního mateřství v zahraničí, kterou můžeme chápat jako inspiraci pro budoucí českou úpravu, a stávající úpravu českou. Věnuje se jednotlivým právním institutům, díky nimž je náhradní mateřství dočasně upraveno, a to zejména platnosti smlouvy uzavřené mezi objednatelským párem a náhradní matkou, osvojením dítěte náhradní matkou a ve stručnosti i trestněprávní úpravě. Součástí kapitoly je i pohled na změnu právní úpravy v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Třetí, a poslední kapitola, je věnována určení rodičovství. U určení otcovství platí tři základní domněnky, které jsou však do jisté míry modifikovány právní úpravou asistované reprodukce. Určení mateřství, původně bezproblémová otázka, se díky vývoji medicíny v oblasti asistované...
|
|
|
Právo dítěte znát svůj genetický původ
Zýchová, Jana ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá právem znát svůj genetický původ. Jde o univerzální lidské právo každého jednotlivce garantované nejen dospělému jedinci, ale též každému dítěti mezinárodní Úmluvou o právech dítěte. Ta v článku 7 odstavec 1 stanoví, že každé dítě má právo znát své rodiče, pokud je to možné. Evropský soud pro lidská práva navíc opakovaně postuloval, že právo na znalost vlastního původu je neoddělitelnou součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života upraveného v článku 8 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem mé práce je rozebrat na konkrétních více či méně problematických institutech, do jaké míry je v České republice toto právo respektováno. Zda je uváděno v život v souladu s přijatými mezinárodními závazky či záměrně opomíjeno. Text vychází z právního stavu platného k 21. 6. 2011, s přihlédnutím k některým navrhovaným změnám v rámci přijetí připravovaného nového občanského zákoníku. Text je systematicky členěn do sedmi kapitol. První kapitola obecně přibližuje právo znát svůj původ v jeho lidsko-právním rozměru, následující kapitoly se pak postupně věnují vybraným úsekům rodinného práva, jeho mezerám a činnostem se zmíněným právem v mnohém kolidující. Rozebírám nejprve problematiku určování a popírání rodičovství s důrazem na vznikající záměrný nesoulad mezi...
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Hroník, Jakub ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Práce sleduje současnou právní úpravu otázek rodičovství. Je koncipována v souladu s členěním na mateřství a otcovství. Po úvodu, ve kterém je vymezen smysl a potřeba právní úpravy otázek rodičovství, následují hlavní kapitoly zabývající se jednotlivými otázkami. Nejprve je pozornost věnována určování mateřství. Tato část je dělena do tří kapitol, z nichž první je dále pro přehlednost členěna ještě na další podkapitoly. Jako první je kapitola věnována problematice dítěte nezjištěné totožnosti. Tato kapitola je dále rozdělena do podkapitol a to na podkapitolu věnující se dítěti nezjištěné totožnosti, tzv. dítěti nalezenému, další podkapitola mapuje právní úpravu a možnost využití porodů s utajením totožnosti matky a anonymní porody a poslední podkapitola se zaobírá problémem babyboxů a jejich právními otázkami. V dalších kapitolách se práce zabývá chybným zápisem v matrice a stavem, kdy se dítě narodí mimo zdravotnické zařízení. Poté následují kapitoly týkající se určování a popírání otcovství. V tomto práce sleduje systém tří zákonných domněnek určování otcovství a na to navazující možnosti popření otcovství. Čili první domněnku otcovství svědčící manželovi matky, druhou domněnku založenou souhlasným prohlášením rodičů a třetí domněnku, kdy je otcovství určeno rozhodnutím soudu. Na to navazují...
|
|
|
Problém neplodnosti a způsoby jeho řešení.
Semyakina, Anastasiya ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
3 Abstrakt Tato bakalářská práce se na základě současných poznatků zabývá moderními metodami léčby neplodnosti. Zkoumá, v jaké míře a v jakých případech se tyto metody používají a jaká nesou rizika pro zdraví ženy i dítěte. Zvláštní důraz je kladen na metody asistované reprodukce jakožto nejvíce používané a efektivní, ale také nejvíce invazivní. Problém neplodnosti postihuje v současné době 10-15% párů. S použitím hormonálnich, chirurgických metod léčby a technik asistované reprodukce lze ve většině případů tento problém řešit. Největší komplikací pro ženy, kterou přináší metody ART (assisted reproductive technology) je hyperstimulační ovariální syndrom, který vede k vyšší frekvenci časných těhotenských ztrát a může být i fatální pro ženu. Protože je v cyklech ART často přenášeno několik embryí, hrozí dětem počatým pomocí ART rizika plynoucí z vícečetného těhotenství: zvýšené riziko předčasného porodu, větší riziko výskytu vývojových vad a intrauterinní růstové retardace. Klíčová slova: Asistovaná reprodukce, neplodnost, vrozené vývojové vady, vícečetné těhotenství
|
|
|
Plánované rodičovství u žen ve fertilním věku
Ikramova, Sitora ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kocurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Příslušné kapitoly teoretické části jsou zaměřené na anatomii pohlavního ústroje žen, menstruační cyklus, plodnost a fertilní věk. Další kapytoly pojednávají o způsobech plánování rodičovství z různých úhlů pohledu (zdravotních, sociálních, ekonomických a právních). Další kapytola je soustředěná na moderní metody antikoncepce, jejich porovnání a následuje zanalyzování výhod a nevýhod příslušných metod plánování rodičovství. Empirická část je tvořena kvantitativním výzkumem na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi ženami fertilního věku. Zkoumaný soubor tvořili 106 respondentek. Hlavním cílem práce je zjistit, zda ženy v ČR plánují své rodičovství. Z výsledků práce vyplývá, že 77 % respondentek plánuje své rodičovství a relativně dobře umí předcházet nechtěnému těhotenství, pomocí různých antikoncepčních metod. Více než 50 % respondentek preferuje metodu hormonální antikoncepci. Výsledky průzkumného šetření jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova: Fertilní věk, pozitivní plánování rodičovství, asistovaná reprodukce, negativní plánování rodičovství, antikoncepce, umělé ukončení těhotenství, zdravý životní styl.
|
|
|
Právní předpoklady rodičovství
Mrázek, Lukáš ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Účelem této práce je podrobit zkoumání právní předpoklady rodičovství. Ty jsou v zásadě chápány jako soubor ustanovení, která nám dávají odpověď na otázku, kdo jsou právní rodiče dítěte. Tato ustanovení jsou vedena především snahou harmonizovat právní rodičovství s biologickým. Jsou také zdrojem významných statusových práv jedince, která určitým způsobem determinují jeho právní postavení už od samotného porodu. S těmito statusovými právy jsou následně pevně svázána i práva, která mají svůj původ a důsledky ve sféře veřejnoprávní. Tato práva utvářejí vztah jedince a státu. Jde především o povinnost státu zaregistrovat narozené dítě do státem vedené evidence a také otázky související s nabytím státního občanství. Vztah mezi rodičem a dítětem může být považován jako základní a zároveň nejdůležitější vztah osobní povahy vůbec. Důsledkem tohoto vztahu je vznik nejrůznějších práv a povinností, a z toho důvodu se s evolucí lidské společnosti objevila potřeba regulovat takové vztahy právem tak, aby byly od počátku postaveny na pevných základech a v budoucnosti o nich nedocházelo k pochybnostem. Proto by dnes měl mít každý stát povinnost implementovat taková ustanovení do svého právního řádu. Tato práce je koncipována v souladu s dělením právních předpokladů rodičovství na mateřství a otcovství. Krátká...
|
|
|
Principy ovariální stimulace a odběru oocytů u myši a člověka.
Klinovská, Karolína ; Svoboda, Petr (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Práce se zabývá metodami kontrolované ovariální stimulace a odběru oocytů, a jejich fyziologickým zdůvodněním. Kvůli zásadnímu postavení myši jako modelového organismu pro mnoho v současné době klíčových výzkumů, a tedy nutnosti dokonalého zvládnutí její ovariální stimulace, jsou principy uvedeny v prvé řadě na jejím příkladě. Práce sumarizuje dostupná data a protokoly administrací ve vztahu k možným faktorům jejich úspěšnosti, jako jsou vlivy prostředí, kmen, čistota použitých hormonů a jiné. Každý typ protokolu je doplněn o možné negativní dopady, které může stimulace mít na kvalitu získaných buněk a jejich další vývoj. Vzhledem k faktu, že se neplodnost stává stále větším problémem lidské populace a ovariální stimulace k jejímu řešení pomocí asistované reprodukce neodmyslitelně patří, seznamuje práce čtenáře v poslední části také s touto problematikou. Předmětem zájmu je zde ovariální stimulace jak za účelem získání oocytů, tak jako příprava pro embryotransfer. Uvedené typy protokolů jsou obecně porovnány na základě použitých hormonů, úspěšnosti v programech In vitro fertilizace (IVF) a četnosti jejich použití.
|
|
|
Problematika neplodnosti v ČR: analýza úspěšnosti asistované reprodukce
Plačková, Veronika ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza vývoje reprodukčního chování české populace s cílem zhodnotit změny v čase, především pak po roce 1989 a analýza úspěšnosti asistované reprodukce v České republice v období let 2007 až 2013. Práce je rozdělena do několika částí. První teoretická část popisuje změnu reprodukčního chování po roce 1989, rizikové faktory a příčiny ženské a mužské neplodnosti, možné způsoby léčby diagnostikované neplodnosti a jednotlivé metody asistované reprodukce. Další analytická část je věnována vývoji porodnosti a fenoménu bezdětnosti mladých žen. Pro celkové zhodnocení jsou některé ukazatele srovnány s vybranými evropskými státy. Následně jsou podrobně analyzovány nejvíce využívané metody asistované reprodukce IVF, ICSI a kryoembryotransfer a pomocí ukazatelů Pregnancy rate a Take-home baby rate zhodnocena jejich efektivnost. Diplomová práce je doplněna vlastním výzkumem reprodukčního a rodinného chování na vybraném vzorku české populace.
|
host ::
RSS.