|
|
Příspěvek na péči a dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením
DANIELOVÁ, Jaroslava
Práce se zabývá příspěvkem na péči a dávkami pro občany těžce zdravotně postižené. Skládá se ze dvou hlavních částí. V první části jsou uvedeny základní informace o stáří, o postižení, o systému pomoci osobám se zdravotním postižením, o ucelené rehabilitaci. Ve druhé části jsou uvedeny údaje získané z dotazníků od respondentů pobírající příspěvek na péči a od respondentů, kteří jsou držiteli mimořádných výhod, ze kterých vyplývá, že z dotázaných respondentů bylo mnohem více žen než mužů. Dále, že ze všech dotázaných bydlí většina doma ve svém přirozeném prostředí.
|
|
|
Příspěvek na péči - nový způsob integrace a pomoci občanům
KAZDOVÁ, Hana
Práce je zaměřena na příspěvek na péči jako na moderní způsob pomoci lidem, kteří se bez ní neobejdou. Je rozdělena do 5 základních částí. První část je zaměřena na historický vývoj v oblasti péče o potřebné. Druhá část práce je věnována pohledu na péči o potřebné v rámci EU. Platné právní úpravy v oblasti sociálních služeb je obsahem části třetí. Čtvrtá část práce je věnována zákonu o sociálních službách se zaměřením na příspěvek na péči. Pátá část je výzkumná a zaměřená konkrétně na zmapování praktického využívání příspěvku na péči {--} jak z pohledu čerpání finančních prostředků, tak z pohledu následného využívání sociálních služeb registrovanými poskytovateli x poskytování péče (poskytovateli - laiky) z řady rodinných příslušníků a počtu žádostí {--} nových i žádostí o zvýšení v regionu Strakonice za období roku 2007, 2008 a 2009. V závěru je určité zhodnocení a zamyšlení se nad aktuální situací a možným vývojem do budoucna.
|
|
|
Příspěvek na péči v benešovském regionu
NOVOTNÁ, Soňa
Tématem bakalářské práce je příspěvek na péči v benešovském regionu. Jejím cílem je představit čtenáři problematiku příspěvku na péči od jeho vzniku, nástin historie, a jeho postupné vyvíjení v období od ledna roku 2007 do února roku 2010. Práce obsahuje teoretickou část, praktickou část a přílohy. V teoretickém konceptu je vymezen příspěvek na péči a jeho právní úprava. Další kapitoly popisují příjemce příspěvku na péči a jejich potřeby, řízení o příspěvku na péči, problematiku sociálního šetření, práci lékařské posudkové služby a kontroly využívání příspěvku na péči. Součástí teoretické části je i kapitola vymezující téma obcí a sociálních pracovníků vybraného městského úřadu. V praktickém konceptu bakalářské práce je představena v rámci kasuistik problematika klientů využívajících příspěvek na péči. Přílohy obsahují příklady závěrečných zpráv z provedeného sociálního šetření, přehled úkonů posuzovaných při sociálním šetření u dospělého žadatele, záznam o kontrole využívání příspěvku na péči, statistické údaje o příspěvku na péči Městského úřadu Benešov.
|
|
|
Dopady současných legislativních změn na realizaci rodinné péče o osobu se sníženou soběstačností
EFENBERKOVÁ, Marcela
Rodinnou péči označujeme jako neformální péči, která uspokojuje potřeby nesoběstačné osoby v jejím přirozeném domácím prostředí. Ochota rodiny pečovat o osobu se sníženou soběstačností vyžaduje nejen časovou náročnost, ale i fyzickou a psychickou zátěž pečující osoby a odřeknutí vlastních priorit. Aby rodinní pečovatelé nebyli ohroženi na zdraví a mohli poskytovat kvalitní péči, je třeba jim poskytovat pomoc a podporu ? finanční, legislativní, institucí. V teoretické části práce se na základě metody analýzy dokumentů zabývám charakteristikou integrované péče pro rodiny pečující o nesoběstačnou osobu a její zapracování do Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje a Komunitního plánu sociálních služeb Písek na období 2008 - 2010, jež odpovídají za dostupnost sociálních služeb. V praktické části práce jsem na základě metody dotazování a analýzy dokumentů zjišťovala, jak jsou naplňovány integrované formy podpory vůči rodinným pečovatelům pečující o osoby se sníženou soběstačností na území samosprávného obvodu Písek. Výzkumný soubor, který tvořili rodinní příslušníci poskytující pomoc osobám, které pobírají příspěvek na péči z měst Písek a okolí, Protivínsko, Mirovicko a Miroticko, potvrdil, že ne ve všech městech a obcích lze si sjednat sociální službu. Na základě výzkumu jsem zjistila, že i když právní úprava umožňuje poskytovat celou škálu zdravotně sociálních služeb, existují v regionu velké rozdíly v zastoupení poskytovatelů. Zkvalitnění péče je třeba docílit rozvojem sítě sociálních služeb, kterými by byly uspokojovány potřeby každé komunity. Především je třeba se zaměřit na rozvoj pečovatelské služby, denních stacionářů, center denních služeb, odlehčovacích služeb, osobní asistenci, při kterých je zachována rodinná péče.
|
|
|
Přijímání žadatelů do Domovů pro seniory podle zákona o sociálních službách
SAMCOVÁ, Monika
Nejeden senior odešel do domova pro seniory právě proto, že nechtěl být na obtíž svým dětem či vzdálenějším příbuzným, nebo chtěl mít v době podání žádosti o umístění jen jistotu, že nezůstane bez pomoci, nebo se již např. nebyl schopen postarat o své hospodářství nebo finančně pokrýt náklady na velký byt. Občané přičítají státu primární odpovědnost za péči o staré lidi, a jednak jde o určitý stereotyp v uvažování většiny z nás {--} jsem/jsi starý, nemocný a potřebuji/potřebuješ pomoc, půjdu/půjdeš do domova. V úvodní části se zabývám problematikou stáří. Popisuji stárnutí jako postupující řadu změn u člověka nejen ze stránky biologické, ale i psychologické. Stárnoucích a starých lidí na celém světě přibývá. Tito lidé potřebují pomoc. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, zabezpečuje základní rámec k zajištění potřebné pomoci. Práce je zaměřena zejména na poskytování pomoci v pobytových sociálních zařízeních, v domovech pro seniory. Cílem výzkumu bylo zjistit podmínky pro přijetí žadatelů do domovů pro seniory. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo použito standardizovaného rozhovoru s pracovníky sociálních oddělení zkoumaných domovů pro seniory a techniky sekundární analýzy dat získaných z webových stránek zařízení. Zpracováním dat bylo zjištěno, že se věk obyvatel v zařízení zvyšuje. Průměrné věkové složení obyvatel všech zkoumaných domovů činí 80,5 roku. Potřebnost a závislost na pomoci druhé osoby se zvyšuje s přibývajícím věkem. Vzhledem ke stárnutí populace masivně narůstá počet neuspokojených žádostí o přijetí do domovů pro seniory. Domnívám se, že počet žadatelů o umístění by se mohl snížit pokrytím dostatečného počtu kvalitních terénních sociálních služeb.
|
|
|
Možnosti a způsoby využití příspěvku na péči seniorů na Třebíčsku
DOSTÁLOVÁ, Zdislava
Stáří je přirozený průběh života. Trvalým prodlužováním délky života ve stáří se také prodlužuje období, kdy senior potřebuje pomoc a péči. Jednou z možností forem péče o seniora je rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb. Rozsah pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb si vyžaduje jeho spolurozhodování a musí zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb seniorů, musí na ně působit aktivně a podporovat jejich samostatnost. Zákon o sociálních službách upravuje podmínky přiznání příspěvku na péči nejenom seniorům, ale také všem, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Rozvoj terénních sociálních služeb umožňuje seniorům setrvávat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí a zároveň v péči pomáhá rodinným příslušníkům seniora. Na Třebíčsku v současnosti působí celkem čtyři základní poskytovatelé terénních sociálních služeb. Hlavním cílem této práce je zjistit zda dochází ke kombinaci profesionální a neprofesionální péče, zmapovat, které služby jsou na Třebíčsku nejvíce preferované, a porovnat možnosti využití služeb poskytovatelů sociálních služeb u seniorů v obcích do 3000 obyvatel a seniorů ve městě Třebíč. Z těchto cílů vycházejí následující hypotézy: I. Senioři upřednostňují pomoc rodiny před terénními službami II. Senioři ve městě Třebíč více využívají pomoc registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než senioři v obcích do 3000 obyvatel Výsledky této bakalářské práce budou k dispozici poskytovatelům sociálních služeb k případnému zlepšení nabídky sociálních služeb na Třebíčsku.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení {-} se zaměřením na příspěvek na péči
SUCHANOVÁ, Markéta
Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky, který slouží k vyrovnávání sociálních nerovností a napomáhá řešit sociálně nepříznivé situace. Tato práce poskytuje základní přehled o jednotlivých dávkách nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a nabídce sociálních služeb. Práce se také zabývá Lékařskou posudkovou službou a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Hlavní pozornost je věnována příspěvku na péči, dávce určené osobám, jež jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výzkum je zaměřen na příjemce příspěvku na péči, kteří žijí v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a ve vlastních domácnostech s rodinou či samostatně. Cílem této práce je zmapovat poskytování dávek sociálního zabezpečení, činnost Lékařské posudkové služby a problematiku procesu posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči. Dále zjistit kvalitu života osob pobírajících příspěvek na péči. Součástí práce je dotazník, který zjišťuje průběh posuzování příspěvku na péči, důvody o jeho zažádání a způsoby využívání, dále zjišťuje zdravotní stav respondentů a kvalitu jejich života. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů. Zjistila jsem, že 93,6 % respondentů příspěvek na péči používá na platby pečovatelských služeb, osobní asistence či na úhradu nájmu a služeb v domově pro seniory, tedy na platby služeb, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku. První hypotéza, že příspěvek na péči je převážně využíván na úhradu výdajů souvisejících se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku, se potvrdila. Dále bylo zjištěno, že s výjimkou respondentů žijících v domech s pečovatelskou službou, se kvalita života respondentů v průběhu pobírání příspěvku nezměnila. Druhá hypotéza, že příspěvek na péči zlepšil kvalitu života pobírajících osob, se nepotvrdila. Za zjednodušení a zvýšení efektivnosti posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na péči lze pokládat chystané nahrazení současných posuzovaných 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti 10 oblastmi základních životních potřeb.
|
|
|
Dopady zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na čerpání sociálních služeb seniory
RUDKOVÁ, Eva
Zvyšováním životní úrovně a úrovně zdravotní péče se dožívají naši občané stále vyššího věku, což je příznivé kritérium společenského klimatu. K zajištění financování potřebných sociálních služeb starším občanům má pomoci dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči. Příspěvek na péči je státní dávkou poskytovanou fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Účelem této dávky je umožnit osobě, aby si podle vlastního uvážení zajistila potřebnou pomoc, a to buď v rámci rodiny nebo prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb formou poskytnutí některé ze sociálních služeb, popřípadě prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby. Teoretická část mé práce je zaměřena zejména na aspekty stárnutí, zákon o sociálních službách a z něho především na příspěvek na péči. V praktické části jsem se zabývala vlivem zákona č. 108/2006 Sb. na čerpání a využívání sociálních služeb seniory. Zajímalo mě zejména, jaký postoj mají starší občané k sociálním službám. Jak a v jaké míře je využívají, pobírají-li příspěvek na péči a zda správně chápou jeho význam. Pro svůj výzkum jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. V průběhu měsíců června a července roku 2010 bylo osloveno 100 seniorů žijících na prachaticku. Z výzkumu vyplynulo, že senioři se cítí být dostatečně informováni o nabídce sociálních služeb ve svém okolí a jsou rovněž spokojeni i s jejich kvalitou. Ženy, které pobírají příspěvek na péči nejvíce využívají oficiální terénní a pobytové služby. Pobytové služby využívají dle výzkumu v častějším případě i muži pobírající příspěvek na péči. Senioři, nepobírající příspěvek na péči, v naprosté většině nevyužívají žádný druh sociálních služeb. Velká část seniorů využívá také služby neoficiální, poskytované blízkou osobou. Z výsledků rovněž vyplývá že o problematiku sociálních služeb se zajímají v daleko větším procentu ženy než muži. Byla bych ráda, kdyby byla má práce využita jak pro další výzkum zabývající se tímto tématem, tak pro studijní účely. Dále by mohla posloužit poskytovatelům sociálních služeb k posouzení toho, na které skupiny potenciálních klientů by se měli zaměřit a zvýšit tím jejich informovanost o možnostech nabízených sociálních služeb.
|
|
|
Výkon veřejné správy samosprávnými územními orgány ve zdravotně sociální oblasti
BEČVÁŘOVÁ, Klára
Od roku 2007 je v platnosti zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který radikálně změnil sociální oblast. Byla zavedena zcela nová dávka příspěvek na péči, na kterou se práce zaměřuje. Příspěvek náleží osobám s omezenou soběstačností a je určen na zajištění sociálních služeb, které uživatel potřebuje. Sociální služby mohou zajišťovat jak registrovaní poskytovatelé, tak i soukromé osoby. Cílem práce je zmapovat skupiny občanů, kteří žádají o posouzení stupně závislosti a jak příspěvek na péči využívají. Pro výzkum byla zvolena technika sekundární a obsahové analýzy spisové dokumentace Městského úřadu Milevsko, v období leden až srpen 2008. Výzkum ukázal, že nejčastějším příjemcem příspěvku na péči, jsou lidé starší 70 let, kteří vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu potřebují pomoc od druhých. Zároveň se ukázalo, že nejčastěji tuto pomoc jim poskytují blízké osoby. Čímž nedochází k návratu vynaložených prostředků na příspěvek na péči k registrovaným poskytovatelům. Někteří kombinují soukromou péči s registrovanými službami a to nejčastěji s pečovatelskou službou. To se objevuje hlavně u I. a II. stupně závislosti. U III. a IV. stupně závislosti jsou více využíváni registrovaní poskytovatelé. Praxe ukázala, že tento zákon byl správným krokem. Zároveň se, ale ukázaly i problémy. Hlavně se to týká zvyšujících se výdajů na sociální služby, nevyužívání příspěvku na sociální služby, některé děti s vážným onemocněním nedosáhnout na příspěvek na péči. Proto by měl být zákon novelizován.
|
|
|
Přiznávání příspěvku na péči a proces kontroly jeho využívání u osob nad 18 let.
STANKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá příspěvkem na péči a procesem kontroly jeho využívání u osob nad 18 let. Proces přiznávání příspěvku na péči upravuje zákon o sociálních službách. Příspěvek na péči je poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Účelem této dávky je umožnit osobě dle vlastního uvážení zajistit si potřebnou pomoc prostřednictvím poskytovatele sociálních služeb či osobou blízkou. O stanoveném stupni závislosti rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který provádí také kontrolu využívání příspěvku. V současné době je projednáván návrh změny zákona s cílem upravit systém sociálních služeb tak, aby byly zohledněny poznatky z praxe především v oblasti jasného vymezení nároku a způsobu použití příspěvku na péči. Cílem diplomové práce je zjistit u příjemců příspěvku na péči v I. stupni závislosti dopady připravovaných změn a zmapovat zkušenosti sociálních pracovníků s prováděním kontrol využívání příspěvku. K dosažení cíle byla použita metoda dotazování, technika {--} polořízený rozhovor; sekundární analýza dat; zúčastněné pozorování. Výzkum prokázal, že u příjemců v I. stupni závislosti je příspěvek vyplácen v hodnotě, která neodpovídá skutečným nákladům vynaloženým na zajištění pomoci. Lze proto předpokládat, že snížení příspěvku by neohrozilo zajištění potřebné péče. Vyplácením příspěvku v I. stupni závislosti formou poukázek se pravděpodobně nezvýší zájem o sociální služby. Dále bylo zjištěno, že k provádění kontrol využívání příspěvku nejsou jednoznačně stanoveny metodické postupy. Přesnější vymezení kontrolní činnosti by umožňovalo provádět kontrolu efektivněji a transparentněji. Vyšší intenzita kontrolní činnosti je možná pouze za podmínky rozšíření personálních kapacit správních orgánů.
|
host ::
RSS.