|
|
Míra empatie u úředníků a zdravotníků v Libereckém kraji zjišťovaná standardizovaným dotazníkem.
BÜRGEROVÁ, Marie
Práce se zabývá mírou empatie u úředníků a zdravotníků v Libereckém kraji. Cílem práce bylo zjistit, jakou míru empatie má úředník / sociální pracovník a zdravotní pracovník. Práce je rozdělena do dvou stěžejních oblastí. Jedná se o část teoretickou, která pomocí zpracování a prezentace odborných knižních a internetových zdrojů popisovala a objasňovala empatické, etické vcítění u jmenovaných skupin. Zdravotní pracovníci i sociální pracovníci se při výkonu svého povolání řídí předepsaným etickým kodexem a svým vlastním morálním standardem. Obě skupiny se ve svém povolání především snaží nezištně pomoci svému pacientovi / klientovi. Charakter obou zkoumaných skupin vyžaduje etickou odpovědnost k druhým, zejména však vůči lidem, kteří se ocitli v nouzových situacích a kteří potřebují různé druhy podpory a pomoci. Další část, praktická, představuje kvantitativní výzkum za pomoci standardizovaného dotazníku, který zjišťoval míru empatie, kde respondenti vyjadřovali své postoje k dvaceti tvrzením.
|
|
|
Rozvoj empatie jako cíl výchovy a vzdělávání
NOVÁČKOVÁ, Lenka
Tato práce představuje empatii jako jeden z cílů výchovy a vzdělávání. Vymezuje termíny emoce a emoční inteligence. Dále seznamuje s pojmem výchova ve volném čase, její charakteristikou, cíli, a metodami. Zabývá se možnostmi rozvoje empatie ve výchově ve volném čase. Popisuje také cíle předškolního a základního vzdělávání. V kapitole věnované empatii se zabývá historickým vývojem pojmu, vývojovými předpoklady empatie a souvislostmi s morálním vědomím. V poslední kapitole popisuje některé z faktorů, které rozvíjejí empatické chování.
|
|
| |
|
|
Akcenty sociální práce policisty
SITTER, Pavel
Každý policista během pracovního dne prochází řadou různých situací, z nichž největší procento je právě sociální kontakt a komunikace s druhým člověkem. Profese policisty je zcela specifická a výkon její činnosti s sebou přináší zvýšené nároky na osobnost každého policisty, a to v mnoha směrech. Bez ohledu na služební zařazení, hodnost nebo místo působení, společným základem policejní profese je práce s lidmi a s informacemi. Osvojení si obecných principů úspěšné komunikace a základních komunikačních zásad, společně s porozuměním hlavním příčinám komunikačním neshod je dobrou komunikační výbavou, kterou může policista uplatnit jak při každodenní komunikaci s druhými, tak i při profesní komunikaci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak příslušníci dopravní policie zvládají agresi ze strany účastníků silničního provozu na svou osobu při udělování sankčních opatření, zda při jednání s účastníky dopravní nehody využívají haptiku jako prostředek pochopení, porozumění či vyjádření sounáležitosti a co si představují pod heslem {\clq}qPomáhat a chránit``. Tato bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny informace o zákonech a předpisech týkající se náplně a činnosti Policie České republiky s teoriemi a příklady vhodné komunikace. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvantitativního výzkumu z dotazníkového šetření a výsledky kvalitativního výzkumu za použití metody kasuistiky. Výsledky výzkumu ukázaly, že dopravní policisté by měli zájem se zdokonalovat v oblasti asertivních technik, se zaměřením na vhodnou komunikaci pro zvládání agresivního chování účastníků silničního provozu. Je to výzva pro školící policejní střediska.
|
|
|
Profese vrchní sestry vězeňského zdravotního střediska
LYSIČANOVÁ, Eva
Tématem této diplomové práce byla profese vrchní sestry vězeňského zdravotního střediska. Diplomová práce byla zaměřena na vzdělání vrchních sester, které pracují ve Vězeňské službě a zjišťovala, jaké vzdělání u nich v současné době převládá. Cílem bylo zjistit, zda mají vrchní sestry pracující ve Vězeňské službě převážně středoškolské vzdělání. Jelikož autorka studuje na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity, dalším cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké názory na výhody studia budoucích vrchních sester na Zdravotně-sociální fakultě u respondentek převládají. Diplomová páce byla zaměřena také na počet zdravotníků, kteří pracují ve Vězeňské službě a zjišťovala zda dochází ve struktuře zaměstnanců Vězeňské služby ke zvyšování podílu zdravotnického personálu.
|
|
|
Hledání smyslu utrpení v životě člověka; porovnání názorů sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči s názory vybraných autorů odborné literatury
TURNOVCOVÁ, Bohumila
Bakalářské práce se zabývá utrpením v životě člověka a hledáním jeho smyslu. Práce je rozdělena na dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou nejprve vysvětleny důležité pojmy a myšlenky k danému tématu, následně jsou představeny vybrané základní pohledy na utrpení a jeho smysl od autorů z různých vědních oblastí: etiky, filozofie, psychologie (psychoterapie), sociální práce, teologie a thanatologie. Následuje shrnutí zjištěných názorů, jehož je využito v praktické části pro dotazníkové šetření mezi sociálními pracovníky. Cílem výzkumu je zjistit názory sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl. Praktická část je zakončena prezentací zjištěných dat, přičemž nejvíce rozpracovaná je otázka po smyslu utrpení v kontextu možných daných souvislostí (věk, víra, vzdělání). V závěru bakalářské práce dochází k porovnání názorů sociálních pracovníků na utrpení a jeho smysl s názory získanými z odborné literatury.
|
|
|
Hodnocení pojmu "důstojnost" ze strany seniorů
CHUMLENOVÁ, Martina
Moje bakalářská práce se zabývá tím, jak senioři hodnotí pojem {\clqq}důstojnost``. Ve svém výzkumu jsem se zaměřila na seniory, žijící v domovech pro seniory. Cílem mé práce bylo zmapovat současnou problematiku hodnocení výše uvedeného pojmu ze strany skupiny seniorů, kteří žijí v Domově pro seniory Hvízdal a v Domově pro seniory Máj v Českých Budějovicích. V teoretické části jsou zmíněny základní pojmy týkající se stáří, tedy například pohled na stáří biologický a sociální, psychologický i duchovní, je zde uvedeno, jak by měla vypadat příprava na stáří, co znamená pojem ageismus, jaký je vztah mezi seniorem a rodinou a také seniorem a společností. Další část teorie se věnuje sociální péči o seniory, především tedy domovům pro seniory a to jak všeobecně, tak konkrétně Domovu pro seniory Hvízdal a Domovu pro seniory Máj. V poslední části teorie najdeme vymezení pojmu lidská důstojnost a dokumenty vztahující se k ochraně lidské důstojnosti. Praktická část je realizována na podkladě dvou hypotéz. Stanoveny byly dvě pracovní hypotézy, z nichž obě byly testovány pomocí řízeného dotazníku ve výše uvedených ústavních zařízení sociální péče. Nebylo potvrzeno, že senioři žijící v Domovech pro seniory, hodnotí přístup ze strany ošetřujícího personálu k jejich osobě za nedůstojný. Druhá hypotéza, že většina seniorů neví, co konkrétního pojem {\clqq}důstojnost`` zahrnuje, se také nepotvrdila. Účelově je tento výzkum podkladem pro mou bakalářskou práci a zároveň bude sloužit i interním účelům Domova pro seniory Hvízdal a Domova pro seniory Máj.
|
|
|
Problematika dětských domovů v odrazu předškolního a základního vzdělávání
KOŽÍŠKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je věnována problematice dětských domovů v odrazu předškolní a základní pedagogiky. Je dělena do tří celků. Teoretické části, praktické části a příloh. V teoretické části jsem se zabývala typologií rodiny. Dále popisuji proměny pohledu na dítě a dětství. V kapitole pedagogika bylo mým úmyslem nastínit složitost vědy, která se zabývá výchovou a vzděláním. Již názvu kapitoly historie syndromu týraných a zneužívaných dětí je zřejmý obsah. Téma náhradní rodinná péče a péče institucionální jsem pojala jako stručný popis možností a nejistot dětí z dětského domova. V praktická část je věnována výzkumnému šetření, ve které bych chtěla zjistit složení věkových skupin ve školství v oblasti Příbrami a okolí. Dále stanovit odlišnosti v pohledu pedagogů na děti z dětských domovů a zjistit s jakou frekvencí se sekávají učitelé s dětmi z dětských domovů. V příloze si můžete prohlédnout fotky dětí z výzkumných pracovišť a najít vzor výzkumné metody.
|
|
|
Současná mateřská škola ve městě a na vesnici
STAŇKOVÁ, Kateřina
Práce rozebírá, zda ještě existují rozdíly mezi městským a vesnickým způsobem života, a jestli mají vliv na chování a projevy dětí a učitelek v mateřských školách. V teoretické části píši o faktorech, které mají na chování dětí největší vliv, v praktické části pozoruji chování dětí při předem vybraných činnostech v pěti vesnických a v pěti městských mateřských školách.
|
|
|
Prosociální rysy u pracovníků pomáhajících profesí
FENDRICHOVÁ, Bohdana
V diplomové práci o prosociálních rysech pracovníků v pomáhajících profesích se věnuji prosociálnímu chování, empatii a základním rysům osodnosti vyplývajícím z pětifaktorového modelu osobnosti- Big Five. Většina odborníků se shoduje v tom, že prosociální chování a empatie patří mezi základní předpoklady, kterými by měl pomáhající profesionál disponovat. Významnou roli má také osobnost pomáhajícího. Uvedené konstrukty a souvislosti mezi nimi však zůstávají v domácím prostředí stranou empirického výzkumu a reprezentují tak fenomény, o nichž existuje málo prověřených poznatků. Cíl práce spočívá ve zjištění hladiny empatie a osobnostních dispozic dle modelu Big Five, které by mohly mít vliv na prosociální chování u vybraných skupin pomáhajících profesionálů. Jedná se o faktory neuroticismu, extraverze, otevřenosti vůči zkušenosti, přívětivosti a svědomitosti. Sběr dat probíhal pomocí dvou psychodiagnostických dotazníků. Dotazník IRI měří hladinu empatie, dotazník NEO-FFI byl využit pro diagnostiku pěti osobnostních dimenzí. Jedná se o kvantitativní výzkum. Do sledovaného souboru byli zahrnuti respondenti ze tří pomáhajících profesí- zdravotní sestry, příslušníci Hasičského záchranného sboru ČR a učitelky mateřských škol. Na základě výsledků byla potvrzena hypotéza, že pomáhající pracovníci vykazují vyšší hladinu empatie ve srovnání s populačním průměrem a naopak byla vyvrácena hypotéza, že vykazují vyšší hladinu osobnostních rysů, které se v interpersonálním kontextu projevují pozitivní orientací na druhé, tedy že jsou více extravertní a přívětiví ve srovnání s populačním průměrem. Dle výsledků lze uvažovat o tom , že vztah mezi základními osobnostními dimenzemi a prosociálními tendencemi může být zprostředkován úrovní empatie s přihlédnutím k dalším psychologickým konstruktům a výsledkům sociálního učení. Závěry nelze z důvodu relativně malého výzkumného souboru zevšeobecňovat. Za tímto účelem by bylo zajímavé provést odbornou studii, která svým rozsahem a možnostmi přesahuje obvyklé požadavky na diplomovou práci.
|
host ::
RSS.