|
|
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně
PRŮŠOVÁ, Vendula
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Vady srdečních chlopní jsou nevyzpytatelná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat bez příznaků. Operace srdečních chlopní představují druhou nejpočetnější skupinu po bypassových operacích a tvoří téměř polovinu ze všech kardiochirurgických zákroků u dospělých pacientů. Cílem práce bylo zjistit informovanost klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně, zjistit, jaké informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester, a zjistit, jaký edukační materiál je při edukaci klientů po náhradě srdeční chlopně používán a zjistit, kdo klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje o pooperační a následné péči. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1 - Klienti jsou spokojeni s poskytovanými informacemi o pooperační péči po náhradě srdeční chlopně; 2 - Klienti mají informace o následné péči po náhradě srdeční chlopně. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1 - Jaké nejčastější informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester? 2 - Jaký způsob edukace je u klientů po náhradě srdeční chlopně využíván? 3- Kdo edukuje klienty po náhradě srdeční chlopně? Sběr dat byl proveden kvantitativně - kvalitativní metodou výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování za použití techniky dotazníku, kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byli hospitalizovaní klienti kardiochirurgického oddělení po operaci srdeční chlopně Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice České Budějovice a.s. a sestry pracující na těchto odděleních. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků pro klienty, vrátilo se 74 dotazníků. Pro výzkumné šetření bylo osloveno také 10 sester. Cíle 1, 2, 3, 4 byly splněny. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny. Na výzkumné otázky 1, 2, 3 byly na základě analýzy odpovědí sester stanoveny hypotézy: 1. Klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují nejčastěji od sester informace o pohybové aktivitě, o bolesti, o rehabilitaci, o napojení na přístroje, o možných komplikacích, o vykonávání domácích prací, o možnosti pobytu v lázních, o návratu do zaměstnání, o zásadách užívání Warfarinu, o pravidelných kontrolách u kardiologa. 2. Klienti po náhradě srdeční chlopně jsou edukováni pomocí rozhovoru a informační brožury. 3. Klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje lékař a sestra. Výsledky této práce budou poskytnuty managementu výše jmenovaných nemocnic jako podklad k zamyšlení nad doplněním informační příručky o informace, které klientům chyběly o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Domnívám se, že tímto způsobem by mohlo dojít k zefektivnění a zvýšení informovanosti klientů po náhradě srdeční chlopně.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče
LENKOVÁ, Klára
Domácí péče je moderní forma zdravotní a sociální péče poskytovaná v České republice od roku 1990. Je zaměřena na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni, a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Potřebnými klienty pro účely domácí péče jsou občané všech věkových kategorií, indikačních i diagnostických skupin. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Cílem této práce je zjistit především informovanost laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče. Dalším cílem je zjistit, zda sestry pracující v agenturách domácí péče informují laickou veřejnost o službách poskytovaných těmito agenturami. Sběr dat probíhal technikou dotazníku a ankety. První výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 18 do 49 let v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor tvořila laická veřejnost ve věku od 50 let v Jihočeském kraji. Pro tyto soubory byl určen dotazník. Třetí výzkumný soubor tvořily sestry pracující v agenturách domácí péče v Jihočeském kraji, pro který byly určeny anketní lístky. H1 {\clqq}Laická veřejnost nemá informace o službách poskytovaných agenturami domácí péče`` byla potvrzena. H2 {\clqq}Existují rozdíly v informovanosti laické veřejnosti o službách poskytovaných agenturami domácí péče v závislosti na věku`` byla potvrzena a H3 {\clqq}Sestry pracující v agenturách domácí péče informují o službách jimi poskytovaných pouze své pacienty`` nebyla potvrzena. Požadavek je, aby se léčení v nemocnici omezilo pouze na případy, kdy to doma není možné. Naší snahou bylo zmapovat, jak je laická veřejnost informovaná o službách poskytovaných agenturami domácí péče a na základě výsledků navrhnout řešení, jakým způsobem a do jaké míry je potřeba laickou veřejnost informovat.
|
|
|
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
|
|
|
Problematika ranního buzení pacientů v nemocnici a vliv na pacienta
BERÁNKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá problematikou ranního buzení pacientů na oddělení a vlivu na pacienta. Ranní buzení pacientů je situace, se kterou se setkává každý, kdo se ocitne v nemocnici {--} zdravotník i pacient. Je to všední činnost, a přesto to pro hospitalizované pacienty může být jeden z velkých problémů. Hospitalizovaným není dobře, část noci probdí, mají bolesti, cítí se slabí a navíc toto všechno prožívají v cizím prostředí. Proto je pro pacienty velmi důležitý spánek a odpočinek. Mým cílem 1 v bakalářské práce bylo zjisti, jak vnímají ranní buzení pacienti hospitalizovaní na standardním oddělení v nemocnici. Cílem 2 bylo identifikovat negativní faktory spojené s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení v nemocnici. A cílem 3 zjistit, zda sestry pracující na standardním oddělení v nemocnici respektují potřeby pacientů vzhledem k rannímu buzení. Cíle byly splněny pomocí metody dotazování, technikou dotazníku. Jako sledovaný soubor byli zvoleni pacienti hospitalizovaní na interním lůžkovém oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: Potvrzuje, že hospitalizovaným pacientům vyhovuje ranní buzení na standardním oddělení. Hypotéza 2: Potvrzuje, že nejčastěji vyskytujícím se faktorem souvisejícím s ranním buzením pacientů hospitalizovaných na standardním oddělení je čas buzení. Hypotéza 3: Potvrzuje, že sestry pracující na standardním oddělení respektují potřeby pacienta vzhledem k rannímu buzení. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení, kde bylo šetření prováděno. Budou se moci zamyslet nad problematikou ranního buzení pacientů na jejich oddělení a eventuálně mohou přispět k jejich zlepšení.
|
|
|
Sestra a fyzikální vyšetření klienta/pacienta
BENEDIKTOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá tím, zda sestry na interních a chirurgických odděleních znají správný postup při fyzikálním vyšetření klienta/pacienta a zda toto vyšetření provádějí. Respondenty výzkumu byly sestry interních a chirurgických oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Bakalářská práce se v teoretické části věnuje kompletnímu fyzikálnímu vyšetření a jeho definici. Fyzikální vyšetření je zaměřené na somatický stav jedince a proto jej sestra musí provádět {\clq}qod hlavy až k patě``. Cílem fyzikálního vyšetření je pouze zaznamenat, co sestra zjistila svými smysly tj. zrakem, sluchem, hmatem eventuelně i čichem. Při vyšetření používá sestra tzv. 5P, což je: pohled, pohmat, poslech, poklep a vyšetření per rektum. Dále se bakalářská práce věnuje tomu, jak by mělo fyzikální vyšetření správně vypadat a proč by ho sestry měly provádět. Též jsem se zabývala otázkou, proč by se toto vyšetření mělo stát běžnou součástí ošetřovatelského procesu v péči o klienta/pacienta.
|
|
|
Očekávání versus realita práce sester na kardiochirurgickém oddělení
BÁRTOVÁ, Marie
V bakalářské práci jsem se zabývala očekáváním sester před jejich příchodem do praxe a konfrontací s realitou práce na oddělení. Očekávání hraje velice významnou roli při zvládání ošetřovatelského povolání. Je zde spousta faktorů, které ho mohou ovlivnit a to, jak negativně tak pozitivně. Rychlé tempo v současných zdravotnických zařízeních od sestry vyžaduje, aby posuzovala, předvídala a hodnotila stav pacientů a během několika minut na něj reagovala tak, aby péče o nemocné byla maximálně účinná a koordinovaná. Tento úkol je obtížný pro každého, ale pro sestru, která je zdravotnictvím zklamána, je to úkol nemožný. Proto je korespondence mezi očekáváním a výslednou realitou práce, tak důležitá.
|
|
|
Terapeutická komunikace v ošetřovatelském procesu
POLÁKOVÁ, Lenka
Terapeutickou komunikaci je možno chápat v kontextu toho, že sestra svým každodenním chováním vůči nemocnému vytváří psychoterapeutický přístup. Dále bychom terapeutickou komunikaci mohly definovat jako proces, který pomáhá překonávat přechodný stres, dobře vycházet s lidmi, adaptovat se nezměnitelným skutečnostem a současně překonávat psychické překážky, které stojí v cestě k seberealizaci. Sestry terapeutickou komunikaci mohou využít v různých situacích, ve kterých pacientovy pomáhají lépe vyrovnat se s danou situací. Česká republika je co se kvality zdravotní péče dlouhodobě na velmi vysoké úrovni {\clqq}odborné kvality``, bohužel však na zcela opačném konci stojí nízká úroveň komunikace zdravotnického personálu vůči pacientům. Tento fakt přispívá k celkové nízké spokojenosti populace s úrovní zdravotního systému, a je překážkou rozvoje v oblasti kvality zdravotnického zařízení.
|
|
|
Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu
VAŇKOVÁ, Blanka
Bakalářská práce na téma {\clqq}Vnímání bolesti u pacientů po operačním výkonu{\crqq} se zabývá odlišnostmi při vnímání bolesti v pooperačním období. Pro dosažení stanovených cílů byl prováděn výzkum metodou dotazování technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizováni na chirurgických odděleních Nemocnice České Budějovice a Nemocnice Strakonice. Cíle práce byly splněny, protože pomocí výzkumu jsme zjistili skutečný stav dané problematiky. Hypotéza 1 se nepotvrdila, jelikož většina zdravotnického personálu si ověřuje účinek po podání analgezie. Hypotéza 2 se potvrdila, po operačním výkonu vnímají ženy bolest intenzivněji než muži. Hypotéza 3 se potvrdila, protože pacienti po svodné anestézii vnímají bolest jako menší než po celkové anestezii. Bakalářská práce poslouží sestrám, aby se zamyslely nad tím, zda pacientům dostatečně nabízejí tišení bolesti, ověřují si účinek po podání analgezie, přistupují k pacientovi s ohledem na druh operačního výkonu a individuální vnímání bolesti.
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Problematika informovanosti klienta po operaci totální náhrady kolenního kloubu před propuštěním
KAŠPÁRKOVÁ, Lucie
V současné době stoupá počet lidí, kteří potřebují postižený kolenní kloub nahradit kloubem umělým, a proto by si problematika informovanosti klienta o nutnosti dodržovat režimová opatření zasloužila více pozornosti. V teoretické části byla popsána pooperační péče o nemocného po totální náhradě kolenního kloubu a problematika informovanosti klientů, která je v dnešním ošetřovatelství chápána jako velice důležitá. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že práce sestry hraje významnou roli v problematice informovanosti klienta po totální náhradě kolenního kloubu o pooperační péči. Sestra by měla být aktivním článkem, jak nemocnému co nejlépe pomoci zvládnout následující péči o operovanou končetinu bez komplikací.
|
host ::
RSS.