|
|
Monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči
VRÁNOVÁ, Anna
Tématem bakalářské práce je monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Pojednává tedy o nezbytné součásti vyšetření pacienta předcházející účelnou léčbu. V teoretické části je definována přednemocniční neodkladná péče a charakterizována zdravotnická záchranná služba, která tuto péči poskytuje. Je zde nastíněna anatomie a fyziologie srdce. Dále se zde pojednává o krevním tlaku a jeho měření. Popsána je i elektrokardiografie a jsou uvedeny informace k základní orientaci v EKG záznamu. Praktická část byla realizována pomocí smíšeného výzkumu. První metodikou bylo kvantitativní výzkumné šetření formou standardizovaného anonymního dotazníku. Respondenty se stali pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje zaměstnaní na pozici zdravotnického záchranáře. Kvalitativní výzkumná strategie spočívala v pozorování zdravotnických záchranářů při monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG v přednemocniční neodkladné péči. Výzkumná část bakalářské práce měla za cíl zmapovat stavy a situace, jež vedou zdravotnické záchranáře k rozhodnutí monitorovat krevní tlak a srdeční činnost pacienta, popsat způsoby monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti v přednemocniční neodkladné péči a v neposlední řadě zjistit zkušenosti zdravotnických záchranářů s dostupnými přístroji. Posledním cílem bylo podrobné seznámení se s monitorováním krevního tlaku a srdeční činnosti pomocí EKG. Výsledky poukazují na dále uvedené informace. Zdravotničtí záchranáři měří krevní tlak u každého nebo téměř u každého pacienta. Monitorování srdeční činnosti pomocí EKG zahajují vždy při bolestech na hrudi, bezvědomí, riziku arytmií a u oběhově nestabilních pacientů. Auskultační metoda zprostředkovaná pomocí aneroidního tonometru je nejběžnější způsob monitorování krevního tlaku v přednemocniční neodkladné péči. S přístroji a pomůckami k monitorování krevního tlaku a srdeční činnosti jsou zdravotničtí záchranáři spokojeni. Všechny dosažené poznatky slouží k podrobnému seznámení se s problematikou, se kterou se každý zdravotnický záchranář ve své práci dennodenně potkává a musí ji mít plně pod kontrolou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Specifika měření tlaku u dětí
JANTAČOVÁ, Dana
V současné době přibývá dětí a mladistvých s vyšším a vysokým krevním tlakem. K tomuto onemocnění jistě přispívá životní styl dnešní doby. Nejvíce zatěžující je špatná životospráva a nadměrné používání soli. Proti tomu je omezený výdej, který například spočívá v nedostatku pohybu. Mnoho dětí a mladistvých nemá dostatek informací o rizicích vysokého krevního tlaku a jeho prevenci. U mladistvých je nutné vyhledávat rizikové skupiny hypertenze tj. dětí s ?high normal? krevního tlaku. Při zahájení jsme si zvolili čtyři cíle, tj. naučit se ovládat techniku měření tlaku u dětí ? metodikou digitálního a rtuťového tonometru, vyhledat 25 ? 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku, edukovat sestry především v primární péči, ve správné technice měření TK u dětí a porovnat získané hodnoty krevního tlaku měřeného pomocí rtuťového a digitálního tonometru. Výzkum probíhal na základních a středních školách v Českých Budějovicích a v ordinaci praktického dětského lékaře. Soubor se skládal z dětí a mladistvých ve věku 13 ? 18 let. Pro splnění prvního cíle jsme změřili 613 dětí digitálním tonometrem, a pro splnění druhého cíle jsme změřili 50 dětí dvojím způsobem tedy rtuťovým a digitálním tonometrem. Výsledky našich šetření byly dány do podoby tabulek. Zjistili jsme že, nebylo nutné vyšetřit větší množství dětí, jak jsme předpokládali, abychom získali vzorek 30 dětí s ?high normal? krevního tlaku. Dále jsme zjistili, že není významný rozdíl mezi měřením rtuťovým a digitálním tonometrem. Z výsledků vyplývá, že je nutné ovládat správnou techniku měření krevního tlaku u dětí. Na základě těchto zjištění jsme vypracovali edukační materiál pro sestry.
|
|
|
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi
LEPŠÍKOVÁ, Leona
Informovanost laické veřejnosti o rizicích vedoucích k hypertenzi Nejčastější příčinou morbidity a mortality v České republice jsou kardiovaskulární nemoci. Je všeobecně známo, že jedním z faktorů, které následně mohou vést k nezvratným změnám a smrti, je arteriální hypertenze. Arteriální hypertenze svou vysokou prevalencí v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (20 - 30 %) představuje závažný zdravotní problém. Zároveň je spolu s diabetem, hyperlipoproteinémií, obezitou a kouřením i jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční. Cílem práce bylo zjistit, zda laická veřejnost zná a dodržuje opatření, která snižují riziko vzniku hypertenze. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1, Laická veřejnost zná rizikové faktory vzniku hypertenze. 2, Laická veřejnost nedodržuje režimová opatření zabraňující vzniku hypertenze. Výzkumný soubor tvořila laická veřejnost z kraje Vysočina. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Dotazníky směřovaly k respondentům všech věkových kategorií. Celkem bylo rozdáno 160 dotazníků. Konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 126 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že laická veřejnost kraje Vysočina je informována o rizicích vzniku hypertenze (nadváha, přejídání, zvýšený příjem soli v potravě, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a stres) a dodržuje režimová opatření, která zabraňují vzniku hypertenze. K tomu, aby se zabránilo stále častějšímu výskytu hypertenze je důležité znát a vyvarovat se rizikovým faktorům, naučit se žít správným životním stylem a uvědomit si, že za své zdraví jsme odpovědni my sami. Proto je důležité věnovat této problematice více pozornosti a edukovat veřejnost např. prostřednictvím letáků v ordinacích praktického lékaře a k tomuto účelu může posloužit i tato bakalářská práce.
|
|
| |
|
|
Problematika dodržování nefarmakologických léčebných opatření u klientů s arteriální hypertenzí
FUKOVÁ, Jitka
Hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární choroby. Výskyt v dospělé populaci průmyslově vyspělých zemí je 20-25 %. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, postižení očí. Základem léčby jsou nefarmakologická léčebná opatření, to znamená úprava životních návyků. Mezi tato opatření se řadí zanechání kouření u kuřáků, snížení přívodu sodíku, alkoholu, živočišných tuků, snížení nadváhy, vyvarování se stresu a zvýšení fyzické aktivity. Náplní naší práce bylo zjistit, zda pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření a zda tato opatření dodržují. Data k naší práci jsme sbírali pomocí kvantitativní výzkumné strategie, ke které jsme použili metodu dotazníku. Skládal z 25 otázek. Výsledky byly zpracovány v grafické podobě. Dotazník byl distribuován klientům s arteriální hypertenzí v Nemocnici Písek, v kardioporadně v Písku a u obvodních lékařů v Písku a v Milevsku. Počet respondentů, kteří se zúčastnili výzkumného záměru byl 111. Hypotéza 1: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze neznají zásady nefarmakologických opatření. Hypotéza 2: Pacienti s diagnostikovanou diagnózou arteriální hypertenze nedodržují nefarmakologická opatření. Analýzou dat bylo zjištěno: Pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí znají zásady nefarmakologických léčebných opatření, pacienti s diagnostikovanou arteriální hypertenzí nedodržují nefarmakologická léčebná opatření. Hypotéza 1 byla vyvrácena, hypotéza 2 byla potvrzena. Výsledky naší práce budou nabídnuty spolupracujícím oddělením v nemocnici, v ordinacích praktických lékařů, tím budou přispívat ke zvyšování sekundární prevence u osob s arteriální hypertenzí.
|
host ::
RSS.