|
|
Prevence poranění v souvislosti s pády obyvatel Domova pro seniory.
SOUKUPOVÁ, Hana
Základním záměrem diplomové práce bylo zjištění, do jaké míry jsou všeobecné sestry schopny zajistit prevenci poranění v souvislosti s pády u seniorů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol. Empirická část diplomové práce je vedena kvalitativní výzkumnou metodou. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor se seniory i se sestrami. Odpovědi byly shromážděny do přehledných schémat a kategorií, které jsou pak stručně popsány. Další použitou technikou bylo pozorování. Po rozhovorech probíhala podrobná analýza dokumentace, která zahrnovala rozbor chorobopisů seniorů se zaměřením na: lékařské diagnózy, na chronickou medikaci a na zpracování rizika pádu a jeho hodnocení. Pro účely diplomové práce byly vymezeny tři cíle a k nim se vztahující čtyři výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit míru informovanosti o rizicích pádů u klientů. Druhým cílem bylo zjištění, jaký dyskomfort přináší používání speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu v běžných denních aktivitách života seniorů. Třetím cílem bylo zjištění, jak se zdravotnickému personálu pracuje s klienty, kteří používají speciální pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu. V souvislosti s těmito cíli vznikly čtyři výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1 zněla: Jaká je kvalita poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády? Výzkumná otázka 2 zněla: Jaká je ochota klientů ke změně, směřující k prevenci pádů? Výzkumná otázka 3 zněla: Do jaké míry je ovlivněn komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu? Výzkumná otázka 4 zněla: Do jaké míry je ovlivněna práce zdravotnického personálu s klientem, který používá pomůcky zabraňující zranění kyčelního kloubu při pádu? Z výsledků kvalitního šetření vyplynulo, že úroveň poskytovaných informací zdravotnickým personálem při preventivní intervenci v souvislosti s pády, je v rámci seznámení s rizikovými místy nedostačující. Především se ukázalo, že sestry dostatečně nesledují účinky chronické medikace, které mohou mít vliv na psychomotorický útlum seniora. Kompenzační pomůcky sestry dostatečně a vhodně nabízejí respondentům. Sestry prokázaly velmi dobrou znalost veškerých kompenzačních pomůcek, které mohou usnadnit seniorům soběstačnost. Problematická je také bezpečnost pokojů, zejména co se týká nejrůznějších výstupků nerovnosti v koupelnách. Tento problém musí vyřešit vedení Domova pro seniory. Výsledky nepotvrdily, že by klienti ochotu ke změně, která má směřovat k prevenci pádů, nevítali. Nicméně i dvou respondentů se nepodařilo zapojení do aktivit a udržení si kondice v souvislosti s pravidelným cvičením v Domově pro seniory. Výsledky dále nepotvrdily, že by komfort klienta při používání speciálních pomůcek, které zabraňují zranění kyčelního kloubu při pádu, byl nějak omezen. Dále z výsledků vyplynulo, že zdravotnický personál nepociťoval žádné omezení v práci se seniory, využívající tuto pomůcku. Zjištěné výsledky výzkumného šetření budou použity k opakovanému sezení se seniory a zejména také se sestrami. Vedení Domova pro seniory, společně se zdravotnickým personálem, vytváří edukační materiál. V něm jsou zaznamenána riziková místa, která mohou vést k případnému pádu seniora. Tyto výsledky by mohly sloužit i pro jiná zařízení, kde se zdravotnický personál věnuje péči o seniory. A v neposlední řadě také pro zdravotní pojišťovny, které by mohly v rámci primární prevence poskytovat tuto speciální pomůcku za alespoň částečnou úhradu.
|
|
|
Komparace ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a ambulanci chirurgie
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Současný stav:Péče o chronické rány představuje komplexní proces, který je aplikován rozdílnými intervencemi sestrou od praktického lékaře pro dospělé a sestrou z chirurgické ambulance. Způsob péče je ovlivněn rozdílným vybavením ordinací, zájmem implementovat moderní metody a samozřejmě nízkou participací pojišťoven k danému problému. Péče o chronické rány by měl provázet kompletní ošetřovatelský proces ve všech jeho fázích. Je nezbytný zájem vzdělávat se v dané problematice. Zkvalitňování a zavádění vlhkého hojení je většinou nakonec levnější, poněvadž zkracuje celkovou dobu léčení vedoucí ke spokojenosti pacienta. Cíle práce:Cílem diplomové práce bylo zhodnocení realizace ošetřovatelského procesu v péči o chronické rány v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci a zmapování vlivu vzdělání sester v péči o chronické rány. Výzkumné šetření analyzovalo kompetence sester v hojení chronických ran a zároveň metodu, jakou by si sestry vybraly pro ošetřování chronické rány tak, aby péče byla ve prospěch pacienta, v případě, kdyby jim tato kompetence náležela. V neposlední řadě jsme zmapovali okolnosti přijetí sestry specialistky jako partnera lékaře v péči o chronické rány a překážky realizace použití vlhkého hojení chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci. Metodika:Ke komparaci ošetřování chronických ran v ambulanci praktického lékaře pro dospělé a chirurgické ambulanci, bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl hloubkový rozhovor s předem připravenými otevřenými otázkami. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon, doslovně přepsány a následně analyzovány. Při analýze transkripce rozhovorů byla použita metoda otevřeného kódování, technikou "tužka a papír". Text rozhovorů byl redukován a segmentován na jednotlivé kódy. Kódy byly seskupeny podle podobnosti do analytických jednotek. Kategorie odpovědí byly prostřednictvím programu SmartArt v Microsoft Office Word 2007 uspořádány do přehledných schémat. Výsledky byly interpretovány za použití techniky "vyložení karet". V první části byly dotazovány sestry pracující u praktického lékaře pro dospělé a privátní chirurgické ambulanci. Druhou část tvořili praktičtí lékaři pro dospělé a ambulantní chirurgičtí lékaři. Výzkumný soubor:Výzkumný soubor byl tvořen 12 respondenty ze třech zdravotnických zařízení v Českých Budějovicích. První soubor tvořily tři sestry pracující v ordinaci praktického lékaře pro dospělé a tři sestry pracující v chirurgické ambulanci. Druhý soubor zahrnoval tři praktické lékařky pro dospělé, dva ambulantní chirurgy a jednu ženu chirurgickou lékařku. Šlo o záměrný výběr, který byl závislý na ochotě oslovených respondentů, se výzkumného šetření účastnit a byl ukončen v okamžiku teoretické saturace. Výsledky: Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že realizace moderního vlhkého hojení chronických ran probíhá více v ordinacích praktického lékaře pro dospělé než v ambulancích chirurgie. Lékaři a sestry z chirurgické ambulance nemají dostatek času na pravidelné převazy chronických ran. Spíše delegují preskripci na praktického lékaře. Chirurgická ambulance je aseptická a chtějí minimalizovat možné infekční nákazy. Mimo vlhké hojení lékaři používají i další moderní způsoby léčby jako je biostimulace laserem, biostimulační polarizované světlo a přístrojová lymfodrenáž. V ordinacích praktického lékaře je časový prostor pro dlouhodobou terapii chronických ran. Vzdělávání sester v péči o chronické rány neprobíhá na akademické půdě. Jen dvě sestry jsou vysokoškolsky vzdělané a ostatní sestry poznávají nové informace formou komerčních farmaceutických přednášek od farmaceutických reprezentantů.Tyto sestry mají absenci objektivního posouzení základních i specifických parametrů rány a následného postupu v péči o ně.Závěrem práce bylo vytvoření Ošetřovatelského plánu s mentální mapou péče při převazu chronické rány v ambulanci s použitím dokumentace, která je přehledná a dostupná na stránkách ČSLR.
|
|
|
Administrativa a dokumentace ošetřovatelské péče v práci sestry
NOVÁKOVÁ, Kateřina
Administrativa a dokumentace ošetřovatelské péče je nedílnou a povinnou součástí každodenní práce sester. Dokumentace ve zdravotní péči slouží k poskytnutí potřebných informací o pacientovi. Zdravotnická dokumentace je vedena lékaři. Paralelně se zdravotnickou dokumentací probíhá dokumentace ošetřovatelská. Ošetřovatelská dokumentace uchovává konkrétní skutečnosti o poskytování ošetřovatelské péče danému pacientovi. Správně vedená ošetřovatelská dokumentace je ukazatelem kvality práce kvalifikované sestry, vždy musí být v souladu s legislativními nařízeními a nejnovějšími poznatky výzkumu. Dokumentace má být stručná, jasná, srozumitelná a věcná. Rozhodně by neměla být objemná, náročná, složitá, obsahovat zbytečnosti a duplicity. Sestry by vedením dokumentace neměly být přetěžovány a neměly by s jejím vedením strávit více času než s pacienty. Cíle práce: Cíl 1 Zmapovat postoj sester k vedení dokumentace na vybraných odděleních nemocnice. Cíl 2 Zmapovat jak vnímají sestry vedení dokumentace z časového hlediska, kolik času reálně stráví prací s dokumentací v rámci pracovní doby. Cíl 3 Analyzovat ošetřovatelskou dokumentaci na vybraných odděleních nemocnice. Výzkumné otázky: Výzkumná otázka 1 Cítí se sestry přetěžovány vedením ošetřovatelské dokumentace? Výzkumná otázka 2 Kolik času musejí sestry věnovat práci s dokumentací během pracovní doby? Výzkumná otázka 3 Je čas věnovaný práci s dokumentací efektivně využit? Výzkumná otázka 4 Uvítaly by sestry změny v současné dokumentaci? Použité metody: Výzkumná část práce byla vedena kvalitativní výzkumnou metodou na vybraných odděleních nemocnice. Zjištěné výsledky výzkumného šetření z rozhovorů, analýzy dokumentace a snímkování pracovní doby budou poskytnuty vedení zkoumané nemocnice. Mohou poskytnout vedení nemocnice lepší orientovanost v jejich dokumentaci a vést ke zlepšení celkového vedení dokumentace a především k usnadnění práce již tak přetěžovaných sester.
|
|
|
Využití NIC, NOC klasifikace u pacientů se stomií
JEDLIČKOVÁ, Eva
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou využití NIC, NOC klasifikací u pacientů se stomií. Každá všeobecná sestra využívá systém klasifikace zdravotní péče, který popisuje aktivity intervence, vykonávané sestrami jako součást plánovací fáze ošetřovatelského procesu ve spojitosti s tvorbou plánu ošetřovatelské péče. Tyto klasifikace se také zaměřují na vývoj cílů ošetřovatelské péče, vyhodnocování efektu výsledků ošetřovatelské péče a díky těmto klasifikacím je výsledek ošetřovatelské péče měřitelný. V teoretické části, diplomové práce, je věnována pozornost klasifikačním systémům ošetřovatelské péče, dále onemocněním GIT, která vedou k založení stomie, péči o stomii, péči o pacienty se stomií a v ne poslední řadě ošetřovatelské dokumentaci. K dosažení hlavního záměru diplomové práce byly stanoveny tyto cíle: 1. Zjistit názor sester na ošetřovatelské klasifikace. 2. Zjistit jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky hodnoceny v péči o pacienty se stomií. 3. Zjistit jaké aktivity jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty se stomií. 4. Ověřit uplatnění klasifikací NIC, NOC v péči o pacienty se stomií. Kvalitativní šetření mělo dvě etapy. V první etapě kvalitativního šetření byla vytvořena ošetřovatelská dokumentace pro sestry. Podkladem pro tuto dokumentaci byly NIC, NOC klasifikace související s péčí o pacienty se stomií. V druhé etapě tohoto šetření byl veden rozhovor s deseti sestrami, které měly možnost pracovat s danou ošetřovatelskou dokumentací.
|
|
|
Spokojenost sester s ošetřovatelským procesem v praxi v Nemocnici České Budějovice, a. s.
KŘESALOVÁ, Danuše
Výzkumné šetření bylo kvantitativně kvalitativní. Cílem práce bylo zjistit postoj sester na interních a chirurgických odděleních k ošetřovatelskému procesu v praxi. Ke sběru dat při kvantitativním šetření v diplomové práci byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Druhým cílem bylo zjistit možnosti zlepšení ošetřovatelského procesu v praxi se zaměřením na specifická oddělení. Kvalitativní výzkumné šetření bylo prováděno s vrchními i staničními sestrami na odděleních s interním zaměřením i chirurgickým zaměřením, metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor z kvantitativního výzkumného šetření tvořily sestry pracující na odděleních s interním zaměřením a odděleních s chirurgickým zaměřením v Nemocnici České Budějovice, a. s. Na těchto odděleních bylo rozdáno 200 dotazníků a 180 sester tyto dotazníky plně vyplnilo. 90 sester bylo z oddělení s interním zaměřením a druhých 90 sester bylo z oddělení s chirurgickým zaměřením. První dvě otázky byly identifikační, další čtyři byly zaměřené na vzdělávání sester, zbývající se týkaly spokojenosti s prováděním ošetřovatelské anamnézy, určováním ošetřovatelských diagnóz, vedením ošetřovatelské dokumentace, plánováním a realizací ošetřovatelské péče, kde byl poskytnut prostor pro vyjádření vlastního názoru (nápadu na zlepšení). Posledních sedm otázek se týkalo motivace sester. Pro kvantitativní šetření bylo stanoveno pět hypotéz. H1 - Sestry na interních odděleních jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem v praxi než chirurgické sestry. H2 - Vysokoškolsky vzdělané sestry jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem než sestry bez vysokoškolského vzdělání. H3 - Sestry nejsou spokojené se zaznamenáváním ošetřovatelských diagnóz v praxi. H4 - Chirurgické sestry by uvítaly méně dokumentace proti sestrám z interních oddělení. H5 - Sestry jsou spokojenější s ošetřovatelským procesem na dobře fungujícím pracovišti než na pracovišti s dlouhodobě neutěšenou situací. Výzkumný soubor z kvalitativního výzkumného šetření tvořilo 8 staničních a vrchních sester, pracujících v Nemocnici České Budějovice, a. s. Čtyři vedoucí sestry byly z oddělení s interním zaměřením a čtyři vedoucí sestry z oddělení s chirurgickým zaměřením. Rozhovory byly vedeny na jednotlivých pracovištích. Byla položena výzkumná otázka: Jak je možné zlepšit spokojenost sester s ošetřovatelským procesem v praxi v Nemocnici České Budějovice, a. s.? Cílem práce bylo zjistit postoj sester na interních a chirurgických odděleních k ošetřovatelskému procesu v praxi. Z výsledků kvantitativního šetření vyplynulo, že sestry vyjadřují nespokojenost se zaznamenáváním ošetřovatelských diagnóz, žádají jednotný stručný formulář, který by je neodváděl od ošetřovatelské činnosti. Další nespokojenost vyjadřují sestry se zapisováním ošetřovatelské anamnézy, kde by žádaly formulář co nejvíce zjednodušit a přizpůsobit podle jednotlivých oddělení. Z výsledku šetření vyplynulo, že sestry na chirurgických odděleních vykazují celkově větší nespokojenost, jsou přetěžované a mají málo času na pacienta. Druhým cílem bylo zjistit možnosti zlepšení ošetřovatelského procesu v praxi se zaměřením na specifická oddělení. Zde při porovnávání výsledků šetření byla patrná shoda vedoucích sester z chirurgických oddělení, v časové tísni sester při zpracovávání anamnestických údajů pacientů i nemožnosti zajistit intimní prostor k rozhovoru. Dále z výsledku šetření je patrné, že spokojenost sester s ošetřovatelským procesem je možné zlepšit efektivnějším zorganizováním práce, zjednodušením ošetřovatelské dokumentace, která zbytečně ubírá sestrám čas.
|
|
|
Model Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi
HRÁZSKÁ, Kateřina
V současné době může stále častěji docházet k setkání zdravotnických pracovníků, tedy i sester s pacienty cizinci. Není pochyb o tom, že tito klienti mají své specifické biopsychosociální potřeby, které by sestry měly respektovat. Teoretická část práce popisuje problematiku transkulturního ošetřovatelství, jeho definici, význam a historický vývoj. Dále rozpracovává některé z modelů multikulturní péče, a sice model Leiningerové, Gigerové-Davidhizarové, Campinhy-Bacote a Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním. Na obecné rovině se také věnuje tématu koncepčních modelů ošetřovatelství, uvádí jejich definici, vznik a význam. V této diplomové práci byly stanoveny následující cíle. Cíl 1: Zmapovat problematiku týkající se modelů Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové a jejich využívání v praxi ve vybraných nemocnicích České republiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry používají prvky multikulturního ošetřovatelství v rámci ošetřovatelské péče u pacientů cizinců. Cíl 3: Zjistit, jaký přínos má pro sestry používání modelů transkulturní péče v rámci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Cíl 4: Vytvořit ošetřovatelskou dokumentaci vhodnou pro aplikaci ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců. Na základě výše uvedených cílů bylo definováno několik výzkumných otázek. 1. S jakými ošetřovatelskými modely pracují vybrané nemocnice České republiky? 2. Jakým způsobem ošetřovatelská dokumentace vybraných nemocnic České republiky zohledňuje specifika ošetřovatelského procesu u pacientů cizinců? 3. Do jaké míry znají sestry podstatu modelu Leiningerové a Gigerové-Davidhizarové? 4. Jak sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče pacientům cizincům modely transkulturní péče? 5. Jak sestry ze svého pohledu uspokojují pacientům cizincům biopsychosociální potřeby s ohledem na jejich kulturní odlišnosti? 6. Jakým způsobem se sestry vzdělávají v oblasti multikulturní péče? V praktické části práce probíhal sběr ošetřovatelských dokumentací, respektive anamnéz z vybraných nemocnic České republiky a jejich následná obsahová analýza se zaměřením na vyhledávání multikulturních prvků. Získané výsledky byly pro přehlednost zpracovány do schémat. V druhé fázi šetření byl veden polostrukturovaný rozhovor s deseti sestrami pracujícími na standardních odděleních ve vybraných zdravotnických zařízeních, která poskytla ošetřovatelskou anamnézu, přičemž každá ze sester pracovala v jiném zařízení. Výstupem práce je návrh ošetřovatelské anamnézy dle modelu Leiningerové vhodný pro sběr údajů od pacienta pocházejícího z jiné kultury.
|
|
|
používání společného ošetřovatelského jazyka
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Společný ošetřovatelský jazyk zahrnuje především klasifikace, mezi které patří mimo jiné i Nanda taxonomie. Nanda taxonomie (původně Nort American Nursing Diagnosis Association - severoamerická asociace pro sesterské diagnózy) je profesionální organizace sester pro standardizaci sesterské terminologie. Založena roku 1982. Má za úkol uspořádat ošetřovatelské diagnózy dle určitého principu. Cílem je vytvořit standartní jednotné názvy. Nanda taxonomie 2 vychází z funkčních vzorců Marion Gordonové. Obsahuje 13 diagnostických domén, 47 tříd a 172 diagnóz.
|
|
|
Sestra a ošetřovatelská dokumentace
VČELOVÁ, Stanislava
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou používání ošetřovatelské dokumentace a práce s tímto dokumentem. Ošetřovatelská dokumentace patří k základním materiálům, které patří ke správnému fungování nemocniční péče o pacienty. Ke každému hospitalizovanému pacientovi by se měla bezpodmínečně tato dokumentace vést, neboť to vyplývá i z české legislativy. Práce sestry s ošetřovatelskou dokumentací spočívá ve správném, bezchybném a čitelném vedení. Sestra do ošetřovatelské dokumentace zaznamenává kvalitní, reálné, kompletní a podstatné informace o zdravotním stavu pacienta a pracuje s těmito údaji, které využívá v ošetřovatelském procesu. Nejvíce využívanou formou vedení ošetřovatelské dokumentace je písemná. V současné době se sestra setkává i s elektronickou formou ošetřovatelské dokumentace, která má pomoci sestře získat více času na komunikaci a péči o pacienta. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit používání ošetřovatelské dokumentace ve vybraném nemocničním zařízení. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou. Na podkladě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky a nejdůležitější data vypracována do kategorizačních tabulek. Výzkumné šetření probíhalo u deseti náhodně vybraných sester, které pracují na neurochirurgickém a kardiochirurgickém oddělení v Nemocnici Na Homolce. Z výsledků vyplynulo široké spektrum potíží u vedení ošetřovatelské dokumentace.
|
|
|
Aplikace ošetřovatelského modelu Kathryn Barnardové u dítěte s tělesným handicapem
STRNADOVÁ, Eva
Tělesný handicap je postižení, které se projevuje buďto dočasnými anebo trvalými problémy v motorických dispozicích dítěte. Tělesně postižené děti mohou takto být postiženy od narození nebo mohou tělesné postižení získat v průběhu svého života. Tyto problémy mohou negativně působit na vnímání a prožívání dítěte a jeho blízkých. Problémy vznikají i ve vzájemném vztahu rodič- tělesně handicapované dítě. Ošetřovatelský model K. Barnardové se zaměřuje na vzájemnou interakci mezi rodiči a jejich dětmi. Ve svém modelu K. Barnardová poukazuje na důležitost tohoto vzájemného vztahu. Na základě hodnocení interakcí rodič-dítě, které je založené na třech hlavních činitelích: dítě, matka, prostředí, zjišťuje celkový vývoj dítěte. Vzájemná interakce rodič-dítě působí na vývoj dítěte, jeho zdraví, růst a rozvoj. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nalézt správnou cestu ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě, aby působila pozitivně na celkový vývoj dítěte. V diplomové práci jsme si stanovili cíle hledat nejdůležitější problémy při vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Zhodnotit možnosti ošetřovatelské péče při řešení problémů ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě. Pro splnění těchto cílů jsme si položili výzkumné otázky: Jaké jsou nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak může ošetřovatelská péče pomoci ve vzájemné interakci rodič- handicapované dítě? Jak správně postupovat při ošetřovatelské péči o handicapované dítě a jeho blízké? Po provedení výzkumného šetření si na dané otázky dokážeme odpovědět. 1. Nejdůležitější problémy ve vzájemné interakci rodič-handicapované dítě jsou: smiřování se rodiče se stanovenou diagnózou u dítěte, častější výskyt stresových situací, nadměrná citová vazba handicapovaného dítěte na jeho pečovatele. 2. Sestra může pomocí ošetřovatelského procesu aktivně pomáhat řešit výše stanovené problémy ve vztahu rodič a tělesně handicapované dítě. Na základě nastudovaných informací z odborné literatury a z odpovědí získaných od rodičů tělesně handicapovaných dětí byla vypracována ošetřovatelská dokumentace podle interakčního modelu Kathryn Barnardové a standard ošetřovatelské péče u tělesně handicapovaných dětí. Tím jsme splnili i třetí a čtvrtý cíl. S vytvořenou ošetřovatelskou dokumentací pracovaly sestry, které poskytují péči tělesně handicapovaným dětem a byly s ní spokojeny. Ošetřovatelská dokumentace a standard mají pomoci sestrám při poskytování kvalitní ošetřovatelské péče tělesně handicapovaným dětem.
|
|
|
Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních.
SOMROVÁ, Jana
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. Je to významné ocenění profesionality, práce zdravotnických pracovníků a důležitý signál pro pacienty. Kvalita péče, bezpečnost jejího poskytování a předcházení možným rizikům jsou pro zdravotnická zařízení prioritou. Hlavním záměrem diplomové práce ?Vliv akreditace na kvalitu poskytované péče ve vybraných zdravotnických zařízeních? bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a vliv sledování a vyhodnocování indikátorů kvality v akreditovaných nemocnicích České republiky. Zjistit, zda se akreditace stala nástrojem k zajištění porovnatelné kvality a časem se změnila z nepopulárního nástroje v nástroj kontinuálního zvyšování kvality. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2010 do března 2011 formou kvantitativního sběru dat, pomocí anonymního dotazníkového šetření ve vybraných akreditovaných nemocnicích České republiky. Při výzkumném šetření byli osloveni manažeři ošetřovatelské péče, hlavní, vrchní a staniční sestry. V diplomové práci bylo stanoveno 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké indikátory kvality ošetřovatelské péče se v akreditovaných nemocnicích sledují. Zajímali nás i indikátory kvality, které byly sledovány před akreditací, a které indikátory kvality si zdravotnické zařízení nastavilo během přípravy na akreditaci. Druhým cílem bylo zjistit, jaký nejčastější sledovaný indikátor kvality je sledován v nemocnicích. Třetím cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení nežádoucích událostí ? pádů. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda došlo v akreditovaných nemocnicích ke snížení výskytu nozokomiálních nákaz v souvislosti s dodržováním bariérového ošetřovatelského režimu. Pátým cílem bylo zjistit, jaké největší problémy vznikly při zavádění auditů ,,Úplnost a komplexnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?. Šestým cílem bylo zjistit, zda došlo během přípravy nemocnice k navýšení ošetřovatelského personálu. V diplomové práci pak bylo ověřováno 6 hypotéz. Hypotéza 1. Akreditované nemocnice sledují kvalitu poskytované péče minimálně pomocí deseti indikátorů kvality - byla potvrzena. Hypotéza 2 Nejčastějším sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je prevalence dekubitů - byla potvrzena. Všichni respondentiuvedli, že sledují prevalenci dekubitů, jako indikátor kvality ošetřovatelské péče. Hypotéza 3 Získáním akreditace došlo ke snížení výskytu pádů - byla potvrzena. Hypotéza 4 Získáním akreditace došlo ke snížení nozokomiálních nákaz - byla potvrzena. Hypotéza 5 Největším problémem při zavádění auditu ,,Komplexnost a úplnost vedení ošetřovatelské dokumentace do praxe?, bylo navýšení administrativy pro ošetřovatelský personál - byla potvrzena. Hypotéza 6 Během přípravy na akreditaci došlo k navýšení ošetřovatelského personálu - nebyla potvrzena. Akreditace je vnímána respondenty jako přínosná pro nemocnici. Díky akreditačním standardům a vytvořením indikátorů kvality byly identifikovány rizikové oblasti v poskytované péči a nemocnice se může detailně věnovat prevenci nežádoucích událostí, nozokomiálních nákaz a dalším rizikům. Výsledky práce bude možné poskytnout zdravotnickým zařízením, ve kterých bylo výzkumné šetření provedeno, prezentace výzkumného šetření bude nabídnuta na konferenci ,,Jihočeské ošetřovatelské dny? a také bude poskytnuta Spojené akreditační komisi ČR jako prezentace na konferenci, která se uskuteční na počátku příštího roku (jaro) 2012. Byly vytvořeny ošetřovatelské standardy .
|
host ::
RSS.