|
|
Interpretační poznámky k Chopinově sonát ě h moll
Czepa, Roman ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; BILINSKÁ, Kvitoslava (oponent)
Práce si bere za cíl provést syntézu dosavadního vývoje interpretace sonáty h moll, op. 58, Fryderyka Chopina. Je podán stručný rozbor formálně harmonický s odkazy k dalšímu studiu v těchto otázkách a stěžejní statí je pak náhled interpretačních úskalí. Jedná se o volbu edice, otázky autorského stylu v kontrastu s interpretačními přístupy a naplnění požadavků díla předními světovými interprety.
|
|
|
F. Chopin - Scherza a jejich vrcholní in terpreti
Kozák, Marek ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; TOPERCZER, Peter (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části práce je stručně nastíněn životní osud F. Chopina, o kterém bylo napsáno již mnoho, takže se omezím pouze na základní životopisná fakta a zejména na období, ve kterém zkomponoval právě 4 scherza. Bude následovat pojednání o scherzu jako hudební formě, jejím vzniku a vývoji. V závěru první části práce je kapitola věnovaná scherzům F. Chopina a dalším skladbám, v nichž se hudební forma scherza vyskytuje. Druhá část práce je zaměřena na interpretační problematiku, rozbor několika nahrávek významných interpretů. Obsahuje také jejich stručné profily.
|
|
|
Francis Poulenc - Klavírní dílo
Františová, Karolína ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Má bakalářská práce s názvem „Francis Poulenc – klavírní dílo“ je
rozdělena do třech hlavních kapitol. V první kapitole se zaměřuji na skladatelův
život v dobovém kontextu. Neopomenu zmínit umělecké tendence ve Francii
dvacátých let 20. století a s tím spojenou uměleckou skupinu Pařížskou šestku.
Druhá kapitola stručně charakterizuje Poulencovu klavírní řeč, jeho výrazové i
technické prostředky. Hlavně se věnuji jednotlivým dílům, jejich historii, doplňuji
český překlad u složitějších francouzských názvů. U některých přikládám
doporučení, pro jaký stupeň klavírní vyspělosti jsou určeny. Ve třetí kapitole
uvádím chronologický přehled sólových, komorních i orchestrálních klavírních děl.
Pomocí této práce bych ráda upozornila na klavírní dílo Francise Poulence, které
není příliš zařazováno do koncertních programů na českých podiích
|
|
|
DĚJINY ČESKÉHO JAZZOVÉHO PIANA
Kabrna, Ondřej ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje nejstarší projevy jazzu v Čechách, podrobně se zabývá jazzovými klavíristy. Práce končí rokem 1968. Celé období je rozčleněno do několika etap, v každé je nejprve krátce nastíněna celková situace hudby jazzové oblasti, jmenována důležitá seskupení a sólisté a poté jsou jmenováni důležití klavíristé. Činnost většiny jmenovaných je dokumentována ukázkami jejich hry, tj., jsou citovány důležité nahrávky. Autor tím popisuje i jednotlivé pianistické styly konkrétních hráčů, zároveň tím dochází ke srovnání českých hráčů s okolním světem a americkým jazzem.
|
|
| |
|
|
Klavírní dílo Viktora Kalabise
Kollert, Jiří ; LEICHNER, Emil (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Viktor Kalabis (1923 - 2006) je jedním z nejvýznamnějších českých skladatelů dvacátého století. Jeho klavírní tvorba je svým značným rozsahem výjimečná mezi tvorbou jeho vrstevníků (dva klavírní koncerty s orchestrem, tři klavírní sonáty a šest dalších sólových skladeb). Většina děl je zachycena na zvukových nosičích a vydána tiskem.
V práci jsem se zabýval osobností skladatele, charakteristikou jeho hudební řeči, vyjadřování se prostřednictvím klavíru. Tento nástroj mu byl nejbližší a svěřil mu často nejvnitřnější citovou výpověď. Měl jsem za cíl prozkoumat dílo Viktora Kalabise z pohledu interpreta, vývoj hudebního vyjadřování skladatele, využití možností nástroje, nové přístupy a postupy. Chtěl jsem podnítit zájem pianistů o pozoruhodné kvality klavírního díla tohoto skladatele. Vystoupil jsem na významných akcích s jeho kompozicemi, z recitálu věnovaného výročí V. Kalabise byla pořízena rozhlasová nahrávka a CD.
Základní metodou mi byla hudební analýza. Kromě formy, harmonické a rytmické složky, jsem si všímal klavírní faktury, využití zvukových a barevných možností nástroje; v koncertantní tvorbě navíc role klavíru, jeho pozice vůči orchestru.
Kalabis nebyl výbojným novátorem a nepřijal ani metodu dodekafonické práce, nicméně ji studoval a přijal některé principy. Prošel obdobím neoklasické práce a také inspirací folklórem. Vychází z tradiční harmonie, obohacuje ji o sekundy a septimy, dostává se k bitonalitě i v částech skladeb k atonalitě. Používá volné i tradiční formy. Novátorství se projevuje v osobité zvukovosti, v osobitém spojení nástrojů, v dramaturgickém naplnění obsahu skladby. Zaměřoval pozornost ke sdělnosti a přístupnosti pro posluchače, aniž by se snažil podbízet. Vytvořil vlastní jazyk neromantické syntézy.
|
|
|
F. Chopin: Sonáta No. 3 op. 58 h-moll
Goto, Eri ; KLÁNSKÝ, Ivan (vedoucí práce) ; KASÍK, Martin (oponent)
Tématem předložené bakalářské práce je klavírní Sonáta č. 3 h-moll op. 58 skladatele Fryderyka kChopina. Práci jsem rozdělila do tří kapitol, ve kterých zkoumám, co je pro interpretaci Sonáty důležité. Zabývám se otázkou, co chtěl skladatel Chopin vyjádřit, jaký byl jeho záměr, a na základě jeho výroků také představou tónu, který Chopin požadoval. První kapitola se věnuje životopisu a Chopinovi jako skladateli, klavíristovi a pedagogovi. Druhá kapitola se zabývá metodikou, kterou Chopin sám vytvořil, a která je patrně při skutečné interpretaci Sonáty nezbytná. Ve třetí kapitole porovnávám tři různé edice této skladby a na základě poznatků z předchozích dvou apitol se zamýšlím nad tím, jak by bylo vhodné Sonátu interpretovat.
|
|
| |
|
|
Klavírní dílo S. Rachmaninova se zaměřením na cyklus Moments Musicaux.
Švehláková, Zdeňka ; BILINSKÁ, Kvitoslava (vedoucí práce) ; MALÝ, František (oponent)
Tato práce pojednává o skladateli Sergeji Vasiljeviči Rachmaninovi. Obsahuje stručný životopis a soupis jeho klavírního díla. Hlavní část práce je zaměřena na klavírní cyklus Moments musicaux, který se skládá ze šesti skladeb. Je zde uveden formální rozbor díla, doporučení ke hře cyklu a možnosti jeho nácviku.
Závěrečná část práce je věnována nahrávkám cyklu. Obsahuje seznam interpretů, kteří dílo nahráli a srovnání tří vybraných nahrávek: Alaina Lefévra, Victora Ryabchikova a Nikolaie Luganského. O každém z nich jsou též uvedeny základní informace.
|
|
|
Stěžejní repertoár pro trio klarinet, violoncello a klavír
Marešová, Michaela ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KAHÁNEK, Ivo (oponent)
Název mé práce je Stěžejní repertoár pro trio klarinet, violoncello a klavír. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se nazývá Historie a současnost tria klarinet, violoncello a klavír. Má tři samostatné podkapitoly, z nichž první zpracovává stručný historický vývoj všech nástrojů. Druhá podkapitola, zmiňuje repertoárové možnosti pro toto seskupení a poslední třetí podkapitola uvádí tři známé světové stabilní soubory.
Druhá kapitola se už věnuje hlavnímu tématu a zabývá se všemi nejhranějšími a stěžejními skladbami. Nejprve je zde uveden vždy krátký životopis skladatele a poté formální rozbor díla. Jsou zde řazena díla v následujícím pořadí: Arcivévoda Rudolf a Trio pro klarinet, violoncello a klavír, Johannes Brahms a Trio a moll op. 114, Max Bruch a 8 kusů op. 83, Vincent d´Indy a Trio B dur op. 29, Anton Eberl a Velké trio op. 36, Michail Ivanovič Glinka a Patetické trio, Emil Hartmann a Serenáda op. 24, Vojtěch Matyáš Jírovec a Trio op. 38, Robert Kahn a Serenáda op. 73 a Alexandr Zemlinsky a Trio d moll op. 3.
Poslední kapitola se zaměřuje jen na Trio B dur op. 11 Ludwiga van Beethovena. Ve třech podkapitolách je uveden nejprve jeho stručný životopis, dále informace o vzniku díla, jeho formální rozbor a jako poslední rozbor interpretací dvou vybraných nahrávek.
|
host ::
RSS.